Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se neproplacené faktury vyšplhaly na čtyřicet tisíc korun. Majitel závodu Aleš Vondráček na její urgence nereaguje.  

Feranec: Chráněný účet by měl pomoci dlužníkům, ulevit zaměstnavatelům

Budou mít dlužníci v exekuci nezabavitelné peníze na speciálním bankovním účtu? Počítají s tím hned dva poslanecké návrhy. Takzvaný chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka a shromažďovaly by se na něm peníze, které nepodléhají exekuci a jsou určeny pro životní potřeby. „Dnes se stává, že zaměstnavatel provede srážku ze mzdy, pošle peníze na bankovní účet dlužníka, ale může přijít další exekuce, a než dlužník zajistí odblokování, tak je dva tři týdny bez prostředků,“ říká poslanec Milan Feranec (ANO). Právě on je autorem jednoho z návrhů na zavedení takzvaného chráněného účtu.

Starosta: Strhávejme poplatky za odpad ze sociálních dávek, obce je jinak nevymůžou

Před šesti lety došla starostovi Miletína na Jičínsku Miroslavu Noskovi trpělivost s notorickými neplatiči. Kdo městu dlužil za poplatky nebo na nájemném, musel počítat s tím, že jeho jméno bude vidět na internetu nebo na vývěsce. Starosta si systém pochvaloval,  polovina dlužníků prý nakonec zaplatila. Úřad pro ochranu osobních údajů ovšem takový postup shledal jako nátlakový, v důsledku toho protizákonný a obci vyměřil pokutu. Starosta boj s dlužníky nechtěl vzdát a plánoval, že jim například neprodá dřevo z lesa, zakáže sedat na lavičky nebo zamezí vstup do restaurace, kterou Miletín spoluvlastní.

Polata: Neplatiči nájmu bydlí na cizí účet i roky. Vymahatelnost dluhu je nízká

Podle Karla Polaty, místopředsedy Občanského sdružení majitelů domů, se koronakrize teprve na podzim v plné síle promítne do trhu s nájemním bydlením. V této souvislosti můžeme očekávat nárůst neplatičů nájmů. To není dobrá zpráva pro pronajímatele bytů, protože vymáhání dlužných nájmů je zpravidla běh na dlouhou trať. Vystěhovat neplatiče z bytu trvá i roky a stát podle Polaty za třicet let neudělal prakticky nic, čím by vymahatelnost práva zlepšil. Populistické nápady vlády během nouzového stavu navíc přihodily vlastníkům další klacky pod nohy.

Pavlousková: Samoživitelé potřebují flexibilní práci, ne speciální opatření

Řada samoživitelů v České republice má problém vycházet se svými měsíčními příjmy. Velkou část z nich navíc zasáhly následky koronavirové krize, kvůli které nemohli chodit do práce, a jejich problémy se tak ještě znásobily. S Danou Pavlouskovou, zakladatelkou neziskové organizace Klub svobodných matek, jsme si povídali o tom, co samoživitele aktuálně nejvíce trápí, v jakých oblastech potřebují pomoci, ale i o plánovaných změnách v zákonech, které se jich bezprostředně týkají.

Kovářová: Neplacení alimentů je často „truc-podnik“ otce za to, že mu matka brání ve styku s dítětem

Nastavení pravidel péče o dítě a jejich následné dodržování včetně řádného placení výživného patří mezi nejčastější spory mezi bývalými partnery. O zkušenostech s jejich řešením, roli emocí a mezilidských vztahů, ale i otázce zálohovaného výživného jsme si povídali s exministryní spravedlnosti a prezidentkou Unie rodinných advokátů Danielou Kovářovou.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

Již více než 350 000 klientů bank si od března požádalo o odklad splátek úvěrů, který by jim měl spolu s dalšími ochrannými opatřeními pomoct překonat koronavirovou krizi. Vedle prevence vzniku dluhových pastí stát nyní připravuje také změny na pomoc lidem v exekuci, mezi které patří například zřízení chráněného bankovního účtu. Nejen o těchto změnách jsme si v první části velkého rozhovoru povídali s náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem.

Dôvera: Exekuce jako nástroj prosazování práva na Slovensku ztratily svůj význam

Již třetím rokem funguje na Slovensku systém exekutorské teritoriality, kdy si věřitelé nemohou vybírat exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky, ale je jim přidělen podle místa bydliště dlužníka. Její zavedení je aktuálním tématem i v České republice. O tom, jak se tento systém u našich sousedů osvědčil a jak se od té doby změnil průběh vymáhání pohledávek i jeho úspěšnost, jsme se bavili s Elou Lierovou ze slovenské zdravotní pojišťovny Dôvera.

Fabian: Zmírnění pravidel oddlužení nahrává dlužníkům, jejichž cílem je uhradit věřitelům co nejméně

Možnosti zbavit se dluhů cestou osobního bankrotu využilo od loňského června dvakrát více lidí než v předchozím roce. Důvodem je tzv. oddlužovací novela, která zjednodušila jeho pravidla a zrušila například povinnost splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Mírnějších podmínek mohou nově využít i lidé, kteří do oddlužení vstoupili ještě před účinností dané novely a byli zasaženi dopady koronavirové pandemie. O tom, co tyto změny v praxi přinášejí, ale i dalších opatřeních v oblasti insolvencí, která stát přijal na ochranu živnostníků a firem, jsme si povídali s insolvenčním správcem Pavlem Fabianem.

Chvojka: Stát poskytl dlužníkům rychlou pomoc, další změny je ale potřeba dělat citlivě

Ke zmírnění důsledků koronovirové krize přijal stát v posledních týdnech hned několik nových opatření v oblasti exekucí a insolvencí. Další dlouhodobé změny, mezi které patří například zastavování starých exekucí, rozdělování nových případů mezi exekutory podle bydliště dlužníka či zřízení chráněného účtu, by měla již brzy projednávat sněmovna. O tom, co si o těchto návrzích myslí a co by v praxi mohly přinést, jsme se bavili s místopředsedou ústavně právního výboru poslanecké sněmovny Janem Chvojkou (ČSSD).

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz. 

Staňura: Lidé by neměli řešit problémy půjčkou u lichváře, banky jim vyjdou vstříc

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz. 

Vašenároky.cz: Za zájezdy zrušené kvůli pandemii musí cestovky vrátit peníze, u letenek je situace složitější

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz. 

Zwyrtek Hamplová: Stát není žádná vrchnost, obcí by si měl vážit

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová se přes 20 let věnuje oblasti veřejného práva. V rámci své praxe se soustředí hlavně na zastupování obcí a samospráv ve sporech se státem, za což nedávno získala i cenu Právník roku. Často řeší například problémy s dotacemi, kde stát dle její zkušenosti postihuje obce mnohdy neúměrnými sankcemi. Za neúměrné považuje i kontrolu a zásahy do života zastupitelů, což už řadu z nich odradilo od výkonu dané funkce. O těchto problémech, trestní odpovědnosti zastupitelů či vymáhání obecních pohledávek jsme si povídali v našem rozhovoru.  

Místostarosta Sokolova: V 90. letech se nám neplatiči nájemného smáli do obličeje

Město Sokolov se v minulosti potýkalo s problémem neplatičů nájmů v městských bytech. Ty nebylo možné vystěhovat, a obec jim tak musela nabízet náhradní byty, které byly následně vybydleny. Situace se po nástupu nových ochranných prostředků změnila k lepšímu, avšak město stále řeší problémy s neplatiči poplatků za městské služby jako svoz odpadu nebo nedoplatky za vodu. Doplácí na to radnice, ale i ostatní spoluobčané. Jak se s těmito problémy Sokolov aktuálně potýká, jsme se ptali jeho místostarosty Karla Jakobce.