Zvýšení vymahatelnosti na Slovensku je jen zdánlivé

Dne 10. 9. 2019 vyšel na zpravodajském portálu IHNed.cz rozhovor s JUDr. Miroslavem Pallerem pod názvem „Teritorialita se osvědčila, k exekutorům už se vracejí i velcí věřitelé, říká prezident slovenské komory exekutorů“ (Biben 2019, dostupné zde). V něm prezident slovenské komory exekutorů mj. uvádí, že se díky teritorialitě zvedla úspěšnost exekucí. Jde však o údaj značně relativizovaný a vytržený z kontextu, který neodpovídá objektivní realitě.

Chráněný účet by dlužníkům pomohl víc než veškerá pomoc, kterou jim nabízí zákonodárci navrhované změny

Již delší dobu sleduji, jak se neziskové organizace i někteří soudní exekutoři předhánějí ve snaze pomoci zadluženým lidem. Mnohé nápady pak přebírají politické strany nebo jednotliví poslanci. Jisté úspěchy tu jsou v oblasti oddlužení, mám na mysli zejména podřazení některých příjmů pod srážky ze mzdy nebo zvýšení nezabavitelné části mzdy. Navzdory celé řadě již provedených změn regulační trend neustává. V Poslanecké sněmovně leží hned dvě exekuční novely, a to pirátský návrh zavádějící tzv. teritorialitu exekutorů a vládní novela zavádějící koncentraci exekucí, povinné zálohy a zastavování exekucí, a to v doprovodu desítek technických změn napříč občanským soudním řádem i exekučním řádem. Mám bohužel pocit, že autorům obou návrhů zcela chybí praktický vhled do exekucí a tvoří abstraktní legislativu bez ohledu na potřeby praxe jen proto, „aby se něco regulovalo.“

Kdo chce opravdu mazat své dluhy, tak činí. Zbývají nepoctivci, kterým stát téměř vše odpustí

V diskuzích o osobních bankrotech se objevuje dělení dlužníků na poctivce, kteří mají dobrou vůli, a na ty, kterým není nic svaté. Podle řady politiků je těm poctivým třeba ještě více ulevit, aby dostali šanci odrazit se ode dna. Jenže kdo chce opravdu splácet, tak splácí a do dluhů už nepadá. Potvrzují to aktuální statistiky, stačí si je přečíst selským rozumem. Zůstávají víceméně už jen „asociálové“, kteří nikdy nebudou chtít vystoupit ze stínů šedé ekonomiky.

Místní příslušnost exekutorů? Qui bono?

Motivací pro tuto moji úvahu jsou stále frekventovanější názory, obhajující snahy o zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů. Neaspiruji na žádný odborný exkurs napříč historickou právní úpravou a novelizacemi novelizovaného. Mám ale zásadní zájem na tom, aby právo fungovalo. 

Januš: Benešová začala řešit exekuce. Je to líbivé, podstata ale uniká

Novela insolvenčního zákona, jenž je účinná od 1. června 2019, zavádí kromě jiného změnu ve výši minimálního měsíčního plnění. Nově již není podmínkou, aby dlužník v horizontu 5 let splatil svým nezajištěným věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Je však nutné, aby hradil alespoň minimální měsíční splátku. Jaká je její minimální výše, z čeho se tato splátka skládá a kolik dostanou nezajištění věřitelé, vám vysvětlíme v tomto článku.

Zneplatnění rozhodčích doložek neznamená, že dluh neexistuje

Tisíce dlužníků ze spotřebitelských půjček se radují, že jsou zastavovány exekuce rozjeté na základě toho, že byly posvěceny rozhodcem podle rozhodčí doložky ve smlouvě o úvěru. Soudy tuto praxi dříve umožňovaly, nyní to nejvyšší soudy zpětně téměř znemožnily s argumentem, že doložka musí být konkrétní, nejen obecná.

Triky dlužníků v osobním bankrotu

Smyslem a účelem osobního bankrotu je umožnit předluženému člověku zbavit se svých dluhů a zároveň dosáhnout co nejvyššího možného uspokojení jeho věřitelů. Realita je však v praxi často jiná. V tomto krátkém příspěvku si dovolím poukázat na několik častých postupů dlužníků, které typicky v oddlužení plněním splátkového kalendáře používají k tomu, aby věřitele uspokojili naopak co nejméně.

Co přinese zvýšení nezabavitelné částky dlužníkům a věřitelům?

K prvnímu červnu letošního roku došlo ke zvýšení tzv. nezabavitelné částky, tedy části příjmu, která dlužníkovi v exekuci nebo osobním bankrotu nemůže být zabavena a použita k úhradě dluhu.

O tom, jak ušetřit na právníkovi může stát miliony

Za právníka není vždy nutné platit. Je možné stáhnout si šikovný vzor na internetu a ušetřit tak tisíce korun. Ano, může to být pravda. Připomíná mi to ovšem příspěvek z facebookové skupiny „Stavíme svépomocí“, kde se jeden člen ptal: „Podle plánů to vypadá, že ta příčka je nosná, takže bychom ji asi neměli bourat. Má někdo jiný názor?“ A stejné je to i s právníkem. Můžete sice ušetřit pár tisíc, ale ve výsledku vás to může přijít velice draho.