Krásné byty u jezera obývají nepřizpůsobiví, starousedlíci raději mizí

Kdysi to bylo možná nejhezčí bydlení z celého Mostu, říká o takzvaných blocích 90 a 100 Růžena Kubíková. V lokalitě žije dvacet let. Byty jsou v cihlové zástavbě, vzdušné a navíc leží jen kousek od jezera, které patří zejména v létě k vyhledávaným cílům. Poslední roky ale připomíná bydlení tady spíše horor. Někteří majitelé koupili byty na investici a nastěhovali do nich nepřizpůsobivé. Policie na místo jezdí několikrát do týdne. A hádky, rvačky a všudypřítomný nepořádek nejsou to jediné, s čím se musejí sousedé vypořádat. Velkým problém je i to, že lidé neplatí do společného fondu a dům ničí.

Stát nebude při vymáhání alimentů úspěšnější než rodič

„K vymáhání alimentů mohou přispět i samoživitelé a samoživitelky. Hodně pomůže, když komunikují,“ říká v rozhovoru soudní exekutorka z úřadu v Praze 6 Zuzana Sobíšková. Exekutor si sice sám obratem zjistí čísla účtů dlužníka, jeho zaměstnavatele a majetek. Telefonní číslo nebo třeba informaci, kde dotyčný pracuje na černo, ale bez přispění samoživitele jen tak nedohledá. „Od matky jsem zjistila, že dlužník bude v určitý čas u soudu na jednání. Matka se také zmínila, že dlužník nerad jezdí hromadnou dopravou. Na místo jsem tedy poslala vykonavatele. Ten v blízkosti soudní budovy narazil na dlužníkovo auto, po kterém jsme před tím, stejně jako po dlužníkovi, marně pátrali,“ popisuje Sobíšková jeden ze svých úspěšně vyřešených případů.

Lucie neviděla alimenty roky, exmanžel peníze ukrýval ve stropě

Zdravotní sestřička Lucie z Prahy neviděla alimenty pro své dvě dcery 5 let. Suma se vyšplhala až ke 300 000 Kč. Nepomohlo ani vyhlášení exekuce, protože otec peníze skrýval.

Krutilek: Další plošný odklad splátek nepodporujeme, řešením je individuální přístup

Absolutně není v zájmu našich členů hromadně ukončovat smlouvy a následně vymáhat dlužné splátky. Společnosti vyjdou lidem, kteří se vinou koronaviru dostali do potíží, vstříc a případy budou řešit individuálně, říká Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace. Ta sdružuje 44 předních tuzemských poskytovatelů úvěrových, leasingových a factoringových produktů.

Boj o exekuce: Operátoři můžou chtít tisícové zálohy, banky zdraží, nebo zpřísní, varuje před teritorialitou ČLFA

Problémy předlužených lidí se musí řešit, pokud se ale systém nastaví špatně, zaplatí za to zejména poctiví spotřebitelé, kterým například banky či mobilní operátoři mohou zdražit služby. Tak se dá shrnout postoj České leasingové a finanční asociace ČLFA ke zvažované místní příslušnosti exekutorů. „Je možné, že bychom se vrátili do doby před 20 lety, kdy při sjednání telefonního paušálu musel spotřebitel skládat zálohu v tisícových částkách,“ upozorňuje pro INFO.CZ legislativní expert ČLFA Jan Slanina.

Havrlent: Po zavedení teritoriality na Slovensku klesla vymahatelnost pohledávek až o 30 procent

„Někteří velcí věřitelé pozastavili po roce 2017 využívání exekucí a dali přednost prodeji svých pohledávek inkasním agenturám, anebo je řeší pouze mimosoudně,“ říká v rozhovoru Michal Havrlent ze slovenské inkasní agentury EOS KSI. Ten byl i hostem nedávného semináře na půdě české Poslanecké sněmovny. Teritorialita a náhodný výběr exekutora platí na Slovensku tři roky. O tom, zda se Česko vydá stejným směrem, budou brzy rozhodovat poslanci. Ústavně právní výbor žádné ze čtyř navržených verzí nevyslovil podporu.

Beňák: „Komerční“ poradny si berou za oddlužení i desetitisícové částky

Lichva v sociálně vyloučených lokalitách stále přetrvává. Jen se o ní tolik nemluví. Lidé tu nemají své problémy s kým zkonzultovat a dluhové poradny hlásí omezené kapacity. Například na Ústecku je na jednoho poradce i 6 000 dlužníků. Navíc na trhu existují „komerční“ poradny, které stále porušují zákon a například za vstup do insolvence si nárokují desetitisícové částky. Nejen na tyto jevy při své práci naráží ředitel Odboru pro sociální začleňování David Beňák.

Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se neproplacené faktury vyšplhaly na čtyřicet tisíc korun. Majitel závodu Aleš Vondráček na její urgence nereaguje.  

Feranec: Chráněný účet by měl pomoci dlužníkům, ulevit zaměstnavatelům

Budou mít dlužníci v exekuci nezabavitelné peníze na speciálním bankovním účtu? Počítají s tím hned dva poslanecké návrhy. Takzvaný chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka a shromažďovaly by se na něm peníze, které nepodléhají exekuci a jsou určeny pro životní potřeby. „Dnes se stává, že zaměstnavatel provede srážku ze mzdy, pošle peníze na bankovní účet dlužníka, ale může přijít další exekuce, a než dlužník zajistí odblokování, tak je dva tři týdny bez prostředků,“ říká poslanec Milan Feranec (ANO). Právě on je autorem jednoho z návrhů na zavedení takzvaného chráněného účtu.

Starosta: Strhávejme poplatky za odpad ze sociálních dávek, obce je jinak nevymůžou

Před šesti lety došla starostovi Miletína na Jičínsku Miroslavu Noskovi trpělivost s notorickými neplatiči. Kdo městu dlužil za poplatky nebo na nájemném, musel počítat s tím, že jeho jméno bude vidět na internetu nebo na vývěsce. Starosta si systém pochvaloval,  polovina dlužníků prý nakonec zaplatila. Úřad pro ochranu osobních údajů ovšem takový postup shledal jako nátlakový, v důsledku toho protizákonný a obci vyměřil pokutu. Starosta boj s dlužníky nechtěl vzdát a plánoval, že jim například neprodá dřevo z lesa, zakáže sedat na lavičky nebo zamezí vstup do restaurace, kterou Miletín spoluvlastní.

Polata: Neplatiči nájmu bydlí na cizí účet i roky. Vymahatelnost dluhu je nízká

Podle Karla Polaty, místopředsedy Občanského sdružení majitelů domů, se koronakrize teprve na podzim v plné síle promítne do trhu s nájemním bydlením. V této souvislosti můžeme očekávat nárůst neplatičů nájmů. To není dobrá zpráva pro pronajímatele bytů, protože vymáhání dlužných nájmů je zpravidla běh na dlouhou trať. Vystěhovat neplatiče z bytu trvá i roky a stát podle Polaty za třicet let neudělal prakticky nic, čím by vymahatelnost práva zlepšil. Populistické nápady vlády během nouzového stavu navíc přihodily vlastníkům další klacky pod nohy.

Pavlousková: Samoživitelé potřebují flexibilní práci, ne speciální opatření

Řada samoživitelů v České republice má problém vycházet se svými měsíčními příjmy. Velkou část z nich navíc zasáhly následky koronavirové krize, kvůli které nemohli chodit do práce, a jejich problémy se tak ještě znásobily. S Danou Pavlouskovou, zakladatelkou neziskové organizace Klub svobodných matek, jsme si povídali o tom, co samoživitele aktuálně nejvíce trápí, v jakých oblastech potřebují pomoci, ale i o plánovaných změnách v zákonech, které se jich bezprostředně týkají.

Kovářová: Neplacení alimentů je často „truc-podnik“ otce za to, že mu matka brání ve styku s dítětem

Nastavení pravidel péče o dítě a jejich následné dodržování včetně řádného placení výživného patří mezi nejčastější spory mezi bývalými partnery. O zkušenostech s jejich řešením, roli emocí a mezilidských vztahů, ale i otázce zálohovaného výživného jsme si povídali s exministryní spravedlnosti a prezidentkou Unie rodinných advokátů Danielou Kovářovou.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

Již více než 350 000 klientů bank si od března požádalo o odklad splátek úvěrů, který by jim měl spolu s dalšími ochrannými opatřeními pomoct překonat koronavirovou krizi. Vedle prevence vzniku dluhových pastí stát nyní připravuje také změny na pomoc lidem v exekuci, mezi které patří například zřízení chráněného bankovního účtu. Nejen o těchto změnách jsme si v první části velkého rozhovoru povídali s náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem.

Dôvera: Exekuce jako nástroj prosazování práva na Slovensku ztratily svůj význam

Již třetím rokem funguje na Slovensku systém exekutorské teritoriality, kdy si věřitelé nemohou vybírat exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky, ale je jim přidělen podle místa bydliště dlužníka. Její zavedení je aktuálním tématem i v České republice. O tom, jak se tento systém u našich sousedů osvědčil a jak se od té doby změnil průběh vymáhání pohledávek i jeho úspěšnost, jsme se bavili s Elou Lierovou ze slovenské zdravotní pojišťovny Dôvera.

Fabian: Zmírnění pravidel oddlužení nahrává dlužníkům, jejichž cílem je uhradit věřitelům co nejméně

Možnosti zbavit se dluhů cestou osobního bankrotu využilo od loňského června dvakrát více lidí než v předchozím roce. Důvodem je tzv. oddlužovací novela, která zjednodušila jeho pravidla a zrušila například povinnost splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Mírnějších podmínek mohou nově využít i lidé, kteří do oddlužení vstoupili ještě před účinností dané novely a byli zasaženi dopady koronavirové pandemie. O tom, co tyto změny v praxi přinášejí, ale i dalších opatřeních v oblasti insolvencí, která stát přijal na ochranu živnostníků a firem, jsme si povídali s insolvenčním správcem Pavlem Fabianem.