Kovanda: Některým hrozí závažné sociální problémy, pomoc je příliš plošná

NÁZOR | V nejbližších měsících dojde ke zhoršení ekonomické i sociální úrovně, naroste podíl problémových dlužníků a množit se budou i případy exekucí a insolvencí. Takový scénář nás podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká v nejbližších měsících. „V dalších letech navíc poroste také míra nezaměstnanosti,“ predikuje. Co dalšího Česku přinese současná krize a jak by měl reagovat stát?

V rámci 10. ročníku konference s názvem Fórum věřitelů vystoupil také český ekonom Lukáš Kovanda. Ten ve své přednášce popsal, jak se bude vyvíjet situace v České republice, která se tak jako i jiné země potýká s krizí na poli energetiky a geopolitiky.

„V nejbližších měsících dojde ke zhoršení úrovně ekonomické i sociální. Třeba v oblasti zadlužení budeme pozorovat nárůst podílu problémového zadlužení. Budou se množit případy různých exekucí a insolvencí. Z tohoto hlediska bude doba, která nás čeká, poměrně neutěšená,“ míní.  „Navíc, v  dalších letech v důsledku drahoty a energetické krize poroste míra nezaměstnanosti, což je základní předpoklad, aby narůstala problémovost zadlužení na úrovni domácností,“ dodává.

V posledních letech se Česká republika potýkala s rekordně nízkou nezaměstnaností. Nic se překvapivě nezměnilo ani v době pandemie. Kovanda vysvětluje, že důvodem je ochota zaměstnavatelů zadlužovat se i v době řádícího koronaviru.

„Tolik se nepracovalo, nevytvářely se hodnoty, ale přesto lidé neztráceli zaměstnání. Dohnalo se to totiž dluhem, který platili zaměstnavatelé, aby nemuseli propouštět.  Jenže aktuálně při vysokých úrokových mírách již není ochota k dalšímu zadlužování. Proto nelze stejně jako v období pandemie uměle vytvářet prosperitu na dluh, a tak dojde k propouštění,“ vysvětluje.

Propouštění postihne především energeticky náročné podniky typu skláren, sléváren, oceláren, ale také například výrobny hnojiv, pekárny a další podniky náročné na spotřebu zemního plynu. Podle Kovandy ovšem není důvod k přehnané panice.

„Čísla sice stoupnou, ale neměly by nastat nějaké dramatické sociální otřesy. Míra nezaměstnanosti stoupne, ale myslím, že bude v evropském kontextu relativně nízká. Věřím, že lidé, kteří přijdou o zaměstnání, práci zase rychle najdou.“

Vzhledem k vývoji na poli energií a geopolitiky by podle něj krize mohla být i několikaletou záležitostí. Situace by mohla být obdobná jako v letech 2012, 2013, kdy se Česko v důsledku dluhové krize eurozóny také potýkalo s recesí.

Stát by měl pomáhat těm, kteří to potřebují

Vláda na energetickou krizi zareagovala tím, že schválila několik opatření. Mezi ně patří takzvaný úsporný tarif. Jedná se o příspěvek, který domácnosti letos obdrží na základě své smlouvy na odběr elektřiny, přičemž činí celkově 2000 nebo 3500 korun podle spotřeby.

Úsporný tarif bude příští rok nahrazen stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro maloodběratele (domácnosti, služby, malé firmy). Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cena elektřiny bude zastropována na 6 Kč/kWh včetně DPH, cena plynu na 3 Kč/kWh včetně DPH.

Oba tyto prostředky nejsou závislé na příjmech odběratelů energií a budou aplikovány plošně, což podle Kovandy způsobí, že se pomoc nedostane v takové míře k těm, kteří ji potřebují nejvíc. „Vláda by měla jednat zejména zacíleně. Myslím, že řada zástupců střední třídy, vyšší střední třídy a bohatých domácností žádnou pomoc od státu nepotřebuje, nemá ji mít a je to vyhazování peněz,“ komentuje vládní nařízení Kovanda.  

 „Kdyby se nepomáhalo těmto lidem, kteří si umí pomoct sami, tak by mohla být o to větší ta pomoc skutečně ohroženým sociálním skupinám. To je řekněme 25 procent domácností, zejména seniorů, samoživitelů, mladých rodin s dětmi, dlouhodobě nemocných… Tam skutečně hrozí závažné sociální problémy existenční povahy. Plošností jen docílíme toho, že pomoc tam, kde je skutečně potřeba, bude nižší, než by mohla být.“

Autor: Marie Sehnálková

Zdroj foto a video: Češi v právu