Starostové proti tříletému oddlužení: Za dlužníky budou platit všichni

Starostové měst a obcí jsou znepokojeni návrhem novely insolvenčního zákona, který počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky. Unáhlené oddlužení podle nich dopadne na všechny obyvatele Česka. „V případě, kdy je věřitelem město, obec či stát, stává se věřitelem každý jeho občan,“ uvedl Svaz měst a obcí ČR.

Polovina Čechů přišla o část příjmů. K půjčkám přistupují opatrněji

Většina Čechů má obavy o finanční potíže a bezmála polovina přišla o část svých příjmů. Než aby se lidé zadlužovali, řeší to především omezováním svých výdajů. Jen každý pátý přiznává, že si kvůli existenčním problémům půjčil peníze. Data vyplynula z únorového průzkumu, který si u agentury IPSOS nechaly udělat Poradna při finanční tísni a Česká spořitelna.

Češi nesouhlasí s dalšími úlevami pro dlužníky, ukázal průzkum

Poslanci začnou již brzy projednávat další zákony zmírňující pravidla splácení dluhů. Jak ale vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK, Češi tak vstřícní k dlužníkům nejsou. Za správné považují, aby se dluh splácel tak dlouho, dokud ho dlužník neuhradí celý. Převážná část lidí by neměnila ani fungující pravidla exekucí – 78 % vítá, že je možné prodat dlužníkův movitý majetek. Většina by zachovala i svobodnou volbu exekutora. Osobní bankrot považují Češi za příliš mírný, s jeho navrhovaným zkrácením na tři roky by souhlasilo jen 10,5 %.

Kdo jsou dlužníci na výživném? Zaměstnaní čtyřicátníci se dvěma dětmi

Až třetina všech samoživitelů nedostává alimenty vůbec a 13 procent nepravidelně. Průměrný dluh loni dosáhl 51 000 korun, ještě předloni to bylo o 6 000 více. S daty přišel program Vaše výživné. Ten pomáhá sólorodičům vymoci alimenty na děti. Jen za loňský rok se na organizaci obrátilo 10 167 lidí, převažovaly mezi nimi ženy. Mužů, jimž expartnerky neplatí na společné potomky, bylo 15 procent.

Zkrácení doby oddlužení? Sociální pracovníci by ho naopak prodloužili

Zkrátit plošně délku oddlužení z pěti na tři roky? Poslanci zatím o vládním návrhu nerozhodli, pokud by ale verdikt ležel na sociálních pracovnících, ti mají jasno: tři čtvrtiny z nich by proces oddlužení u vysokých dluhů ještě prodloužily.

Počet nových exekucí loni klesl, je jich nejméně za 11 let

Exekutoři loni zahájili téměř o pětinu méně exekucí než v předchozím roce. Jedná se o historicky nejmenší počet minimálně za posledních 11 let. Poklesl také počet osobních bankrotů.

Přehled: Kdo v Česku vede exekuce a s jakou úspěšností

Je to již půl roku, co začala platit tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona, která umožnila vstup do osobního bankrotu i těm dlužníkům, kteří do té doby nebyli schopni dosáhnout na jeho podmínky. Od června už díky novým pravidlům dlužník při žádosti o oddlužení nemusí dokazovat, že v jeho průběhu zvládne splatit aspoň 30 % dluhu. Bude-li se dostatečně snažit, může nově splatit i méně. Výsledkem změny měl být větší zájem o oddlužení a tím zákonitě i menší počet předlužených lidí v České republice. Realita ovšem zatím nenaplňuje původní očekávání a zájem o oddlužení po prvotním nárůstu opět klesá.

Virtuální bydliště ztrpčují život obyvatelům. Exekutorům komplikují práci

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.

Zavedením místní příslušnosti exekutorů by stát každému z nich zajistil až 6 milionů Kč ročně

Nejnovější data exekutorských úřadů potvrzují, že zájem dlužníků komunikovat s exekutory dálkově v posledních letech roste. Rapidně pokleslo procento osobních návštěv. V průměru se dnes na exekutorský úřad dostaví jeden až tři dlužníci denně. Elektronicky kontaktuje exekutory až o 400 procent dlužníků více než před 5 lety. V rámci plánovaných změn v exekucích by proto podle expertů měl stát podpořit zejména rozvoj možností dálkové komunikace a elektronizace veřejné správy.

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Exekuce očima občanů: problém jsou vysoké náklady a zdlouhavost vymáhání

Názory občanů na otázku, co je hlavním problémem exekucí v Česku, se velmi různí. Mezi nejčastěji uváděné problémy, na kterých se shodne vždy zhruba desetina obyvatel, patří vysoké náklady exekuce, arogance exekutorů a obtížnost a zdlouhavost vymáhání. Pětina lidí naopak vůbec netuší, zda a případně jaké problémy v oblasti exekučního vymáhání existují. Informace vyplývají z průzkumu agentury Stem/Mark, který vloni realizovala pro Českou asociaci věřitelů.

Zájem o oddlužení oproti předpokladům klesá

Je to již půl roku, co začala platit tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona, která umožnila vstup do osobního bankrotu i těm dlužníkům, kteří do té doby nebyli schopni dosáhnout na jeho podmínky. Od června už díky novým pravidlům dlužník při žádosti o oddlužení nemusí dokazovat, že v jeho průběhu zvládne splatit aspoň 30 % dluhu. Bude-li se dostatečně snažit, může nově splatit i méně. Výsledkem změny měl být větší zájem o oddlužení a tím zákonitě i menší počet předlužených lidí v České republice. Realita ovšem zatím nenaplňuje původní očekávání a zájem o oddlužení po prvotním nárůstu opět klesá.

Průzkum: Češi nechtějí odpouštět dluhy. Dali by dlužníkům možnost si je odpracovat

Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 procent dluhu, aby jim jeho zbytek mohl být odpuštěn. Pouze dvě procenta občanů by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. Pomoc ze strany státu by Češi poskytli lidem, kteří se do dluhové pasti dostali za nešťastných okolností, jako je dlouhodobá nemoc či ztráta zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům se staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark, který realizovala pro Českou asociaci věřitelů.

Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na to dlužníci i věřitelé

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Velcí věřitelé na Slovensku už nevymáhají své pohledávky přes soudní exekutory. Nevyplatí se to

Od 1. dubna 2017 platí na Slovensku novela exekučního řádu, která zavedla náhodný výběr soudního exekutora. Exekuční návrh se podává k Okresnímu soudu v Banské Bystrici, který vedením exekuce pověří náhodně vybraného exekutora podle principu krajské místní příslušnosti s rovnoměrným rozvržením nápadu nových případů co do počtu, druhu a výše vymáhaných pohledávek. Jedinou odchylkou je pravidlo jeden dlužník – jeden exekutor, kdy exekuce proti témuž dlužníkovi připadají ke stejnému exekutorovi.