Půl milionu lidí pracuje v šedé ekonomice, část dobrovolně

Lidí, kteří pracují ve stínové ekonomice, je v Česku minimálně 214 tisíc. Reálné odhady však mluví o více než půl milionu. Tyto skupiny obyvatel nepřiznávají své příjmy buď vůbec, nebo jen minimální mzdu. Zbytek peněz pak od zaměstnavatele dostávají na ruku a nedaní je. Část lidí tuto cestu volí dobrovolně, například aby se skryla před věřiteli. Další části ale nic jiného nezbývá. „V některých regionech s vyšší nezaměstnaností nebo třeba na venkově, kde se práce hledá hůř, nemá člověk volby,“ říká v rozhovoru Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra, který je jedním z partnerů projektu Neviditelní. Cílem studie bylo zmapovat lidi ve stínu chudoby.

Petr dluží 68 milionů. Díky projektu mohl svou situaci řešit už za mřížemi

Vězni, kteří mají problém s dluhy, mohou svou situaci řešit již za mřížemi. Pomáhá jim v tom vězeňská služba spolu se sociálními kurátory a neziskovou organizací Lighthouse. Jedním z jejich klientů byl i Petr. Ten má na krku 24 exekucí a aktuální výše dluhu přesahuje 68 milionů korun.

Jana reklamovala opravu zubu dvakrát. Jak v takovém případě postupovat?

Reklamovat se dají nejen rozlepené boty či nefunkční elektrospotřebič, ale i zdravotní zákrok. Své o tom ví pětadvacetiletá Jana z Prahy. Ta si před rokem a čtvrt při pádu na kolečkových bruslích poranila obličej. „Spadla jsem bohužel tak nešikovně, že to odnesly i dva přední zuby. Zubař mi vysvětlil, že odumřely a časem ztmavnou. Nabídnul mi fazety, což jsou jakési zubní kryty, které měly defekt zamaskovat,“ popisuje Jana.

Sólorodiče začali vyhledávat exekutory. Kvůli náhradnímu výživnému

Samoživitelé mohou od července žádat o takzvané náhradní výživné. Podmínkou ale je, že už výživné aktivně vymáhají. Na exekutory se tak začínají obracet i sólorodiče, kteří od expartnera neviděli výživné dlouhé roky. Pokud samoživitel podmínku aktivního vymáhání splní, a přesto z peněz pro dítě nic neuvidí, bude mu finančně vypomáhat stát. Dostat může nejvýše 3 tisíce korun měsíčně, a to až na dva roky. Úřady práce budou následně peníze po neplatiči vymáhat.

Osobních bankrotů ubylo, dlužníci zřejmě vyčkávají na novelu

Zadlužení Češi podali od ledna do konce června 8 314 žádostí o osobní bankrot. Je to o 11 % méně než loni. Čím je to způsobeno a dá se očekávat, kdy čísla porostou? I na to v rozhovoru odpovídala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Věci ztracené v MHD? K majitelům se jich vrátí třetina

Zapomněli jste v pražské hromadné dopravě batoh nebo jinou věc? Pak máte zhruba třicetiprocentní šanci, že se s ní ještě setkáte. Lidé loni nahlásili 5,5 tisíce ztracených věcí, našla se třetina.

Na chráněný účet exekutor nemůže. Jak si ho zařídit?

Lidé v exekucích si budou moci od začátku července zřídit takzvané chráněné účty. Na nich se budou schraňovat peníze, které exekuci nepodléhají a jsou určeny k uspokojování životních potřeb dlužníka a jeho rodiny. Na chráněný účet je možné bezhotovostně převést jednorázovou výplatu trojnásobku životního minima či nezabavitelné částky ze mzdy či jiných příjmů. „Hotovostní vklady na chráněný účet možné nejsou,“ říká Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace. Co je potřeba doložit k tomu, aby banka chráněný účet zřídila, a jak dlouho to trvá? I na to odpovídal v rozhovoru pro server Češi v právu.

Staněk: Exekuční novela je velká sbírka negativ

„Pokud se zavedou zálohy na exekuce, pohledávky kolem pěti až deseti tisíc korun, se přestanou vymáhat. Věřitelům se to totiž nevyplatí,“ varuje v rozhovoru Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Lukl: Obce mají ve vymáhání svázané ruce. Tříleté oddlužení nechtějí

„Zkrácením oddlužení vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí uhradit ostatní,“ říká v rozhovoru předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je zároveň starostou Kyjova. Svaz si nedávno nechal zpracovat průzkum ohledně návrhu novely insolvenčního zákona. Ten počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky.

Vlasy si nikdo sám neostříhá, ale na sestavení smlouvy si troufá kdekdo

„Češi advokáty vyhledávají spíše až v okamžiku, kdy jim opravdu teče do bot. Chybí u nás kultura právní prevence. Jakýsi pocit, že využívat právo je normální,“ říká v rozhovoru Vojtěch Sucharda, advokát z kanceláře Arrows a zakladatel projektu Právo k lidem. Na polovinu června chystá veřejnou debatu na téma právní gramotnosti. Ta je totiž v Česku tragická. Rád by přispěl k nové národní strategii po vzoru té, která má zvýšit finanční gramotnost. A nechápe, že se problémem ještě nikdo uceleně nezabývá.

Černí pasažéři dluží v Ústí na pokutách přes čtvrt miliardy

Pokud by se Dopravnímu podniku v Ústí nad Labem podařilo vymoci všechno, co mu černí pasažéři dluží na pokutách, mohl by si koupit 35 dvanáctimetrových autobusů. Anebo 15 trolejbusů. Boj s hříšníky ale zatím prohrává.

Divadelníci zábavně varují před dluhy vězně i děti

České děti neumí hospodařit s penězi. Naučit je to, si vzal za cíl divadelní projekt o finanční gramotnosti. Herci ze spolku Ty-já-tr už ale odehráli i představení ve věznici a připravují také verzi pro seniory a klienty azylových domů. „Překvapilo nás, jak se tak inteligentní lidé, kteří v hledišti valnou většinou byli, mohou dostat do vězení,“ říká k představení za mřížemi Radka Tesárková, hlavní herečka a manželka ředitele divadelního spolku Ty-já-tr.

Teritorialita exekutorů v SR: věřitelé se víc obracejí na vymahačské agentury

Zrušit volný trh exekutorů se na Slovensku neosvědčilo, říká v rozhovoru místopředseda Slovenské advokátní komory Ondrej Laciak. Věřitel si nemůže exekutora vybrat, pohledávky jsou exekutorům přidělovány podle trvalého bydliště dlužníka. Opuštění principu tržní soutěže a ztráta motivace být lepší a konkurovat ostatním zapříčinily to, že efektivita vymáhání pohledávek klesla. Podle některých až o 40 či dokonce 80 procent. „Oprávnění se začali více obracet na vymahačské agentury, které nejsou regulovány,“ říká v rozhovoru Laciak. V Česku nyní poslanci místní příslušnost exekutorů odmítli, novelu ale ještě dostane k posouzení Senát.

Odškodnění po očkování? Lidé budou muset prokázat újmu ve sporu se státem

Řada států na čas pozastavila očkování proti koronaviru vakcínou Astra Zeneca. Důvodem bylo několik kauz, kdy pacient po očkování dostal embolii a zemřel. Jde o vzácné případy a u některých navíc nebyla potvrzena souvislost s vakcinací. Jak by se ale řešily, kdyby nastaly v Česku? Odškodní stát újmy po očkování? A jak bude pacient prokazovat, že ke zhoršení stavu došlo v souvislosti s vakcinací? I na to v rozhovoru odpovídal expert přes zdravotní právo, právník Ondřej Dostál.

Na exekutory se pohlíží jako na původce zla a dlužníkům politici straní

„Pravomoci a nástroje exekutorů se začaly oklešťovat a vymáhání je čím dál tím složitější a delší,“ říká prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Za největší hloupost považuje návrh na omezení mobiliárních exekucí, který teď leží v Poslanecké sněmovně. Nesouhlasí ani se zavedením tříleté lhůty, po jejímž uplynutí by exekutor musel bezvýslednou exekuci zastavit. Přibližně ve 40 procentech úspěšných případů přijdou první peníze na účet až po 3 letech nebo později.

Pětina firem s uzavřenými provozovnami přežije už jen měsíc

Dvě třetiny podnikatelů z ohrožených oborů tvrdí, že současné krizové programy podpory vlády pokrývají do 30 procent jejich celkových nákladů. Zbytek musejí hradit především z úvěrů. Rezervy a úspory už totiž rozpustili v průběhu jara a podzimu loňského roku. Co by firmám v koronavirové pandemii pomohlo a které obory patří mezi nejpostiženější? Odpovídala hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Výhody pro očkované jsou možné. Diskriminovat odmítače ale nelze

Smí stát lidem, kteří se nechtějí nechat očkovat proti koronaviru, zakázat vstup na veřejné akce? A je možné kvůli odmítnutí vakcíny dostat výpověď v práci? Na právní otázky kolem očkování odpovídal advokát a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch.

Krásné byty u jezera obývají nepřizpůsobiví, starousedlíci raději mizí

Kdysi to bylo možná nejhezčí bydlení z celého Mostu, říká o takzvaných blocích 90 a 100 Růžena Kubíková. V lokalitě žije dvacet let. Byty jsou v cihlové zástavbě, vzdušné a navíc leží jen kousek od jezera, které patří zejména v létě k vyhledávaným cílům. Poslední roky ale připomíná bydlení tady spíše horor. Někteří majitelé koupili byty na investici a nastěhovali do nich nepřizpůsobivé. Policie na místo jezdí několikrát do týdne. A hádky, rvačky a všudypřítomný nepořádek nejsou to jediné, s čím se musejí sousedé vypořádat. Velkým problém je i to, že lidé neplatí do společného fondu a dům ničí.