Zkrácení oddlužení na 3 roky pro všechny se blíží. Odborníci protestují

Délka oddlužení by se mohla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, kterou v minulém týdnu schválila vláda. Celá řada odborníků však rozhodnutí kritizuje. Vadí jim, že podmínky se zmírňují plošně, tedy i u těch dlužníků, kteří jsou schopni své dluhy splácet.

Proces oddlužení neboli osobní bankrot podle nynějších pravidel trvá standardně pět let (ve speciálních případech je ale možné mít insolvenci už nyní na tři roky). Během této doby musí dlužník splatit alespoň 30 procent celkové částky svého dluhu. Pokud se tak nestane, o případném prominutí zbývající sumy rozhodne soud. Ten přihlédne i k tomu, zda se dlužník o splacení dostatečně snažil.

Schválená novela insolvenčního zákona ovšem počítá s tím, že by se doba insolvence zkrátila plošně pro všechny na tři roky. Pro dlužníky je takový stav poměrně výhodný – insolvence se zbaví dříve, a zaplatí přitom méně peněz. „Novela zajistí, že se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ zdůvodnilo ministerstvo spravedlnosti.

Podle odborníků sice novela pomůže některým osobám dostat se rychleji z finanční tísně, avšak jinou skupinu obyvatel o peněžní prostředky naopak připraví. Přední odborníci včetně akademiků, ekonomů, insolvenčních správců a soudců se sešli na konferenci, kterou pořádal Ústav státu a práva Akademie věd České republiky. Tady diskutovali, zda stát volí vhodné prostředky k vymáhání závazků a amnestování dluhů, či zda hazarduje s financemi věřitelů a morálkou českých občanů.   

V přílišné benevolenci vůči dlužníkům a znevýhodnění postavení věřitelů vidí velké riziko Ivan Pilný, exministr financí České republiky. „Nevím, proč bychom měli nezodpovědné dlužníky nějakým zvláštním způsobem sanovat a snižovat jim postupně laťku, kdy mají něco zaplatit. Nechápu, proč bychom to měli dělat, protože v té společnosti to nakonec opravdu musí někdo zaplatit,“ uvedl na odborné konferenci.

Proti změnám jsou také neziskové organizace, které s dlužníky denně přicházejí do kontaktu. „Nedělejme prosím změny alespoň 10 let. Zkusme dát dlužníkům nějaké podmínky a nechat jim čas na to, aby si na ně zvykli. Aby jim došlo, že čekání na ještě lepší podmínky není to správné řešení,“ apeloval na vládu Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse.

Mezi věřitele patří i matky samoživitelky

Věřiteli přitom nejsou pouze soukromé subjekty, ale také třeba města a obce. Insolvenční správce Michal Žižlavský upozorňuje, že pokud municipality dlužné částky od občanů nevymůžou, budou muset chybějící peníze vykrývat z jiných zdrojů. To jinými slovy znamená, že zbylou část dluhů zaplatí ze své kapsy ostatní občané.

„Dluhy nemizí. Když zatlačíte bublinu na jedné straně stolu, tak vám vyleze na druhé straně. Ten dluh nezmizí, ale zaplatí ho někdo jiný. Je spravedlivé požadovat, abychom plošně zmírnili podmínky oddlužení s vědomím toho, že dluhy, které například nezaplatí soused, budou platit ostatní lidé v domě? To, co nezaplatí dlužníci v oddluženích, zaplatíme my ostatní.“

Aktuální zrušení požadavku 30 % splacené částky a zkrácení doby splácení na 3 roky může podle propočtů InsolCentra snížit výtěžnost dluhu i na méně než 10 %. Mezi věřitele přitom patří i zranitelné skupiny obyvatel jako jsou matky samoživitelky, které čekají na výživné.

„Tři čtvrtiny z celkového počtu dlužníků jsou lidé v produktivním věku bez zdravotního hendikepu, z toho činí 72 % muži. Výsledkem přijetí novely budou ztráty věřitelů v předpokládané výši 100 mld. Kč a státní rozpočet ztratí 15 mld. Kč,“ předpovídá Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum.

Finanční dopady novely okomentoval také ekonom Lukáš Kovanda: „Pokud se dlužníkům budou nadále uvolňovat podmínky, budou na základě toho jednat. To bude mít vliv na celou ekonomiku země. Může jít například o nárůst rizika pronajímání nemovitostí, nárůst rizika poskytování hypoték a úvěrů. Což samozřejmě ti dotyční, ať už věřitelé, banky, pronajímatelé a mnozí další zohlední ve svých cenách.“

Odborníci se shodli, že cílem oddlužení je pomoci zadluženým lidem získat finanční svobodu a umožnit jim znovu se postavit na vlastní nohy. Současně ale zaznělo, že tato politika oddlužení nebere v potaz individuální schopnosti a možnosti každého jednotlivce. Je nezbytné, aby stát sledoval a vyhodnocoval účinky těchto opatření a případně je upravoval, aby se zamezilo zneužívání systému a zajistilo se, že se skutečně pomáhá těm, kteří to nejvíce potřebují.

Autor: Marie Sehnálková

Zdroj foto: Češi v právu