Úmorná práce ve vedrech. Má zaměstnanec právo na úlevy?

Českou republiku opět zasáhlo tropické počasí. Teploty šplhají k 40 stupňům Celsia, a občas může jít dokonce i o zdraví.  Ti šťastnější v těchto dnech čerpají dovolenou, ovšem většina lidí chodí do práce. Musí zaměstnavatel s ohledem na počasí přizpůsobit podmínky na pracovišti? Na co má zaměstnanec nárok? Pojďme se na to podívat.

Kde je to upraveno

Základy problematiky bezpečnosti na pracovišti najdeme v zákoníku práce.  Ten mimo jiné v § 101 stanovuje, že: „Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.“

Podrobnou úpravu bezpečnosti práce pak řeší vládní nařízení, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Jeho plné znění najdete v odkazu zde.

Koho se to týká

Zákoník práce se vztahuje pouze na osoby v zaměstnaneckém či obdobném poměru, přičemž podmínky bezpečnosti práce se týkají všech osob, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.

Vládní nařízení pak rozděluje zaměstnance do 8 skupin podle náročnosti vykonávané práce.

Osoby samostatně výdělečně činné musí nad svou bezpečností práce dohlížet sami.

Co vám v teple hrozí

Vysoké teploty nevadí jen kardiakům, ale i zdravým lidem. Nadbytečné teplo je za pomoci krve přenášeno k povrchu těla, kde se aktivují potní žlázy. Krev pak chybí ostatním orgánům, zejména mozku, což má vliv na frontální lalok kontrolující emoce. Podle neurologů to může způsobovat stres, nervozitu a agresi.

Srdce musí kvůli okysličování krve rychleji pumpovat, a to přináší únavu a zpomaluje přemýšlení.  Teploty od 28 stupňů výše mohou způsobit přehřátí organismu a dehydrataci.

Ochranný nápoj

Zásadní ochranou před přehřátím je dodržování pitného režimu. Zaměstnavatel je i mimo horka vždy povinen zajistit přístup k pitné vodě.

Ochranný nápoj je takový nápoj, na který má zaměstnanec nárok v případě, že je vystaven nevyhovujícím mikroklimatickým podmínkám, a to v rozsahu a za podmínek určených vládním nařízením. Účelem ochranného nápoje je doplnit minerály a vitamíny, jež odcházejí z těla při pocení. Na ochranný nápoj má nárok jak zaměstnanec těžce manuálně pracující, tak ten, který pracuje v kanceláři. Pro úplnost dodejme, že při teplotách pod 4 stupně Celsia má zaměstnanec nárok na teplý ochranný nápoj.

1) Jaké musí ochranný nápoj splňovat parametry?

• zdravotní nezávadnost,
• nesmí obsahovat více jak 6,5 % hmotnosti cukru,
• nesmí obsahovat více jak 1 % hmotnosti alkoholu,
• měl by mít kolem 16 °C, nejméně však 10 °C,
• mohou v něm být obsaženy látky, které zvyšují odolnost lidského organizmu,
• množství ochranného nápoje by mělo odpovídat alespoň 70 % tekutin a minerálních látek, které zaměstnanec ztratil potem a dýcháním během osmihodinové směny.

Typickým případem vhodného ochranného nápoje je tedy neslazená minerální voda či třeba iontový nápoj, naopak slazená limonáda s kofeinem požadavky nesplňuje.

2) Kdo má na ochranný nápoj nárok?

Obecně na něj má nárok každý zaměstnanec diferencovaně podle pracovní zátěže a podle teploty, které je vystaven. Povinnost zaměstnavatele poskytnout pracovníkům ochranný nápoj se poměrně složitě počítá měřením ztráty tekutin a energetického výdeje.

Obecně ale platí, že u náročnějších profesí a profesí vykonávaných venku vzniká nárok na ochranný nápoj od 26 stupňů Celsia.  U kancelářských prací, pokud teplota na pracovišti přesáhne 34 stupňů Celsia.

Zaměstnanci mají nárok na 1,5 až 2,5 litru ochranného nápoje za směnu. Opět záleží na kategorii, do níž práce dle náročnosti spadá.

Bezpečnostní přestávka v práci

Pokud teplota na pracovišti vystoupá nad 36 stupňů Celsia, vzniká ze zákona nárok na takzvanou bezpečnostní přestávku, která se započítává do pracovní doby. Délku a počet takovýchto přestávek určuje vládní nařízení podle speciálního vzorce.

Výpočet je ovšem mimořádně komplikovaný a jeho výsledek často nepraktický. V praxi se proto nejčastěji setkáváme s tím, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluví po svém. Obecně se preferuje více kratších přestávek. Příkladem může být dvacetiminutová přestávka po každé odpracované dvouhodinovce.

Zaměstnavatel má rovněž právo zkrátit pracovní dobu, případně nařídit home office v případech, kdy to pracovní náplň umožňuje. Na rozdíl od bezpečnostní přestávky na to ale není právní nárok.

Klimatizace

Jablkem sváru na mnoha pracovištích bývá klimatizace a její nastavení. Podle obecných doporučení by rozdíl mezi teplotou klimatizovaného objektu a venkovním prostředím měl být 6 stupňů Celsia. Případný větší rozdíl by mohl přinést spíše negativní zdravotní důsledky jako je nachlazení či angína.

Podle nařízení vlády by v letních měsících měla být klimatizace nastavena na 24,5 stupňů Celsia, u fyzicky náročnějších profesí o stupeň a půl méně.

Sankce za porušení bezpečnosti práce

V případě, že zaměstnavatel bezpečnostní podmínky nedodržuje, lze se obrátit na inspektorát práce či hygienickou stanici, V případě, že by zaměstnavatel nezajistil při tropických teplotách dostatek tekutin nebo odmítnul poskytnout bezpečnostní přestávku, hrozí mu ve správním řízení pokuta až 2 miliony korun.

Vyloučena není ani trestní odpovědnost. V těch nejzávažnějších případech (kdy v důsledku naprostého podcenění možných rizik dojde k zdravotní újmě zaměstnance) se zaměstnavatel vystavuje riziku obvinění z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, případně těžkého ublížení na zdraví s trestní sazbou až 8 let.  

Autor: Petra Andresová

Foto:  AndreyPopov | Canva.com