Nemilostivá realita Milostivého léta

Politici plánují pokračování Milostivého léta a slibují si od něho, že bude minimálně stejně úspěšné jako to první. To se ale podle výsledků dá označit spíše za neúspěšné. A z našich dlouhodobých zkušeností vychází, že šance zbavit se dluhů využije v opakované akci ještě méně lidí než v té první.

Dlužníci, kteří měli závazky u veřejných institucí, dostali v rámci Milostivého léta šanci zaplatit jen jistinu dluhu plus devět stovek exekutorovi. Akce trvala od 28. října 2021 do 28. ledna 2022. Exekutorská komora uvedla, že se mohla týkat až 400 tisíc z 1,2 milionu probíhajících exekucí, které jsou vedeny proti zhruba 720 tisícům lidí. Podle odhadů Člověka v tísni bylo Milostivé léto šancí pro zhruba 300 tisíc lidí. K pardonu se navíc dobrovolně přidala celá řada velkých sociálně zodpovědných věřitelů, jakými jsou banky nebo pojišťovny. A na možnost neplatit příslušenství, které po letech neúspěšného vymáhání často přesahuje původní dluh, tak ve finále mohlo dosáhnout ještě více dlužníků.

Milostivé léto očekávání nenaplnilo. Ze 400 tisíc exekucí vyřešilo pouze 3 procenta.

Očekávaná čísla se ale nenaplnila a velcí věřitelé hlásili jen velice nízké počty zájemců o milost. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvádí, že vede exekuci proti 231 tisícům lidí, kteří jí dluží 13 miliard na pojistném a 16 miliard na příslušenství. Během akce dlužníci uhradili necelých 175 milionů korun. Tedy 0,13 procenta z celkové pohledávky VZP.

Ze 173 tisíc exekucí vedených pražským dopravním podnikem proti černým pasažérů bylo uzavřeno jen necelých 11 tisíc exekucí, což je něco přes 6 procent. Odboru daní a poplatků pražského magistrátu z 3 600 dlužníků v exekuci zaplatilo jen 57 osob. Odboru hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, který v exekucích vymáhá dlužné nájemné, zaplatilo 45 lidí. A za odtahy aut bylo zastaveno 18 exekucí. Pražská plynárenská ohlásila, že jí bylo zaplaceno 136 pohledávek, a podnik Pražské služby ukončil exekuci jen vůči třem dlužníkům.

Celkově povinní uhradili jistinu ve výši necelých 400 miliónů korun. Odpuštěné příslušenství dosáhlo zhruba hodnoty 1,55 miliardy korun. V tříměsíční akci se zastavilo 42 tisíc exekucí, tedy 3,2 procenta těch, kterých se Milostivé léto mohlo týkat.

S dlužníky se musí vést dvousměrná komunikace.

Tato čísla hovoří jasně. Vyřešit své problémy se snažilo jen velice málo dlužníků. A je otázkou proč. Někteří komentátoři tvrdí, že to způsobili advokáti a exekutoři, kteří procesně zdržovali žádosti. Jiní „odborníci“ zdůvodňovali nízký zájem malou informovaností dlužníků. Milostivé léto přitom patřilo k nejmedializovanějším tématům, v průběhu jeho konání se mu věnovalo na 2 900 článků a reportáží. Dalším důvodem byl údajně také nedostatek peněz na zaplacení jistiny. To minimálně u exekucí dopravních podniků asi neplatí, když samotná pokuta se pohybuje okolo tisícikoruny.

Velký podíl na výsledném počtu ukončených exekucí měly neziskové organizace a některé firmy nebo instituce, které oslovovaly dlužníky adresně a dělaly jim průvodce při formulaci a podání žádosti o ukončení exekuce. Organizace Člověk v tísni dokonce uspořádala finanční sbírku pro dlužníky, kteří neměli peníze na splnění podmínek akce. Nebýt těchto aktivit, dopadlo by Milostivé léto úplným fiaskem.

Pouhým zopakováním neúčinných postupů úspěchu nedosáhneme. Milostivé léto není řešením.

Podle našich zkušeností byl a bude hlavním faktorem nezájem a rezignovanost dlužníků. Nereagovali v průběhu poměrně dlouhé doby, kdy jejich exekuce vznikaly, a nereagují ani ve chvíli, kdy měli možnost je ukončit. Proto, jestliže chce být někdo úspěšný ve vymáhání pohledávek, musí s dlužníkem vést dvousměrnou komunikaci. Musí zjistit, jaké jsou skutečné příčiny jeho problémů a společně hledat kompromisní řešení. Často je to zdlouhavý a složitý proces, který nebývá vždy úspěšný. Přesto je tou nejefektivnější cestou k oboustranně uspokojivému výsledku. To ovšem Milostivé léto nenabízí. Obáváme se, že pouhým zopakováním stejného postupu ve druhém kole poklesne úspěšnost akce na čtvrtinu.


Autor: Jakub Zetek, provozní ředitel M.B.A Finance

Foto: Canva.com