Jícha o vymáhání Finanční správou: Pojišťovny přijdou o miliardy, doplatí na to pacienti

Vymáhání nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění má v roce 2028 převzít od soudních exekutorů Finanční správa ČR. Soudní exekutor Lukáš Jícha však varuje, že tento krok připraví zdravotní pojišťovny o miliardy korun ročně a v konečném důsledku na to doplatí především pacienti. „Za čtyři roky bude kumulovaná ztráta činit 9 miliard. To je jako byste vypnuli nemocnici Královské Vinohrady. Podobný návrh na Slovensku před časem zcela selhal," říká.

V čem je to podle vás vymáhání státními orgány namísto exekutorů problematické?
Stačí se podívat do minulosti, kdy v Česku ještě nebyli soudní exekutoři a výkony rozhodnutí prováděly soudy. Jejich úspěšnost se pohybovala kolem čtyř procent. Po zavedení soudních exekutorů vymahatelnost vzrostla k padesáti procentům. Nicméně tehdy ještě nebyla možnost požádat o oddlužení a nebyli jsme v Evropské Unii, tudíž nebylo tak lehké odklánět majetek do zahraničí. V roce 2013 jsme od soudů převzali případy, kdy se nedařilo vymoct dluhy na zdravotním pojištění. A tam, kde soudy neuspěly, jsme my byli úspěšní.

V roce 2024 začali místo exekutorů vymáhat justiční pohledávky – například soudní poplatky nebo pokuty – celníci. Jak se tento krok osvědčil v praxi?
Při vymáhání justičních pohledávek měli soudní exekutoři úspěšnost okolo 30 procent. Předalo se to Celní správě a ti mají úspěšnost 3,8 procenta. Celní správa v 85 procentech případů exekuci vůbec nezahájí. Hledají jen účty a když účet nenajdou, tak konstatují, že dlužník nemá žádný majetek a dál to neřeší. Přitom dlužníci často fungují v šedé ekonomice a pracují na IČO nebo na černo, což ale Celní správa vůbec neprověřuje. A tam, kde Celní správa k exekuci přecejen přistoupí, postihuje v 93 procentech případů jen účet, nic jiného. Exekuce účtu skončí po šesti měsících a dál se to neřeší. Dlužníci přitom mají i jiný majetek a klidně si mohou žít nad poměry, i když mají dluhy. Tím zadlužení lidé dostávají jasný signál, že není potřeba dluhy splácet, protože vám stejně nic nehrozí.

Pokud přejde vymáhání pod Finanční správu, co to bude znamenat pro zodpovědné občany, kteří si své závazky plní?
Je tu problém nákladů: zatímco u exekuce prováděné soudním exekutorem hradí náklady dlužník, u vymáhání státními orgány nese většinu nákladů stát – tedy platíme to my všichni z daní. Miliardové ztráty to přinese i našemu zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny ročně generují nezaplacené pohledávky v objemu 9,9 miliard korun. Z toho v prvním roce samy vymůžou asi 2,3 miliardy korun, následně jim soudní exekutoři i z toho, co pojišťovny samy nevymohly, ročně vymůžou dalších 1,8 miliardy. Za čtyři roky bude po zohlednění toho, co vymůže finanční správa, činit kumulovaná ztráta devět miliard jen na zdravotním pojištění. K tomu si přičtěme ztráty na vymoženém sociálním pojištění a zvýšené náklady na platy státních zaměstnanců.

Jak se taková finanční ztráta může projevit na oblasti zdravotnictví?
Menší výběr pojistného znamená zhoršení dostupnosti zdravotní péče. Je to jako byste vypnuli nemocnici Královské Vinohrady nebo neprovedli několik tisíc mamografických vyšetření. Když vás bude bolet břicho, nedostanete se na vyšetření včas, protože vše se bude oddalovat kvůli penězům. To se časem projeví v opožděné diagnostice zejména u onkologických pacientů.

Jaké jsou zkušenosti s vymáháním finanční správou ze zahraničí?
O stejném převodu na stát před několika lety uvažovali i na Slovensku. Slovenská pacientská organizace (AOPP) varovala, že nefunkční vymáhání povede k morálnímu hazardu, nárůstu neplatičů a výpadku financí na léčbu poctivých pacientů. Stejně jako u nás čísla jasně ukazovala, že exekutoři mají mnohem vyšší úspěšnost vymáhání zdravotního pojištění než stát. Nakonec to dopadlo tak, že slovenský návrh zcela selhal a byl stažen. Slovenská vláda i ministerstvo zdravotnictví po vlně ostré kritiky ze strany exekutorů, soukromých pojišťoven i pacientských organizací od záměru upustily. Pohledávky na Slovensku se tak nadále předávají soudním exekutorům, protože srovnání efektivity ukázalo jejich jednoznačnou převahu. Ne nadarmo mají dvě třetiny zemí EU soukromé soudní exekutory. Jen v devíti zemích eurozóny najdeme čistě státní úředníky.

Autor: Marie Sehnálková
Foto: Profimedia.cz / ČTK / Deml Ondřej