Kdy lze požadovat výživné po prarodičích dítěte?

Zhruba třetina samoživitelů nedostává od druhého rodiče výživné na společné dítě. V takovém případě zpravidla nezbývá nic jiného, než se alimentů domáhat cestou soudního, a následně exekučního řízení. Ani to ovšem nemusí vždy přinést kýžený výsledek. Ještě komplikovanější může být situace, kdy neplatící rodič pobývá například v zahraničí. Řešením těchto problémů může být vymáhání výživného po prarodičích.

5 situací, kdy se vyživovací povinnost přenáší na prarodiče

Vyživovací povinnost se ze zákona přenáší na prarodiče dítěte v případě, kdy jeho rodič objektivně nemůže, ať už zcela, nebo částečně, svou vyživovací povinnost plnit. Zákonné předpisy neobsahují přesný výčet situací, kdy takováto skutečnost nastává, typicky se však jedná o následující případy:

1. Výživné na rodiči nelze vymáhat, protože je nemajetný

K přenosu vyživovací povinnosti z rodiče na prarodiče může dojít za situace, kdy se od neplatícího rodiče dlouhodobě nedaří výživné vymoct. V praxi jde především o případy, kdy dítě nebo rodič, který ho má svěřené do péče, již podnikli veškeré možné kroky k vymožení alimentů, ani v exekuci se však nepodařilo zjistit a postihnout žádné příjmy ani jiný majetek dlužníka.

2. Rodič je student

Pokud je neplatící rodič studentem, obvykle se mu vyživovací povinnost nestanoví a je rovnou přenesena na prarodiče. Neplatí to ovšem vždy. Pokud rodič při studiu zároveň i pracuje, určí soud vyživovací povinnost přímo jemu. Stejná situace může nastat také tehdy, když student dostává větší množství peněz od rodičů.

„Při posuzování majetkových poměrů rodiče soud vždy přihlíží nejen k dosahovaným příjmům, ale i k celkové sumě movitého a nemovitého majetku rodiče, případně ke způsobu jeho života. Rozhodující pro stanovení povinnosti platit výživné tedy může být například i skutečnost, že student, byť nepracující, vlastní nemovitost či zdědil jiný majetek,“ upřesňuje advokát z České asociace věřitelů Pavel Staněk.

3. Rodič je ve vazbě či výkonu trestu

Dalším důvodem pro přenos vyživovací povinnosti na prarodiče může být skutečnost, že se neplatící rodič nachází ve vazbě nebo výkonu trestu. Ve vazbě není rodiči umožněno pracovat a velká část odsouzených nepracuje ani ve výkonu trestu. Nemají tudíž žádný příjem, ze kterého by bylo možné alimenty platit. Pakliže vedle příjmu nedisponují ani žádným movitým či nemovitým majetkem, ze kterého by výživné mohlo být uhrazeno, může být povinnost ho platit přenesena na prarodiče. „Jinak je tomu v případě, kdy rodič ve výkonu trestu pracuje. Potom nelze mluvit o jeho nemajetnosti a vyživovací povinnost na prarodiče nepřechází,“ doplňuje Pavel Staněk.

4. Rodič pobývá v zahraničí

Specifický případ nastává, když se neplatící rodič dlouhodobě zdržuje v cizině. Dítě nebo jeho právní zástupce nemusí mít žádné informace o tom, kde konkrétně se rodič momentálně nachází a zda má v dané zemi nějaký příjem. Výživné pak na rodiči nelze vymáhat, což soud v praxi obvykle posuzuje na základě zprávy Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

K přechodu vyživovací povinnosti na prarodiče může dojít i v případě, kdy je známo, kde se rodič zdržuje a že se nachází v příznivých majetkových poměrech. „Závisí vždy na tom, na území jakého státu se rodič zdržuje a zda existuje mezinárodněprávní úprava, na jejímž základě by bylo možné žádat o uznání a výkon rozhodnutí o výživném vydaného českým soudem,“ vysvětluje Pavel Staněk.

Poměrně vysoká šance na získání výživného existuje, jestliže rodič pobývá v některém z členských států Evropské unie. U jiných zemí je rozhodující, zda jsou signatářem mezinárodních úmluv o vymáhání výživného či uznávání a vykonatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, popřípadě zda mezi daným státem a Českou republikou byla uzavřeno dvoustranná dohoda týkající se vymáhání výživného.

Dítě či jeho právní zástupce musí vždy nejprve provést veškeré možné kroky k tomu, aby výživné mohlo být v zahraničí vymoženo. S žádostí o pomoc se přitom mohou obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. V případě neúspěchu pak mohou navrhnout přechod vyživovací povinnosti na prarodiče.

5. Rodič dítěte zemřel

Výživné lze požadovat po prarodičích také v situaci, kdy rodič, který měl výživné hradit, zemřel. Dítě má v takovém případě nárok na sirotčí důchod, paralelně však může dostávat také alimenty od prarodičů. Soud nicméně vždy vychází z finanční situace a dalších majetkových potřeb dítěte, při jejichž posuzování bere v potaz právě i sirotčí důchod, a nárok na výživné tedy dítěti nemusí vzniknout.

Pozor, výživné může být stanoveno všem prarodičům

Pro uplatnění nároku na výživné od prarodičů se dítě či jeho právní zástupce musí obrátit na soud s žalobou o určení vyživovací povinnosti prarodiči. Pokud žalobu podává zletilé dítě, je soud plně vázán jeho žalobním návrhem a může tedy výživné stanovit pouze prarodičům, které dítě v návrhu označilo.

Jinak je tomu u nezletilého dítěte. Pro soud v takovém případě není rozsah žalobního návrhu závazný. „Soud vždy posuzuje finanční situaci veškerých potenciálních povinných, tedy všech prarodičů. Přestože právní zástupce dítěte označí v žalobě pouze jeden pár prarodičů, může soud dojít k závěru, že s ohledem na majetkovou situaci povinných se na vyživovací povinnosti budou podílet všichni prarodiče, tedy i prarodiče ze strany rodiče, který má dítě v péči,“ upozorňuje Pavel Staněk.

Výše výživného je určena pro každého prarodiče zvlášť

Výše výživného, které musí prarodiče dítěti hradit, se nemusí shodovat s výší, která byla původně určena rodiči. Odlišný je také způsob, jakým soud výši alimentů u prarodičů stanovuje. „Soud v tomto případě nevychází ze zásady stejné životní úrovně rodiče a dítěte. Výše výživného se vypočítává z reálného příjmu prarodičů a zohledňuje se, kolik prarodičů se na vyživovací povinnosti podílí. Každému prarodiči je výše výživného stanovena zvlášť a všichni ho plní v poměru odpovídajícímu jejich majetkovým schopnostem, což znamená, že každému může být stanoveno v jiné výši,“ vysvětluje advokát.

Specifikem je také to, že prarodičům nemusí být povinnost plnit výživné stanovena v penězích. Typicky k tomu dochází v případech, kdy prarodič plní svou vyživovací povinnost osobní péčí o dítě, nebo je-li sám sociálně potřebný.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Martin Musil: Kvůli změnám v exekucích poklesla na Slovensku...

V posledních letech došlo na Slovensku hned k několika zásadním změnám v oblasti vymáhání dluhů. Po kompletní proměně exekučního systému, kdy jsou pohledávky nově přidělovány exekutorům rovnoměrně podle trvalého bydliště dlužníka, byl nedávno schválen zákon o povinném zastavování starých exekucích a zásadní úpravou prošla i oblast osobních bankrotů. Jelikož se o podobných změnách uvažuje i v České republice, zeptali jsme se Martina Musila, prezidenta Asociace slovenských inkasních agentur a výkonného ředitele společnosti Intrum Slovakia, jak tyto změny hodnotí a jaké dopady u našich sousedů mezitím přinesly.

Kdo chce opravdu mazat své dluhy, tak činí. Zbývají nepoctivci, kterým...

V diskuzích o osobních bankrotech se objevuje dělení dlužníků na poctivce, kteří mají dobrou vůli, a na ty, kterým není nic svaté. Podle řady politiků je těm poctivým třeba ještě více ulevit, aby dostali šanci odrazit se ode dna. Jenže kdo chce opravdu splácet, tak splácí a do dluhů už nepadá. Potvrzují to aktuální statistiky, stačí si je přečíst selským rozumem. Zůstávají víceméně už jen „asociálové“, kteří nikdy nebudou chtít vystoupit ze stínů šedé ekonomiky.

Video: Místo aby slavili představení nového produktu...

S Ondřejem se setkáváme v jeho pražské kanceláři. Pozval nás sem, aby se s námi podělil o svůj příběh, kdy se svými společníky ve snaze přijít na trh s novým produktem, který by lidem šetřil výdaje za elektřinu, nakonec kvůli podvodu přišli o velkou část svých peněz.