Stát přilepšil lidem na bydlení. Krok se ovšem nepříznivě dotkl věřitelů

V souvislosti se zdražováním energií rapidně vzrostly výdaje na bydlení. Vláda proto již podruhé v tomto roce navýšila takzvané normativní náklady, které jsou stěžejní pro výpočet příspěvků na bydlení. Vládní nařízení sice pomůže některým rodinám ve finanční tísni, avšak podle odborníků jinou skupinu obyvatel o peněžní prostředky připraví.

Snaha vlády přilepšit lidem na bydlení se totiž trochu překvapivě promítá také do dlužnicko-věřitelských vztahů. A to proto, že od výše normativních nákladů na bydlení se odvíjí i to, kolik peněz zaplatí dlužníci v insolvencích a exekucích svým věřitelům.

 „Takzvané normativní náklady na bydlení v současném systému neslouží pouze k určení výše příspěvku na bydlení, ale používají se také ke stanovení nezabavitelné částky při exekučních a insolvenčních řízeních,“ vysvětluje Karel Pásek, právník a odborník na dlužnicko-věřitelskou problematiku. „Výše nezabavitelné částky ovšem aktuálně vzrostla natolik, že se někteří věřitelé ke svým penězům dostávají jen velice obtížně. Na jedné straně pomůžeme lidem s bydlením, na druhé však nepřiměřeně nahráváme dlužníkům a snižujeme vymahatelnost práva,“ upozorňuje.

K čemu slouží nezabavitelná částka?

Nezabavitelná částka je finanční obnos, který musí dlužníkovi zbýt z čisté mzdy po odečtení exekučních či insolvenčních srážek. Tato část výdělku by mu měla sloužit k zajištění životních potřeb. Kromě normativních nákladů na bydlení je pro výši nezabavitelné částky určující také životní minimum.

Nezabavitelná částka se vypočítá následovně: 
0,75 x (životní minimum na jednotlivce + normativní náklady na bydlení)

Nezabavitelná částka se může dlužníkovi ještě navýšit za každou další osobu, k níž má vyživovací povinnost. Tou mohou být manžel/ka nebo nezaopatřené děti. Výpočet si můžete vyzkoušet na některé z online kalkulaček – exekuce/insolvence.

Páté navýšení nezabavitelné částky během jednoho roku

Letos je to již popáté, co se hodnota nezabavitelné částky změnila. Vedle růstu normativních nákladů na bydlení je důvodem i trojnásobné zvýšení životního minima. A v lednu příštího roku dojde pravděpodobně k další úpravě. Vláda se totiž dohodla, že životní minimum kvůli rostoucím cenám opět navýší. Konkrétní částka zatím známá není.

Kvůli tomu, že nezabavitelná částka narůstá, je pro věřitele stále těžší dostat se ke svým penězům. Srážky ze mzdy klesly o desítky procent a v mnoha případech nemohou být realizovány vůbec,“ říká Pásek.

Pokud se totiž do exekuce či insolvence dostane například člověk s čistým příjmem 22 000 korun měsíčně, dvěma dětmi a manželkou, jeho nezabavitelná částka bude činit 22 208 korun (22 000 < 22 208). To zjednodušeně řečeno znamená, že u takového dlužníka nemůže být srážka provedena vůbec.

Poloviční navýšení situaci neřeší

Skutečnost, že normativní náklady ovlivňují dlužnicko-věřitelské vztahy, si uvědomuje i stát, a proto zaručil, že se poslední zvýšení normativních nákladů do nezabavitelné částky tentokrát nepromítne v plné, nýbrž jen v poloviční výši. Říjnový nárůst normativních nákladů na bydlení činí 4 500 korun, avšak v případě nezabavitelné částky se bude počítat s nárůstem 2 250 korun. Podle ředitelky České asociace věřitelů Petry Kolářové má tento krok vliv na většinu srážek a citelně se dotkne věřitelů:

Každé navýšení nezabavitelné částky znamená menší uspokojení věřitele. Riskujeme, že mnoho věřitelů přivedeme do druhotné platební neschopnosti. Kvůli tomu, že jim přestanou chodit splátky jejich pohledávek, nakonec nebudou mít peníze, aby se sami vypořádali mimo jiné s drahými energiemi. Věřitelé totiž mnohdy spoléhají na splátky jako na svůj příjem," vysvětluje.

Na naši bezplatnou poradnu se obrátil například  truhlář, který  nedostal zaplaceno za několik zakázek. Růst normativních nákladů způsobil, že jeho dlužníkům, tedy zákazníkům, kteří mu nezaplatili, nemohou být prováděny žádné srážky ze mzdy. Řemeslníkovi tak najednou vypadl jeho pravidelný příjem. Sám si nakonec bude muset půjčit peníze, aby v době růstu energií vyšel. A takových případů se objevuje stále víc,“ objasňuje Kolářová.

Problém se týká i rodičů samoživitelů, kteří vymáhají výživné pro své dítě po bývalém partnerovi. V závislosti na konkrétních okolnostech případu jim může vypadnout příjem v řádu tisíců korun měsíčně,“ uvádí další z případů, kdy se věřitel může dostat do druhotné platební neschopnosti.

Podle Petry Kolářové by se situace mohla vyřešit tím, že se srážky ze mzdy se stanoví procentem. „Tím by se vyloučil vliv navýšení normativních nákladů na bydlení. Dlužníkovi by se vždy sráželo adekvátně k výši jeho příjmu. Dlužníkův příjem by se postihoval vždy adekvátně k jeho výši. Čím víc by vydělal, tím víc by mu zůstalo a víc by obdrželi i věřitelé. Nedocházelo by k tomu, že se s každým navýšením sociálních dávek automaticky snižuje  uspokojení věřitelů z příjmů pracujících dlužníků,“ říká.


Autor: Marie Sehnálková

Zdroj foto: canva.com | ballda