Úraz na zledovatělém chodníku. Kdy je nárok na bolestné?

Mrazivé dny, při nichž silnice a chodníky připomínají spíše kluziště, se každou zimu opakují hned několikrát. Pokud vlastník chodníku zledovatělý povrch neposype, je jen otázkou času, kdy dojde k nehodě. Jak postupovat v případě, když člověk na neudržovaném místě uklouzne a stane se mu úraz, poradíme v následujícím článku.

V prvé řadě je vždy důležité vyhodnotit, zda poškozený při pádu utrpěl nějaká zranění. Pokud ano, pak by samozřejmě prvním krokem mělo být vyhledání lékařského ošetření. Samotná lékařská zpráva pak může být i podkladem pro náhradu nemajetkové újmy. Vyhledat doktora doporučujeme už jen proto, že pády na zledovatělém chodníku s sebou mohou přinést úder do hlavy, což je vždy nebezpečné,“ říká Lukáš Kaplan, jednatel Poradny poškozeného.

Velmi důležité je také zdokumentovat dané místo pádu s důrazem právě na chodník, na kterém poškozený uklouzl. Při škodní události se bude brát v úvahu rovněž obuv, jakou měl chodec na sobě. Pokud si úraz přivodila chodkyně, která i přes varování meteorologů, vyrazila ven na jehlových podpatcích, s vysokou pravděpodobností ji bude žádost o finanční kompenzaci nebo bolestné zamítnuta. Je totiž i na chodci, aby se přizpůsobil danému počasí a povrchu chodníku.

Ideální variantou je, pokud poškozený má svědky dané události, kteří budou schopni potvrdit jeho verzi průběhu událostí. V dnešní době ale může pomoci i kamerový záznam například z okolních budov, semaforů a podobně, neboť kamery jsou ve větších městech na každém rohu,“ říká Kaplan.

Potom už zbývá obrátit se písemně na vlastníka chodníku, ve většině případů jsou to přímo města něbo obce. Některé mají dokonce pro tyto události na webových stránkách připravený formulář.

Pokud si pádem na zledovatělém chodníku způsobíte újmu, pokuste se situaci co nejlépe zdokumentovat. Poté se písemně obraťte na vlastníka chodníku - většinou se jedná o město či obec.
Lukáš Kaplan | jednatel Poradny poškozeného

Od bolestného po ušlý příjem

Pokud vlastník chodníku nárok poškozeného uzná, může mu podle okolnosti případu náležet bolestné či náhrada majetkové škody, což zahrnuje například roztržené oblečení nebo zničený mobilní telefon. 

Při těžkých úrazech se pak bavíme o celé plejádě nároků poškozeného. Jde zejména o náhradu za ztížení společenského uplatnění, laickou řečí jde o trvalé následky způsobené úrazem, ale můžeme sem podřadit i účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví (ošetřovné, výdaje spojené s léčením, náklady na léky či rehabilitace), ušlý příjem (ať již je poškozený zaměstnanec nebo OSVČ), nebo také náhradu na cestovné, které může být, v případě delšího léčení, nezanedbatelnou položkou,“ vypočítává Kaplan s tím, že v případě těžších zraněních se může jednat o desítky až stovky tisíc korun.

Problematičtější to bude v případech, kdy chodec uklouzl, nic se mu nestalo, ale odnesly to třeba drahé hodinky. Zde by poškozenému taktéž náležela náhrada škody. Zatímco u újmy na zdraví je ale daná událost mimo jiné potvrzena lékařskou zprávou z ošetření, u majetkové škody bude těžké prokázat, že chodci škoda vznikla právě během pádu. 

Pakliže má chodník malý dopravní význam a není zařazen do plánu zimní údržby, neporušuje obec povinnost, jestliže ho v zimě neudržuje.

Někdy nenese odpovědnost nikdo

V některých případech neponese odpovědnost za škodu nikdo. Pakliže má chodník malý dopravní význam a není zařazen do plánu zimní údržby, neporušuje obec povinnost, jestliže ho v zimě neudržuje. V okamžiku, kdy dojde k úrazu na komunikaci, která je označena, že se v zimě neudržuje, nemá poškozený po kom žádat odškodnění.

A existují i další výjimky. „Vlastník komunikace se v některých případech může své odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že nebylo v mezích jeho možností závadu ve schůdnosti odstranit (u závady způsobené povětrnostními situacemi takovou závadu zmírnit) ani na ni předepsaným způsobem upozornit,“ cituje zákon Kaplan.

Ve sporných situacích bude na posouzení soudu, jak se k události postaví. U soudu mohou skončit i případy, kdy poškozený vlastníka chodníku zkontaktoval, ale ten dělá mrtvého brouka.

Aktuální postoj Ústavního soudu je k vlastníkům místních komunikací poměrně striktní. Poškození tak mají cestu k náhradě újmy častokrát otevřenou.
Lukáš Kaplan | jednatel Poradny poškozeného

Kdy podat žalobu

Pokud vlastníka chodníku poškozený vyzve k odškodnění způsobené škody a on na ni nikterak nereaguje, může se dotyčný bránit podáním žaloby. Před podáním žaloby je však nutné zvážit, zda je v takové důkazní situaci, aby mohl spolehlivě prokázat, že škoda vznikla, v jaké výši vznikla, a že příčinou této škody byla právě špatná schůdnost chodníku,“ radí Alice Dajčarová z advokátní kanceláře Arrows.

Pokud jsou splněny tyto body, je třeba promyslet také to, zda se podání žaloby vyplatí vzhledem k výši škody, která byla způsobena. Pokud by se částka pohybovala například v řádu tisíců korun, pak by nemuselo být ekonomicky výhodné žalobu podávat, jelikož by poškozený na nákladech spojených s vedením sporu mohl zaplatit i mnohonásobně vyšší částku, než je výše škody,“ dodává.

Podle Kaplana se do soudního sporu často nechce ani poškozeným. „Měli jsme několik případů řešených mimosoudně, kdy z našeho pohledu měli poškození právo na náhradu újmy. Do soudních sporů se však poškozeným nechtělo, protože se báli, že to bude zdlouhavé a psychicky vyčerpávající. Osobně bych se toho ale nebál, neboť aktuální postoj Ústavního soudu je k vlastníkům místních komunikací poměrně striktní, a poškození tak mají častokráte otevřené dveře k náhradě újmy, kterou si pádem na zledovatělém či jinak neudržovaném chodníku způsobily,“ uzavřel Kaplan.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: www.canva.com

Přečtěte si také

Chlubivý otčím slíbil Patrikovi peníze na auto. Může syn obnos vymáhat?

Můžu vymáhat, pokud mi otčím něco veřejně slíbil? S tímto pro někoho možná zvláštním dotazem se na server Češi v právu obrátil pětadvacetiletý Patrik z malé obce poblíž Prahy. Partner jeho matky údajně rád dává na odiv, že neví, co s penězi. Snobské chování mu nevlastní syn nevyčítá, vadí mu ale, že otčím se chlubí i věcmi, které se nezakládají na pravdě.

Omezení množíren či zákaz prodeje předmětů s Hitlerem. Co je nové v trestním právu?

Většina z nás se s trestním právem naštěstí příliš nesetkává, nicméně je dobré udržovat si alespoň základní přehled. Věděli jste, že se v posledních dvou letech změnila hranice trestnosti z pěti tisíc korun na deset tisíc? Že zákonodárce chce konečně zatočit s množírnami zvířat a více postihovat jejich týrání? Že se pro řidiče, kteří pozbyli řidičské oprávnění, chystá povinný terapeutický program? Shrnutí nejdůležitějších trestněprávních změn najdete v článku.

Oddlužovací akce i na daňové a správní exekuce? Věřím, že bude příští rok, říká Výborný

„Nechci spekulovat, jestli bude úspěchem, když se díky Milostivému létu zbaví exekuce deset tisíc lidí nebo padesát tisíc. Každý příběh, kdy se podařilo pomoct člověku, pro kterého byla exekuce dennodenním strašákem, mi říká, že Milostivé léto mělo smysl,“ vysvětluje v rozhovoru předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marek Výborný (KDU-ČSL).