Radek Laštovička: Inkasním agenturám chybí právní regulace

„Dlouhodobě voláme po regulaci trhu inkasních agentur zákonem. Bohužel se tak dosud nestalo,“ říká prezident Asociace inkasních agentur, Radek Laštovička. Na obzoru je sice implementace evropské směrnice o správcích úvěrů a obchodnících s úvěry, ta však podle Radka Laštovičky plnohodnotné řešení nepřináší. Čím se inkasní agentury zabývají a jakým způsobem je regulovaná jejich činnost?

Inkasní agentury poskytují služby větším subjektům, jako jsou například banky, pojišťovny, dopravní podniky nebo třeba vodárny. Do akce nastupují tehdy, když některý z klientů takovémuto subjektu dluží peníze, přičemž není v silách společnosti se s dotyčným dlužníkem dohodnout – například proto, že jej nelze zastihnout.

„Inkasní agentury jsou specialisté na tyto situace, dlužníka se snaží zkontaktovat telefonicky,
e-mailově, dopisem nebo třeba prostřednictvím sociálních sítí a dohodnout se s ním, jak tuto situaci vyřešit,“ vysvětluje Radek Laštovička.

Hlavním cílem je podle něj zamezit tomu, aby dluh dále narůstal a také to, aby se předešlo soudnímu sporům.

Náklady na vymáhání

Přestože jsou inkasní agentury v České republice poměrně rozšířené, jejich činnost u nás nepodléhá žádné zvláštní regulaci. Podle Laštovičky je to chyba: 

„Velmi bychom si přáli, aby vzniknul právní rámec pro činnost inkasních agentur. Jednak proto, aby se zamezilo nekalým praktikám, kterých se dopouštějí některé agentury, a jednak proto, aby se jasně nastavila míra přípustných nákladů na vymáhání.“

Českou zvláštností totiž je, že činnost inkasních agentur hradí primárně dlužníci. Věřitelé za to, že svěří své pohledávky k vymáhání inkasním agenturám, zaplatí výrazně méně, než kolik tato služba doopravdy stojí. Inkasní agentury tyto peníze účtují dlužníkům jako „dodatečné náklady za vymáhání“. Tyto náklady ovšem nejsou nijak právně podchyceny, a tak se nezřídka stane, že jejich výše je nepřiměřená.

 „Chtěli jsme tuto věc řešit dohodou v rámci Asociace inkasních agentur, ale Úřad na ochranu hospodářské soutěže nás důrazně upozornil, že by se jednalo o kartelovou dohodu, a tím pádem o porušení zákona,“ popisuje Laštovička. Jedinou šancí, jak nastavit jasné mantinely pro výši nákladů, kterými lze dlužníka zatížit, je tak podle něj plnohodnotný právní předpis. Ten však zatím stále chybí.

Na obzoru se sice objevila evropská směrnice o správcích úvěrů a obchodnících s úvěry, kterou bude muset Česká republika promítnout do svého právního řádu, podle Laštovičky však směrnice výše uvedené české specifikum vůbec neřeší. V některých oblastech sice evropská norma přinese zlepšení, ale i tak si inkasní trh bude muset nadále v mnoha ohledech vystačit výhradně se samoregulací. Tu dobrovolně zajišťuje právě Asociace inkasních agentur.

Další podrobnosti se dozvíte ve videorozhovoru:

Autor: Redakce, Václav Havlík

Zdroj foto/video: Češi v právu