Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se neproplacené faktury vyšplhaly na čtyřicet tisíc korun. Majitel závodu Aleš Vondráček na její urgence nereaguje.  

Virtuální bydliště ztrpčují život obyvatelům. Exekutorům komplikují práci

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.

Kde obce zavřely herny, klesl počet problematických dlužníků

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.

Polovina mladých má úvěr na bydlení. Slováci oproti Čechům více spoří

Češi se zadlužují stále více, nezastavila je ani pandemie koronaviru a pokles ekonomické aktivity. Celkový dluh obyvatel evidovaný ke konci června činil 2,52 bilionu korun, meziročně vzrostl o 143 miliard korun. Údaje zveřejnil Bankovní a nebankovní registr klientských informací.

Češi dluží už 2,5 bilionu korun. Půjčují si vyšší částky na bydlení

Češi se zadlužují stále více, nezastavila je ani pandemie koronaviru a pokles ekonomické aktivity. Celkový dluh obyvatel evidovaný ke konci června činil 2,52 bilionu korun, meziročně vzrostl o 143 miliard korun. Údaje zveřejnil Bankovní a nebankovní registr klientských informací.

Feranec: Chráněný účet by měl pomoci dlužníkům, ulevit zaměstnavatelům

Budou mít dlužníci v exekuci nezabavitelné peníze na speciálním bankovním účtu? Počítají s tím hned dva poslanecké návrhy. Takzvaný chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka a shromažďovaly by se na něm peníze, které nepodléhají exekuci a jsou určeny pro životní potřeby. „Dnes se stává, že zaměstnavatel provede srážku ze mzdy, pošle peníze na bankovní účet dlužníka, ale může přijít další exekuce, a než dlužník zajistí odblokování, tak je dva tři týdny bez prostředků,“ říká poslanec Milan Feranec (ANO). Právě on je autorem jednoho z návrhů na zavedení takzvaného chráněného účtu.

Zavedením místní příslušnosti exekutorů by stát každému z nich zajistil až 6 milionů Kč ročně

Nejnovější data exekutorských úřadů potvrzují, že zájem dlužníků komunikovat s exekutory dálkově v posledních letech roste. Rapidně pokleslo procento osobních návštěv. V průměru se dnes na exekutorský úřad dostaví jeden až tři dlužníci denně. Elektronicky kontaktuje exekutory až o 400 procent dlužníků více než před 5 lety. V rámci plánovaných změn v exekucích by proto podle expertů měl stát podpořit zejména rozvoj možností dálkové komunikace a elektronizace veřejné správy.

Dlužníci upřednostňují telefonickou komunikaci s exekutory před osobní návštěvou

Nejnovější data exekutorských úřadů potvrzují, že zájem dlužníků komunikovat s exekutory dálkově v posledních letech roste. Rapidně pokleslo procento osobních návštěv. V průměru se dnes na exekutorský úřad dostaví jeden až tři dlužníci denně. Elektronicky kontaktuje exekutory až o 400 procent dlužníků více než před 5 lety. V rámci plánovaných změn v exekucích by proto podle expertů měl stát podpořit zejména rozvoj možností dálkové komunikace a elektronizace veřejné správy.

Ptáme se odborníků: Jak vyřešit problém starých exekucí, které se nedají vymoct?

Ministerstvo spravedlnosti chce, aby byly zastaveny takzvané marné exekuce, při kterých se během posledních tří let nepodařilo nic vymoct. Pokračovaly by pouze v případě, že věřitel složí zálohu na náklady vymáhání (2 750 korun + DPH). Učinit by tak mohl dvakrát. Definitivní zastavení by přišlo na řadu po devíti letech bezvýsledného vymáhání dluhu. Debatu však rozvířila i řešení, se kterými přišli poslanci. Například Patrik Nacher (ANO) připravil pozměňovací návrh spočívající v tom, že exekutor by musel až na výjimky zastavit vymáhání staršího dluhu s jistinou do 1 500 korun. Věřitel by dostal od státu 30 procent jistiny a exekutor 30 procent paušálních hotových výdajů. Další dva návrhy pak předložil i poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Jak se na problematiku marných exekucí dívají experti? Zeptali jsme se zákonodárců, exekutorů, zástupců věřitelů i neziskových organizací.

Exekuce čeká řada pozitivních změn

Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny ČR bude na svém příštím jednání řešit problematiku zákonných změn v oblasti soudních exekucí. V praxi to může zásadně změnit životy předlužených občanů na jedné straně, ale také životy věřitelů, kteří půjčili své peníze v dobré víře s tím, že stát zabezpečí vymahatelnost uzavřených smluv a práva obecně. Pro úplnost dodejme, že dlužníků je podle Exekutorské komory okolo 783 tisíc, kteří souhrnně dluží zhruba 300 miliard korun.

Do dospělosti bez dluhů. Vláda schválila změny

Ještě nedosáhly plnoletosti a už se musejí potýkat s exekucí. V Česku je zhruba tři tisíce dětí a mladistvých, kterým vznikly mnohatisícové dluhy. Vláda posvětila návrh ministerstva spravedlnosti usilující o to, aby počet dětských dlužníků klesl.

Starosta: Strhávejme poplatky za odpad ze sociálních dávek, obce je jinak nevymůžou

Před šesti lety došla starostovi Miletína na Jičínsku Miroslavu Noskovi trpělivost s notorickými neplatiči. Kdo městu dlužil za poplatky nebo na nájemném, musel počítat s tím, že jeho jméno bude vidět na internetu nebo na vývěsce. Starosta si systém pochvaloval,  polovina dlužníků prý nakonec zaplatila. Úřad pro ochranu osobních údajů ovšem takový postup shledal jako nátlakový, v důsledku toho protizákonný a obci vyměřil pokutu. Starosta boj s dlužníky nechtěl vzdát a plánoval, že jim například neprodá dřevo z lesa, zakáže sedat na lavičky nebo zamezí vstup do restaurace, kterou Miletín spoluvlastní.

Návrh vnitra: kdo dluží na pokutách, může přijít o registrační značku

Zhruba každá druhá pokuta, kterou policie nevybere na místě, zůstane nezaplacená. U zahraničních řidičů je situace ještě horší. Ministerstvo vnitra proto připravilo nový zákon vycházející z jednoduchého principu: buď hříšník uhradí dřívější nedoplatek, nebo ho čeká dočasné zablokování vozidla.

Nezaplacená faktura – vymáhat, nebo prodat?

Faktury jsou po splatnosti, dlužník na výzvy nereaguje, zapírá nebo se neustále vymlouvá. V ne úplně komfortní situaci se alespoň jednou ocitla velká část živnostníků nebo firem. Když domluva s dlužníkem selhává, je potřeba začít co nejdříve jednat. Dotyčný totiž může mít i další dluhy a šance na splacení se tak postupem času snižuje. Řešení existují: každé má své pro a proti.

Mladí si na dovolenou nepůjčují. V krizi omezí výlety

Když nejsou peníze, omezí mladí lidé jako první výdaje na dovolenou nebo výlety. Téměř 94 procent Čechů ve věku 18 až 30 let navíc odmítá, že by uvažovali o půjčce za účelem rekreace, pokud by neměli našetřeno dostatek peněz. Data vyplývají z průzkumu agentury Stem/Mark pro společnost Kruk, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

SČMBD: Neplatiči dluží téměř 200 milionů na poplatcích za bydlení. Polovina je nevymahatelná

Bytová družstva a sdružení vlastníků jednotek (SVJ) dlouhodobě řeší problémy s neplatiči, za které jsou ostatní sousedé nuceni doplácet poplatky za energie a služby spojené s bydlením, aby jim nepozastavili dodávky pro celý dům. Situace se navíc každoročně zhoršuje, protože stoupá procento nevymožených nedoplatků. Ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh 12 procent, dnes se nepodaří vymoci každá druhá pohledávka z celkové sumy téměř 200 milionů korun, jak uvádí data Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Svaz očekává, že koronavirová krize a vývoj legislativy mohou přinést další zhoršení.

Polata: Neplatiči nájmu bydlí na cizí účet i roky. Vymahatelnost dluhu je nízká

Podle Karla Polaty, místopředsedy Občanského sdružení majitelů domů, se koronakrize teprve na podzim v plné síle promítne do trhu s nájemním bydlením. V této souvislosti můžeme očekávat nárůst neplatičů nájmů. To není dobrá zpráva pro pronajímatele bytů, protože vymáhání dlužných nájmů je zpravidla běh na dlouhou trať. Vystěhovat neplatiče z bytu trvá i roky a stát podle Polaty za třicet let neudělal prakticky nic, čím by vymahatelnost práva zlepšil. Populistické nápady vlády během nouzového stavu navíc přihodily vlastníkům další klacky pod nohy.