Když ublíží blízký: Kdy musí s trestním stíháním souhlasit oběť?

Trestní stíhání probíhá takzvaně z úřední povinnosti. To znamená, že jakýkoliv spáchaný trestný čin musí být vyšetřován. Existují však i výjimky. Přečtěte si, v jakých případech musí k vyšetřování udělit souhlas poškozený.  

Zákonná úprava

Problematiku trestního stíhání, k němuž je vyžadován souhlas poškozeného, upravuje § 163 trestního řádu. Jedná se o specifický institut, v němž zákon upřednostňuje ochranu soukromého života poškozeného před stíháním a odsouzením pachatele. Tato možnost je dána pouze u určitých trestných činů. Podmínkou zároveň je, že mezi poškozeným a pachatelem musí existovat blízký vztah. Pokud v takových případech poškozený souhlas neudělí, nelze trestní stíhání podezřelého zahájit ani v něm nelze pokračovat.

Koho se to týká?

Jednoduše řečeno těch pachatelů, kteří jsou vůči poškozenému v postavení osoby blízké. Osoba blízká je příbuzný v přímém pokolení (tedy každý potomek nebo předek), sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner nebo druh. Pokud je tedy pachatel s poškozeným v některém z těchto vztahů, je možné zahájit jeho trestní stíhání (nebo v něm pokračovat), pouze pokud s tím poškozený výslovně souhlasí.

Jakých trestných činů se to týká?

Samozřejmě není možné, aby se dané opatření týkalo jakékoliv trestné činnosti. Zákon tento přístup umožňuje pouze u níže vyjmenovaných trestných činů:

• ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti a ublížení na zdraví z nedbalosti
• neposkytnutí pomoci a neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku
• ohrožení pohlavní nemocí
• omezování osobní svobody, vydírání a porušování domovní svobody
• poškození cizích práv, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí
• sexuální nátlak
• krádež, zpronevěra, neoprávněné užívání cizí věci, neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru
• podvod, podílnictví, podílnictví z nedbalosti, lichva
• zatajení věci, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, poškození cizí věci
• nebezpečné vyhrožování a nebezpečné pronásledování

Speciálním případem je znásilnění. Ani tady nelze trestní stíhání bez souhlasu poškozené osoby zahájit. Rozdíl je ovšem v tom, že "ochrana" nedopadá na všechny pachatele v postavení osoby blízké. U znáslinění je souhlas poškozené osoby vyžadován pouze pokud se činu dopustil manžel, partner nebo druh.

Kdy souhlas není nutný?

Občas mohou nastat situace, kdy bývá trestní stíhání zahájeno i bez souhlasu, a to i přesto, že byly splněny výše uvedené podmínky.

Souhlasu není třeba, když:

1. byla trestným činem způsobena smrt,
2. poškozený není schopen dát souhlas pro duševní chorobu nebo poruchu, pro kterou byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo byla tato jeho způsobilost omezena,
3. poškozeným je osoba mladší 15 let,
4. je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhružkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.

Je možné změnit názor?

Poškozený svůj souhlas s trestním stíháním může vzít zpět. Výslovným prohlášením tak může učinit kdykoliv do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě – to znamená během vyšetřování, během hlavního líčení i po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně či během jednání před odvolacím soudem.

Ale pozor! Pokud poškozený udělení souhlasu výslovně odepře, tedy jasně řekne, že souhlas neuděluje, potom už není možné souhlas s trestním stíháním znovu udělit. A to ani v případě, že pachatel přestal být osobou blízkou, typicky třeba po rozvodu.

Dalšími pravidly jsou, že:

• u více poškozených stačí souhlas jen jednoho z nich,
• souhlas musí být určitý a srozumitelný, tedy jasný a nepochybný,
• souhlas není možné dovodit z chování poškozeného k pachateli.

Autor: Petra Andresová
Foto:  Canva.com | Bill Oxford, Getty Images Signature