Zaměstnávání ukrajinských uprchlíků: Kolik jich pracuje a co to přinese státní kase?

Od začátku války na Ukrajině uběhl už celý rok. Do České republiky přišlo zhruba 400 tisíc uprchlíků a legální práci získala více než polovina. Co dělají a jak jsou placeni? Je snadné zaměstnat Ukrajince? Pojďme se podívat na fakta.  

Čísla z Úřadu práce 

V březnu letošního roku vydal Úřad práce ČR tiskovou zprávu, která se mimo jiné detailně věnuje statistikám o ukrajinských zaměstnancích.

Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce února 2023 práci celkem 204 864 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou, z nichž zhruba tři čtvrtiny (141 659) tvořily ženy,“ uvádí tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

V únoru 2023 evidoval Úřad práce 98 215 pracujících ukrajinských občanů. Nejvíce zaměstnanců vykázal Středočeský kraj (16 880), následovaný krajem Plzeňským (14 458) a Jihomoravským (10 616). Tato čísla vypovídají pouze o Ukrajincích s takzvanou dočasnou ochranou, což jsou lidé, kteří přišli do ČR po vypuknutí války. Nejedná se o ty, kdo zde pracovali již dříve na základě pracovních povolení.

Dalších 17 190 občanů Ukrajiny bylo ke konci měsíce února 2023 evidováno na úřadech práce. Tito lidé tvoří 5,6 % z celkového počtu všech uchazečů o práci. Od vypuknutí války se na ÚP ČR evidovalo 35 612 uchazečů pod dočasnou ochranou. 

Někteří (zhruba 15 % ze všech ekonomicky aktivních uprchlíků) pracují pro ukrajinské zaměstnavatele na dálku z České republiky.

Největším problémem je čeština

Jednou z hlavních překážek, které brání Ukrajincům ve výkonu kvalifikovanějších profesí, je špatná znalost češtiny. Úřad práce sice nabízí finanční příspěvek na kurzy českého jazyka, avšak zájem je spíše vlažný. Podle výzkumné organizace PAQ Research jsou nejčastější bariérou bránící v návštěvě kurzů právě finance. V druhé řadě pak lidé jako důvod uvádějí nedostatek času kvůli práci. Z dotázaných by 78 % na kurzy chodilo, pokud by je jejich zaměstnavatel nabízel zdarma.

Z výzkumu dále vyplynulo, že čtvrtina dospělých uprchlíků se domluví česky v běžných situacích, více než třetina dá dohromady pár vět, zbytek (38 %) neumí z jazyka téměř nic. Mezi uprchlíky, kteří jsou v Česku již od jara 2022, se počet lidí, jež se domluví, zdvojnásobil. Jedna třetina z nich dochází na nějaký kurz češtiny a ostatní se podle svých slov učí jazyk samostatně.

Z dat též vyplývá, že kdo se česky domluví v běžných situacích, pracuje výrazně častěji. Zároveň platí, že tito lidé také ve větší míře pracují v profesích, které odpovídají jejich kvalifikaci.

Jaké profese vykonávají? 

Podle výzkumu PAQ Research většina ukrajinských uprchlíků vykonávala před příchodem do České republiky kvalifikované profese. Neznalost jazyka, jakož i délka a komplikovanost řízení o uznávání kvalifikací či diplomů zapříčiňuje, že velká část z nich v ČR pracuje v těch nejméně kvalifikovaných profesích, byť mají vyšší kvalifikaci. To s sebou nese i nejnižší mzdové ohodnocení.

Čísla říkají, že 23 % z pracujících uprchlíků dělá v mírně nižší kvalifikaci a 41 % ve výrazně nižší kvalifikaci, než jakou ve skutečnosti disponují. Nejčastěji se jedná o pomocné práce či různé manuální profese. „Typicky se jedná o montážní dělníky, pomocníky ve stavebnictví, obsluhu stacionárních strojů a podobně. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali,“ říká Beránková. Uprchlíci, kteří vykonávali nějakou expertní profesi, pracují často i na dálku, je-li to možné.

Jak jsou placeni? 

Průměrná čistá hodinová mzda pracujících uprchlíků se pohybuje mezi 149 až 160 korunami s tím, že více než 77 % uprchlíků pracuje za méně než 150 korun na hodinu, uvádí ve své studii výzkum PAQ Research. Jak už bylo řečeno, nízké mzdy pramení z úrovně pracovních pozic, které Ukrajinci v ČR nejčastěji zastávají. Výzkum dále potvrdil, že práci snadněji nachází mimopražští uprchlíci.

Je těžké zaměstnat ukrajinské uprchlíky? 

Už ne. V souvislosti s jejich přílivem, byly zjednodušeny zdlouhavé legislativní procedury. Ti, kteří v ČR požádají o takzvanou dočasnou ochranu, mohou začít ihned pracovat bez pracovního povolení. Nemusí se nutně jednat o pracovní místo ohlášené na úřadu práce, může to být jakékoliv volné pracovní místo. Pracovat lze na hlavní pracovní poměr, na dohodu o provedení práce či pracovní činnosti nebo na živnostenský list. Uprchlíci jsou stejně jako občané ČR povinni podstoupit pracovně lékařskou prohlídku a být proškoleni ohledně bezpečnosti práce. Zákonná povinnost, která by ukládala, že pracovní smlouva musí být uzavřena v češtině i ukrajinštině, neexistuje. Lze však doporučit, aby kvůli případným sporům bylo do smlouvy psané v češtině doplněno, že obě strany obsahu rozumí. 

Zaměstnavatel je povinen o nástupu cizince do zaměstnání písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR, a to nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu zaměstnání.

Kolik přispěli do státního rozpočtu?

„Tito lidé odvedli za loňský rok do zdravotního pojištění více než čtyři miliardy. A v celkovém součtu všech odvodů je to kolem osmi miliard korun. Takže i pomoc, která byla vyplácena přímo z našeho státního rozpočtu, se tímto způsobem začíná postupně vracet,“ uvedl na tiskové konferenci vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Autor: Petra Andresová
Foto:  profimedia.cz