Karpíšek: Na neplatiče musí sousedé doplácet i statisíce

Řada bytových družstev a SVJ řeší problémy se sousedy, kteří neplatí poplatky za energie a společné služby. Nedoplatky za ně musí hradit ostatní sousedé, a to s velmi nejistou šancí, že své peníze někdy dostanou zpět. Jak problémy s neplatiči řeší ve Stavebním bytovém družstvu Bižuterie v Jablonci nad Nisou, jsme se ptali jeho předsedy Stanislava Karpíška.

V kolika domech aktuálně řešíte problémy s neplatiči?

Když to vezmu za naše domy, tak to řešíme na třech z nich, a potom na jednom společenství, které spravujeme. To za námi přišlo, dá se říct, v zoufalé situaci, kdy v domě, kde je 24 jednotek, ty dluhy dosahovaly výše asi jednoho milionu korun a to společenství vlastníků jednotek se prakticky dostalo do platební neschopnosti. Dlužilo dodavatelům energií, tepla a tak dále a hrozilo jim fakticky odpojení od těchto služeb. Většina těch pohledávek je už promlčená, nebo nedobytná.

Bytová družstva a SVJ mají dnes jen málo prostředků, jak se proti neplatičům účinně bránit. Začátkem roku proto jejich zástupci předali ministerstvu spravedlnosti petici, kterou podepsalo na 48 000 lidí, kteří jsou nespokojeni se stávající situací. Nejen o tomto pokusu zlepšit situaci obyvatel bytových domů jsme si nedávno povídali v našem rozhovoru s Kateřinou Horákovou ze Svazu českých a moravských bytových družstvech.

O kolik peněz tehdy sousedé celkově přišli?

Přišli řádově o 600 tisíc korun. Když si to vydělíte 24 jednotkami, tak to je 25 tisíc na jednu jednotku.

Jak je možné, že to dojde tak daleko?

Tady ten případ byl specifický. Domnívám se, že ti dlužníci to dělali vyloženě cíleně. Spoléhali na to, že tamní statutární orgán je slabý a nebude si vědět rady.

Zmiňoval jste, že aktuálně největší problém řešíte na bytovém domě, ve kterém jsou dohromady tři byty, které neplatí. Jak se to tam aktuálně vyvíjí?

Situace je taková, že vlastnice o ty byty přišly v exekucích. Vymáhání těch dluhů je proto velmi problematické. Tím, že o byty přišly, tak už nemají žádný další majetek. Nevykazují případně ani oficiálně žádné příjmy, na bankovních účtech nemají žádné prostředky…

O jak vysokou částku se v tuto chvíli jedná?

V jednom případě, kdy dlužnice měla dva byty, přičemž jeden užívala sama a druhý pronajímala, ale neplatila ani za jeden z nich, se jedná o částku souhrnně 400 tisíc korun. Z toho 300 tisíc jsou samotné platby za užívání bytu a 100 tisíc je příslušenství. U toho druhého bytu je ta částka nižší, asi do 100 tisíc korun. A tam aspoň i dochází k nějakému splácení, něco ale zůstane neuhrazeno jako nedobytná část.

V případě exekučního prodeje bytové jednotky máte jako družstvo nárok na 10 procent ze získané částky. Jak vám to v praxi pomáhá?

Zatím to nemůžu zhodnotit. Aktuálně máme jedno takové řízení, kde by k tomu mělo dojít, tedy ještě jsme takovou situaci nezažili. Ta novela je poměrně čerstvá. Můžu říct, že pevně věřím tomu, že to dopadne, že vzhledem k té dlužné částce a ceně nemovitostí je reálné, že těch 10 procent by plně pokrylo výši dluhu.

Na druhou stranu můžu říct, že v minulosti jsme naopak v exekučních řízeních byli zcela neúspěšní, protože dlužníci obvykle měli hypotéku. To znamená, že hypoteční banka měla zástavu první v pořadí, byla prvním uspokojeným věřitelem a samozřejmě výnos z toho prodeje nestačil ani k pokrytí té hypotéky, takže všechno brala banka a na nás nezbylo nic.

Další aktuální legislativní návrhy už tak přínosné nejsou, nebo je vnímáme spíš negativně. Ať už se jedná třeba o to, že by mělo být teritoriální určení exekutorů. Už tak máme dost problémů s tím, že pokud žalujeme dlužníka, tak musíme žalovat u soudu, který je příslušný adrese jeho trvalého pobytu, což nemusí být vůbec totožné s adresou toho bydliště.

Co se týče novely insolvenčního zákona, která umožňuje, dá se říci, v krajním případě oddlužení i za situace, že by dlužník ze svého dluhu neuhradil ani korunu, protože prokázal veškerou možnou snahu k tomu, aby ten dluh splatil – já osobně mohu říci, že ani stávající stav, který byl doposud, tedy že uhradí 30 procent dluhu za 5 let, mi nepřišel adekvátní. Těch 30 procent mi připadalo málo. Novelizaci, která připouští, že to může být i méně než 30 procent, opravdu nepovažuji za šťastnou.

Co byste na základě svých zkušeností s vymáháním doporučil ostatním bytovým družstvům?

Já si myslím, že univerzální rada je neotálet. Opravdu je potřeba včas reagovat. Jakmile nepřijde první platba, tak zjistit, co se děje, jestli to je třeba pouze nějaká technická závada… Protože potom veškerá následná jednání a řízení jsou na dlouho a ty dluhy dále narůstají. Takže bych řekl, že to je má univerzální rada – neotálet.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.