Češi pečující o blízké jsou ohroženi chudobou. Nezvládají svou práci

Přibližně 200 tisíc lidí, kteří se dlouhodobě starají o své nemocné příbuzné, zažívá finanční tíseň. Nezvládají totiž pracovat na plný úvazek, a potýkají se tak s nedostatkem peněz. Na problém ukázal průzkum projektu Neviditelní. Podle něj se nejčastěji jedná o ženy mezi 36 a 64 lety.

Většina lidí pečuje o své blízké bez příspěvku od státu a nevyužívá ani žádnou z odlehčovacích služeb. Neformálně pečující tak nejsou vedeni v žádných oficiálních statistikách,“ upozornila v tiskové zprávě Kateřina Jarošová, mluvčí společnosti Provident Financial, která je iniciátorem projektu Neviditelní.

Situace se podle odborníků může ještě zhoršovat. „Kvůli demografickému stárnutí se v příštích dvaceti letech může počet osob starších 75 let až zdvojnásobit. Přitom ovšem bude docházet k růstu počtu osob vyžadujících nějakou formu dlouhodobé péče. Lze tudíž očekávat, že tlak na všechny se bude spíše zvětšovat, a to může vést ke zvyšování počtu neformálně pečujících,“ dodala Jarošová.

Průzkum projektu Neviditelní ukázal, že 39 procent lidí by při péči o svého blízkého ocenilo flexibilní pracovní dobu nebo zkrácený úvazek. Téměř polovina neformálně pečujících práci na plný úvazek nezvládá.

V příštích dvaceti letech se může počet osob starších 75 let až zdvojnásobit.
Kateřina Jarošová | mluvčí společnosti Provident Financial

Péče o blízkého jako bariéra v kariéře

Potvrzuje to i Terezie Šmídová, manažerka sociálních služeb organizace Život 90.
Neformální pečující se často dostávají do finančních problémů, protože si kvůli péči o blízké musejí zkracovat pracovní úvazky. Pomoci jim mohou terénní sociální služby. Například odlehčovací služba, ta ale představuje pomoc jen na nezbytně dlouhou dobu. Dále mohou využít pomoci pečovatelské služby, která ale neposkytuje péči v širším hodinovém rozsahu. K tomu je třeba sjednat osobní asistenci. Tyto služby jsou bohužel v některých městech kapacitně přetížené, a tedy i obtížně dostupné,“ uvedla Šmídová.

Neformální pečující se často dostávají do finančních problémů, protože si kvůli péči o blízké musejí zkracovat pracovní úvazky.
Terezie Šmídová | organizace Život 90

Podle ředitele Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleše Roda se stav jen tak nezlepší. „Situace je pro neformálně pečující velmi složitá a bude ještě horší, protože prodlužování očekávané doby života vytváří větší poptávku po neformální péči, přičemž tato bude generovat čím dál větší přímé náklady (inflace) i nepřímé náklady (obětované příležitosti, ušlá mzda),“ řekl pro server Češi v právu.

Podle Roda představuje neformální péče pro kariéru zásadní bariéru, ať už neformálního pečujícího jeho povinnost zastihne kdykoliv. V raných fázích kariéry brzdí – často v kombinaci s rodičovskou – pracovní růst. V pozdních fázích potom přináší komplikace při  přechodu do seniorních pozic, potažmo při snaze o udržení či hledání práce ve věku 50 plus.

Velmi často to znamená, že neformální péče kromě samotné materiální, psychické i fyzické zátěže představuje negativní faktor v relativních příjmech domácnosti, což samozřejmě situaci nepřidá. Například když jsou v rodině náctileté děti,“ dodal Rod.

Neviditelní uvádí, že o blízké nejčastěji pečují ženy od 36 do 64 let. Podle Roda je to tak jednoduše proto, že muži bývají obvykle kvůli vyššímu platu hlavními živiteli rodiny. Pro ženy je přitom péče často problematická, protože svůj čas musí dělit mezi opečovávané osoby a své děti.

O příspěvcích lidé nevědí

Podle projektu Neviditelní není ze strany státu dobře nastavená systémová podpora. Projekt upozorňuje, že české zákony pojem „neformálně pečující“ neznají, a navíc si lidé o finanční pomoc státu často ani neřeknou.

Setkáváme se s tím, že lidé, kteří mají nárok na příspěvky, v tomto případě příspěvek na péči, ho nečerpají, a to nejčastěji z důvodu, že o této možnosti pomoci nevědí,“ vysvětlila Terezie Šmídová z organizace Život 90.

Žadatelem o příspěvek na péči je vždy opečovávaný. Neformální pečující může tento příspěvek pobírat až na základě vyhovění žádosti. Výše příspěvku se pohybuje od 880 do 19 200 korun měsíčně.
Terezie Šmídová | organizace Život 90

Důležité je ovšem vědět, že neformální pečující o příspěvek na péči žádat nemůže. Žadatelem je vždy opečovávaný, tedy ten, kdo péči odebírá a u koho je třeba posoudit zdravotní stav a míru závislosti na péči jiné fyzické osoby v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Oprávněné osoby s nárokem na příspěvek na péči jsou pak osoby blízké (neformální pečující), asistenti sociální péče či registrovaný poskytovatel sociálních služeb.

„Neformální pečující tedy příspěvek pobírat mohou, ale je nutná domluva s příjemcem dávky,“ shrnula Šmídová.

Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně Úřadem práce. Výše je odstupňovaná podle závislosti dané osoby. Posuzují se například schopnosti mobility, komunikace, osobní hygieny, péče o domácnost, a podobně. Příspěvky se pohybují od 880 korun do 19 200 korun měsíčně.

Neformální péče je přitom často během na dlouhou trať. Průměrná délka, po kterou se "neviditelní" o svého blízkého starají, dosahuje 10,4 let. 

Průzkum projektu ukázal, že v případě nutnosti by se 85 procent Čechů chtělo o svého blízkého postarat. Zároveň však mají lidé z neformální péče respekt: nejčastější obavy panují z psychické zátěže (56 procent dotázaných), nedostatku financí (48 procent), fyzické zátěže (30 procent) a z toho, zda jejich péče bude dostatečná (33 procent).

I přesto, že péče o nesoběstačnou osobu není snadná, je spojena také s pozitivními emocemi: 55 procent respondentů by rádo vrátilo rodičům péči, kterou od nich dostávalo v dětství. Polovina lidí by měla jistotu, že je o blízkého dobře postaráno a 40 procent by se cítilo užitečných.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Robert Kneschke | Canva.com