Jak se můžu jmenovat? Zákonné limity jmen a příjmení

Od letoška je účinná novela zákona o matrikách, která ženám umožňuje bez prokazování důvodu používat nepřechýlenou variantu příjmení. Jaké další možnosti úprav jména či příjmení zákon připouští? Na to se podívala právnička Petra Andresová.

Právní úprava

Jméno a příjmení tvoří nedílnou část identity každého člověka. Ochranu jména zaručuje každému Listina základních práv a svobod. Další právní úprava je potom obsažena v občanském zákoníku a v zákoně o matrikách.

Základní pravidla pro jména

  • Osoba mužského pohlaví nesmí mít jméno ženské a naopak.
  • Nelze mít stejné jméno jako sourozenec, který žije a má stejné oba rodiče.
  • Je možné mít maximálně dvě jména, která nesmí být stejná a musí být používána současně. Pokud by se člověk chtěl jednoho zbavit či jedno přidat, musí tato možnost projít správním řízením.
  • Limit dvou jmen neplatí, pokud rodiče ani dítě nemají české občanství, v takovém případě jich dítě může mít i více.
  • Může být použito jakékoliv existující jméno ve správné pravopisné podobě bez zkomolenin či zdrobnělin.

Originalita jména

Co se týče originality jména, musí být splněna podmínka uvedená výše, tedy že se jedná o již existující jméno. Ačkoliv můžete na internetu najít různé seznamy jmen, žádný oficiální soupis pro Českou republiku neexistuje. O zápisu jména do rodného listu rozhoduje pracovník matriky. V případě, že má matrikář pochybnosti o existenci jména, musí rodič (případně dospělý zájemce o změnu jména) prokázat, že dané jméno existuje. Důkazní břemeno tedy leží na žadateli. Důkaz může být listinný, což je například zahraniční rodný list, výpis ze zahraniční databáze nebo znalecký posudek. Pokud by někdo s rozhodnutím matričního úřadu nebyl spokojený, může podat opravný prostředek, v tomto případě odvolání. V případě neúspěchu odvolání je ve hře ještě správní žaloba či kasační stížnost.

Povinnost mít jméno

Zajímavá situace může nastat, pokud se rodiče na jménu pro své dítě neshodli nebo mu zkrátka žádné nedali. „Pokud dítě do jednoho měsíce od svého narození nemá jméno, učiní matrika oznámení soudu, který nejprve vyzve rodiče, aby jméno určili. Pokud to neučiní nebo se na jméně nemohou shodnout, pak jej určí soud,“ uvádí pracovnice matriky Aneta Leitkepová.

V případě osvojených dětí mají rodiče možnost změnit osvojenci jméno do 6 měsíců od pravomocného rozsudku o osvojení. V případě, že by bylo dítě starší 15 let, je zároveň nutný jeho souhlas,“ doplňuje.

Pravidla příjmení

Každý je povinen mít příjmení a používat jej v úředním styku. Jednou z náležitostí formulářů při uzavírání manželství je i uvedení příjmení, které budou manželé užívat a jež budou nést jejich společné děti. To je takzvané rodné příjmení, tedy příjmení zapsané do knihy narození.

V případě, že rodiče nejsou manželé, bude příjmení dítěte výsledkem jejich dohody. Při neshodách opět rozhoduje soud. Pokud by nesezdaný pár chtěl, aby se dítě jmenovalo příjmením po otci, musí ještě před narozením dítěte navštívit místně příslušný matriční úřad a uznat své otcovství souhlasným prohlášením rodičů. Pokud tak neučiní, bude se dítě automaticky příjmením jmenovat po matce. To však lze po narození dodatečně změnit.

Přechylování příjmení

Od 1. ledna 2022 nemusí žena, která chce používat "mužskou" variantu příjmení, uvádět důvody, které ji k tomu vedou. Do té doby musela prohlásit například, že hodlá žít v cizině nebo si bere cizince.

Ve 21. století není možné ženám nařizovat, v jaké podobě mají používat své příjmení. Mají právo si vybrat a je správné, že jim to zákon konečně umožňuje,“  uvedl na začátku roku ministr vnitra Vít Rakušan.

Změna jména či příjmení

Změna jména i příjmení je možná, nicméně podléhá správnímu uvážení, což znamená, že na ni není právní nárok. Pokud se jedná o změnu hanlivého či směšně znějícího příjmení, činí správní poplatek 100 korun, v jiných případech 1 000 korun. Žádost musí být vždy důkladně odůvodněna, typickými případy jsou špatné vztahy v rodině či umělecké jméno. V případě změny pohlaví žádost nepodléhá správnímu poplatku.

V případě, že se rozvedený manžel chce po rozvodu vrátit ke svému původnímu příjmení, tak to lze provést i bez odůvodnění a bez správního poplatku ve lhůtě 6 měsíců od pravomocného rozsudku o rozvodu manželství,“ uzavírá Leitkepová.


Autor: Petra Andresová

Foto:  Monstera | Pexels