Exekutoři plošně ukončují desetitisíce exekucí. Koho se to týká?

Exekutoři od 1. ledna 2022 zastavují desetitisíce exekucí, které vznikly kvůli malému dluhu a běží bezvýsledně. To znamená, že se z nich víc jak tři roky nic nevymohlo. Někteří neplatiči za svoz komunálního odpadu, černí pasažéři a další lidé s původní neuhrazenou pohledávkou do výše 1500 korun si tak můžou částečně oddychnout. Zastavení exekuce v tomto případě může zvrátit leda věřitel zaplacením 500korunové zálohy - vymáhání tím o další tři roky prodlouží. To se ale podle zjištění serveru Češi v právu téměř neděje.

Exekutorská komora zatím oficiálními čísly nedisponuje. Z ankety mezi jednotlivými exekutory nicméně vyplynulo, že zálohy skládá asi procento věřitelů.

„V našem úřadě je počet zastavených exekucí v řádu jednotek tisíc. Zálohy skládá jen několik oprávněných,“ uvedl například liberecký exekutor Petr Polanský.  

„Složených záloh eviduji zcela minimální, až zanedbatelné množství. Někteří věřitelé odmítli úhradu záloh paušálně předem, další část věřitelů neuhradila zálohu ve stanové 30denní lhůtě,“ napsal rakovnický exekutor Pavel Tintěra.

Podobně hovoří i exekutoři Jiří Prošek z Plzně a Vojtěch Jaroš ze Znojma. „Pětistovku skládají jednotlivci, kterým z nějakého důvodu záleží na pokračování exekuce, těch jsou ale nižší desítky. Větší část případů, řádově asi 200, je tvořena klienty konkrétní advokátní kanceláře, která trvá na pokračování v exekucích kvůli potencialitě vymožení takzvaného přísudku. Jestli to je současně i v zájmu klienta, neumím posoudit,“ sdělil Jaroš, který v současné době zastavuje kolem dvou tisíc exekucí.

Zaplacení zálohy je loterie

Podle Petry Kolářové, výkonné ředitelky České asociace věřitelů, je pro věřitele problém předpovědět, zda se zaplacení zálohy vyplatí. „V praxi se stává, že se věřitel rozhodne nesložit zálohu, přitom v tomtéž čase přijde první srážka ze mzdy dlužníka. Zaměstnavatel ji pak tedy posílá na umoření jiné exekuce čekající v pořadí. Na druhou stranu existují i řízení, která jsou dlouhodobě marná, ale věřitelé v nich zálohu složí. Je to tedy trochu loterie. Rozhodně však tento stav nepřispívá k předvídatelnosti právního ani ekonomického prostředí,“ říká Kolářová.

Počet věřitelů, kteří se rozhodli složit zálohu a dál doufat, že se jim jejich peníze v souladu s právem vrátí zpět, považuje za velmi nízký. „Do budoucna to může vést ke stavu, v němž se zcela vzdáme snah o vymáhání dluhů do 1 500 korun. Jsou věřitelé, pro které je ta částka vysoká. Než aby na její vymáhání ale vydali další stokoruny, zřejmě nad ní budou muset mávnout rukou,“ varovala.

Dopravní podniky snahy vzdaly

Mezi těmi, kdo se smířil s tím, že peníze už nevymůže, jsou často dopravní podniky. „U nás se to týká 7 361 případů. Představenstvo rozhodlo, že zálohy hradit nebudeme,“ napsal serveru Češi v právu Milan Hrudka, vedoucí střediska přepravní kontroly v ústeckém dopravním podniku.  

Podle zjištění serveru Češi v právu zálohu na exekuce nezaplatil téměř žádný z dopravních podniků. „Na zálohách by dopravní podniky zaplatily další nemalé finanční prostředky bez garance, že se jim to vyplatí. I tak ale dopravní podniky vnímají tento krok jako snahu o pročištění exekučního prostředí a v zásadě proti němu nejsou,“ doplnila Linda Hailichová ze Sdružení dopravních podniků. 

Kompenzace věřitelům a exekutorům

Autoři novely Patrik Nacher (ANO) a Marek Výborný (KDU-ČSL) odhadovali, že marných bagatelních exekucí může být až 300 tisíc.  V případě zastavení řízení získají věřitelé a exekutoři částečnou kompenzaci za vynaložené výdaje spojené s vymáháním.

• Exekutor má nárok na 30 procent paušálních hotových výdajů, které činí 3500 korun - tuto náhradu ve výši 1050 korun bude vyplácet stát přes exekuční soud.
• Věřitelé si budou moci odečíst z daní až 450 korun za každou zastavenou pohledávku (jde o 30 procent z jistiny, tedy maximálně o 30 procent z 1500 korun).

Výhrady na věřitelské straně

I přesto se zákon nesetkává u některých exekutorů s nadšením. „Byť chápu důvody pro přijetí takovéto právní úpravy, nepovažuji ji vůči věřitelům za férovou. Za každou exekucí stojí porušené právo oprávněného, přičemž toto porušení konstatoval soud. Oprávněný musel investovat peníze zaplacením soudního poplatku a často i advokáta, aby se svého práva dobral. Dlužník svoji povinnost nadále nesplnil, a tak se musel obrátit na soudního exekutora. Aktuálně mu stát v zásadě říká, že to vše bylo zbytečné a exekuce se ukončuje. Přitom jen o malém množství exekucí lze objektivně říci, že jsou skutečně bezvýsledné. Často věřitel jen čeká například v řadě srážek ze mzdy dlužníka, až přijde na řadu. S ohledem na zastavení se už nedočká. Při zvažování veřejných zájmů mi přijde, že tento postup může být s určitými výhradami obhajitelný skutečně maximálně u těchto skutečně bagatelních pohledávek,“ uzavřel exekutor Prošek.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Canva.com