Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Oddlužení za tři roky? Nevyrobme si obří továrnu na druhotnou platební neschopnost

Oddlužení by mohlo místo 5 let trvat 3 roky, schválila vláda. Na rozdíl od opatření v rámci Lex covid justice 2, která právě procházejí legislativním procesem, to bohužel nepovažuji za dobrý krok.

Ptáme se odborníků: Mělo by se zavést náhradní výživné?

Bude za neplatiče alimentů poskytovat výživné na děti stát? Jasno by mělo být zřejmě už v listopadu. Zavedení takzvaného náhradního výživného je totiž ve sněmovním finále. Vládní předloha počítá s tím, že maximální výše by činila 3 000 korun měsíčně. Nová dávka by mohla být vyplácena nejvýše dva roky. O náhradní alimenty by rodič žádal krajský úřad práce. Podmínkou by bylo, že dotyčný začal peníze po dlužníkovi vymáhat v exekuci nebo u soudu.

Dluhy se budou za pár let odpouštět ve velkém. Zásahy do exekucí a insolvencí to musí reflektovat

V týdnu začíná další schůze sněmovny a jejím dominantním tématem přirozeně bude koronavirová pandemie. Původně se poslanci měli ve druhém čtení věnovat i novelám, které mohou mít výrazný dopad na české exekuční prostředí. Velké systémové změny ale nejsou v současné situaci rozumné. Naopak například zavedení chráněného účtu ano, to může pomoci lidem v problémech a nad míru nezatíží věřitele. Jak totiž ukázalo zářijové jednání důležitého Ústavně právního výboru, mezi poslanci nepanuje shoda, jakým směrem se právě při řešení dluhů dále ubírat. Navíc na toto prostředí poměrně brzy silně dopadne nová evropská regulace, která si podle poslance Marka Výborného vynutí sjednocení režimu oddlužení pro podnikatele a pro nepodnikatele. Fakticky to může znamenat, že stále méně lidí bude muset ze svých závazků alespoň něco zaplatit a po třech letech jejich dluhy zaniknou. Tuto zásadní novinku je tak nutné brát v potaz již nyní.

Ptáme se odborníků: Jak řešit problematiku neplatičů v bytových domech?

V bytových domech bobtná problém. Aby dodavatelé neodstřihli například od služeb nebo energií celý dům, jsou sousedé nuceni hradit poplatky i za neplatiče. Situace se rok od roku zhoršuje. Navíc stoupá i procento nevymožených nedoplatků. „Zatímco ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh 12 procent, dnes se nepodaří vymoci každá druhá pohledávka z celkové sumy téměř 200 milionů korun,“ uvádí Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a upozorňuje, že koronavirová krize a vývoj legislativy mohou přinést ještě větší zhoršení.

Dluží vám peníze? Ani se nesuďte, stejně je neuvidíte

Jako advokát na malém městě poměrně často zastupuji drobné živnostníky při vymáhání nezaplacených faktur za dodané služby nebo zboží. Podobně pomáhám také spotřebitelům, kteří vymáhají nároky po firmách, s řešením dluhů mezi exmanželi nebo nesplacených půjček mezi dnes již bývalými kamarády. Rok za rokem sleduji, že je stále těžší dluhy vymoci. Dlužníci se totiž bohužel zpravidla k placení nemají, a proto je tak poslední nadějí exekuce. Jenže vzhledem k narůstajícím omezením mají exekutoři stále méně prostoru, jak právo věřitele vymoct.

Ptáme se odborníků: Jak vyřešit problém starých exekucí, které se nedají vymoct?

Ministerstvo spravedlnosti chce, aby byly zastaveny takzvané marné exekuce, při kterých se během posledních tří let nepodařilo nic vymoct. Pokračovaly by pouze v případě, že věřitel složí zálohu na náklady vymáhání (2 750 korun + DPH). Učinit by tak mohl dvakrát. Definitivní zastavení by přišlo na řadu po devíti letech bezvýsledného vymáhání dluhu. Debatu však rozvířila i řešení, se kterými přišli poslanci. Například Patrik Nacher (ANO) připravil pozměňovací návrh spočívající v tom, že exekutor by musel až na výjimky zastavit vymáhání staršího dluhu s jistinou do 1 500 korun. Věřitel by dostal od státu 30 procent jistiny a exekutor 30 procent paušálních hotových výdajů. Další dva návrhy pak předložil i poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Jak se na problematiku marných exekucí dívají experti? Zeptali jsme se zákonodárců, exekutorů, zástupců věřitelů i neziskových organizací.

Exekuce čeká řada pozitivních změn

Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny ČR bude na svém příštím jednání řešit problematiku zákonných změn v oblasti soudních exekucí. V praxi to může zásadně změnit životy předlužených občanů na jedné straně, ale také životy věřitelů, kteří půjčili své peníze v dobré víře s tím, že stát zabezpečí vymahatelnost uzavřených smluv a práva obecně. Pro úplnost dodejme, že dlužníků je podle Exekutorské komory okolo 783 tisíc, kteří souhrnně dluží zhruba 300 miliard korun.

Stát opět snížil šance obyvatel bytových domů, že vymohou dluhy od svých neplatících sousedů

Kvůli koronavirové pandemii přijal stát v posledních týdnech hned několik ochranných opatření, která mají zmírnit její dopady na dlužníky. Obecně se za aktuální výjimečné situace nepochybně jedná o pomoc potřebnou a žádoucí, bohužel si však zákonodárci v některých případech zřejmě ne úplně dobře uvědomili, že ochrana jedné skupiny lidí může finančně ohrozit tisíce dalších spoluobčanů. Přesně k této situaci může v brzké době dojít u obyvatel bytových domů, kteří řeší problémy s neplatiči.

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Lex COVID-19 – dítě, které se nemá narodit

Vláda včera projednala návrh zákona o mimořádných opatřeních v soudních a jiných řízeních, insolvencích a exekucích. Pokud jde o exekuce, pak se až na výjimky mají zastavit všechny exekuce starší tří let, pokud věřitel nesloží zálohu na náklady exekuce nebo nevyjádří nesouhlas se zastavením. Bohužel musím konstatovat, že v případě úpravy povinného zastavování exekucí platí ono příslovečné „práce kvapná, houby platná“.

Házení klacků pod nohy může poslat věřitele ke dnu

Od začátku března jsme svědky rostoucího kolotoče krizových opatření vlády a jejich dopadů na ekonomiku naší země. Na tom by nebylo nic divného, vždyť bojuje s virovou nákazou, naše země se nachází ve vyhlášeném nouzovém stavu a vláda postupuje podle krizového zákona. Podobná opatření přijímají i jiné evropské země. Velké nebezpečí ale spatřuji v tlaku na vládu, aby omezila exekuce. Nejlépe je rovnou zastavila.

Zvýšené soudní poplatky podraží dlužníkům řízení o miliony

Vláda na svém zasedání dne 17. února 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o soudních poplatcích. Mimo jiné to znamená navýšení soudních poplatků u peněžních sporů do 20 tisíc o 100 procent na 2 000 Kč a u elektronických platebních rozkazů na 1 500 Kč. V největším počtu se novela dotkne žalob o bagatelní dlužné částky, takže každý dlužník nakonec zaplatí až o tisíce korun navíc. Zdražení bude mít negativní dopad také na věřitele, kteří zvýšené náklady na vymáhání pravděpodobně přenesou na platící zákazníky.

Má stát pod kontrolou klíčová data o exekucích?

V posledních třech letech se setkáváme s všeobecně převzatým názorem, že se desetina české populace nachází v dluhové pasti a že je Česká republika zasažena pandemií exekucí. Údaj o milionu hluboce zadlužených lidí se považuje za oficiální údaj a můžeme jej objevit jak ve vládních materiálech, programech politických stran, akademických pracích, tak ve výstupech médií všeho druhu. Odkud se tato varující data vzala a jak má Česká republika právně upraven způsob jejich zjišťování?

Zvýšíme nezabavitelnou částku ze mzdy, ale co pak?

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo svůj záměr přistoupit k navýšení nezabavitelné části mzdy při provádění srážek ze mzdy. Nově by dlužníkovi při srážkách ze mzdy mělo zůstat o 826 korun víc. V čem je problém?

Januš: V roce 2020 nejspíš skončí svobodný výběr exekutorů. Co dalšího nás v právu čeká?

V roce 2020 budeme řešit množství právních témat. Nejde jen o to, podle jakých předpisů se nyní začalo, či v průběhu příštích měsíců začne postupovat, ale spíše o trendy, které evropskou, a tedy i českou, legislativu ovládají či ovládnou. Čemu se tak letos budeme muset věnovat? A jaká varování bychom si měli vzít k srdci?

Zastavíme exekuce a po nás potopa

Jako advokát zastupující před soudy a jinými orgány zájmy svých klientů bedlivě sleduji napětí kolem otázky povinného zastavování exekucí. Čím dál víc v médiích rezonuje názor, že exekuce jsou jev nežádoucí a že když je zastavíme, bude nám všem líp. Dlužník si oddechne, stát bude mít vyšší výběr daní a neponese sociální břímě sociální podpory těm, kterým se kvůli exekucím nevyplatí pracovat. Do toho se přidávají názory, že dlužník má po určité době vlastně právo na to, aby byly jeho exekuce zastaveny. Ale ptá se někdo, proč dlužník nezaplatil? Zamýšlí se někdo nad tím, že zastavení exekucí není řešení konečné?