Jak funguje vymáhání pohledávek v Česku?

Vymáhání pohledávek je proces, který zpravidla není příjemný ani pro dlužníka, ani pro věřitele. V ideálním světě by vymáhání dluhů nebylo vůbec potřeba, což by dlužníkům i věřitelům ušetřilo spoustu času a zbytečných nákladů. Ne všichni ovšem v reálném životě zodpovědně a včas platí za zboží a služby, které využili, a ne každý řádně splácí peníze, které si půjčil. V takových případech je pak vymáhání pro věřitele jedinou šancí, jak chránit svá práva a své peníze získat zpět.

Vymáhací proces je v Česku regulován celou řadou právních norem od občanského soudního řádu přes exekuční řád a insolvenční zákon až po nejrůznější vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. Navzdory tomu kolem něj stále koluje celá řada mýtů a polopravd. Pojďme se tedy detailněji podívat, jak vymáhání pohledávek funguje.

1. Upomínky

Zjistit více  ⟶

Jak to probíhá?

  • První cestou, kterou se věřitelé obvykle snaží získat své peníze, jsou upomínky. Vzhledem k tomu, že upomenutí dlužníka ještě samo o sobě není právním aktem, není jeho forma ani četnost upravena zákonem. Je tedy na každém věřiteli, zda vyzve dlužníka k zaplacení ústně, e-mailem či dopisem, a zda takové upomenutí provede jednou, či vícekrát.
     
  • První upomínkou věřitelé obvykle zdvořile zjišťují, zda na straně dlužníka nedošlo k pouhému omylu, například nezáměrnému opomenutí platby či chybě při jejím zadání. Pokud dlužník na upomínku nereaguje, vyzývají ho k zaplacení dlužných peněz již důrazněji a upozorňují ho na další právní kroky, které v případě nezaplacení budou nuceni podniknout.
     
  • Vzhledem k tomu, že každý další krok ve vymáhacím procesu stojí věřitele vždy další čas i náklady, je jeho základním zájmem vyřešit vzniklý problém hned v této fázi. Pokud dlužník nemá dostatek prostředků k úhradě svého dluhu, je značná část věřitelů ochotna vyjít mu vstříc a domluvit se s ním například na rozdělení dluhu na více splátek, snížení dosavadních splátek či jejich dočasném odkladu.

Kolik to stojí?

  • Upomínání dlužníka s sebou přináší náklady zejména v podobě času, který mu věřitel musí věnovat, a dále případných plateb za poštovné či telefonní hovory. Pokud se na tom věřitel s dlužníkem dopředu dohodnou (např. ve smluvním ujednání), může si věřitel za zaslání upomínky účtovat paušální platbu, která se typicky pohybuje v řádu sto korun. V opačném případě může od dlužníka požadovat pouze proplacení skutečně vynaložených nákladů, například za poštovné. Kromě toho má věřitel od prvního dne po uplynutí splatnosti pohledávky nárok na smluvně ujednaný nebo zákonem stanovený úrok z prodlení.
     
  • V případě drobných věřitelů jdou náklady na upomínání dlužníka takřka výhradně k jejich tíži, neboť s dlužníkem v drtivé většině případů nemají danou situaci nijak smluvně ošetřenou. Mají tak nárok pouze na výdaje typu poštovné a zákonný úrok z prodlení, ani ty ale řada z nich po dlužníkovi nepožaduje.
     
  • Ve vztazích mezi podnikateli od roku 2014 platí, že si za upomínání faktur po splatnosti mohou kromě zákonem či smluvně daného úroku účtovat také paušální částku 1 200 Kč, která jim náklady spojené s upomínám dlužníka kompenzuje.
     
  • Větší poskytovatelé služeb obvykle na tuto situaci pamatují již při uzavírání smlouvy se zákazníkem. Kromě smluvního úroku z prodlení tak mívají zpoplatněné i zasílání jednotlivých upomínek paušální částkou, která jim kromě externích výdajů kompenzuje i časové ztráty.

2. Mimosoudní vymáhání

Zjistit více  ⟶

Jak to probíhá?

  • Soudní proces a případné navazující exekuční řízení stojí čas i peníze. Pokud soud potvrdí nárok věřitele, nese ze zákona náklady těchto procesů dlužník. V první fázi je ovšem musí uhradit věřitel, kterému jsou vráceny až ve chvíli, kdy se od dlužníka podaří dluh vymoct. Věřitel dopředu nemá jistotu, že od dlužníka peníze skutečně dostane, a celý postup tak pro něj může znamenat jen další ztrátu. Z důvodu nákladů i rychlosti vymáhání se proto někteří věřitelé snaží své peníze získat nejprve mimosoudní cestou prostřednictvím inkasní agentury.
     
  • Inkasní agentura pokračuje v upomínání dlužníka ve snaze domluvit se s ním na vhodných podmínkách splacení dluhu. Dlužníka kontaktuje telefonicky, písemně nebo prostřednictvím osobních návštěv. Na rozdíl od exekutora není oprávněna vstoupit do obydlí dlužníka bez jeho souhlasu a nesmí mu ani zabavovat či blokovat majetek. Dohoda s dlužníkem obvykle spočívá ve stanovení splátkového kalendáře, který je přijatelný pro něj i pro věřitele. V případě dlužníkova aktivního a vstřícného přístupu mu může na základě domluvy s věřitelem odpustit část sankcí či úroků z prodlení.
     
  • Vymáhání prostřednictvím inkasní agentury bývá pro věřitele efektivní zejména u mladších pohledávek nižší hodnoty. Jejich průměrná výše se podle aktuálních dat Asociace inkasních agentur pohybuje kolem 20 000 Kč. Úroveň vymahatelnosti je velmi různá, od několika procent až po vymožení celého dluhu.
     
  • Kromě správy pohledávky inkasní agenturou může věřitel využít také možnost jejího prodeje. V takovém případě ji od něj inkasní agentura odkoupí a dále ji vymáhá jako svůj vlastní majetek. Cena, kterou agentura věřiteli za pohledávku zaplatí, bývá nižší než hodnota pohledávky. Její konkrétní výše závisí vždy na okolnostech daného případu, zejména na typu a stáří dluhu.

Kolik to stojí?

  • Věřitel platí inkasní agentuře za její služby zpravidla provizi z vymožené částky, jejíž výše se pohybuje zhruba mezi 10 až 30 % v závislosti na konkrétním případu. Některé vymáhací agentury mohou od věřitele požadovat také zálohu předem. V takovém případě je dobré si velmi důkladně prověřit spolehlivost dané firmy. Některé nesolidní společnosti totiž touto cestou pouze lákají z věřitelů další peníze, aniž by měly reálný úmysl pohledávku skutečně vymáhat.
     
  • Od dlužníka je inkasní agentura podobně jako věřitel oprávněna požadovat zaplacení případných sankcí za nesplácení, úroků z prodlení či poplatku za zaslání upomínky. Jejich výše obvykle vychází z původní smlouvy s věřitelem, zákonem však v tomto případě není kompenzace nákladů vymáhání doposud nijak limitována.

3. Předžalobní výzva

Zjistit více  ⟶

Jak to probíhá?

  • Pokud věřitel svou pohledávku nechce vymáhat prostřednictvím inkasní agentury nebo se mimosoudní cesta ukáže jako neúspěšná, může přikročit k soudnímu řešení dluhu. V takovém případě se obvykle obrátí na advokáta, který na základě dostupných podkladů zpracuje žalobu na zaplacení dlužné částky a následně ho zastupuje při případných soudních jednáních.
     
  • Ještě před podáním žaloby k soudu zasílá zpravidla věřitel nebo jeho advokát dlužníkovi tzv. předžalobní výzvu. Její odeslání dlužníkovi ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby je podmínkou k tomu, aby měl věřitel v případě úspěchu nárok na kompenzaci nákladů soudního řízení ze strany dlužníka. Výzvu je vhodné zaslat dlužníkovi doporučeně nebo s dodejkou, aby následně bylo možné prokázat její včasné odeslání.
     
  • Prostřednictvím předžalobní výzvy věřitel dlužníka znovu vyzývá k úhradě dluhu do určitého termínu a upozorňuje ho na to, že pokud částku v dané lhůtě neuhradí, postoupí celou záležitost soudu. Pro dlužníka je i v této fázi stále výhodné dluh zaplatit, případně kontaktovat věřitele a pokusit se s ním domluvit na alternativním řešení, neboť se tak může vyhnout dalším nákladům spojeným se soudním, a případně poté i exekučním řízením.

Kolik to stojí?

  • Věřitel si předžalobní výzvu může sepsat sám, nebo si ji může nechat zpracovat advokátem. Pokud se rozhodne pro přípravu vlastními silami, bude ho její zpracování stát čas a dále náklady na odeslání doporučeného dopisu nebo psaní s dodejkou. Po dlužníkovi v tomto případě může požadovat pouze kompenzaci poštovného.
     
  • Pokud věřitel svěří sepsání předžalobní výzvy právnímu zástupci, bude výše jeho nákladů záviset především na domluvě mezi ním a vybraným advokátem. Věřitel se může s advokátem domluvit na smluvní odměně, která se bude řídit určitou hodinovou sazbou, popřípadě může jít o celkovou odměnu za vyřešení případu, která bývá stanovena například na základě určitého procentního podílu z vymožené částky.
     
  • Druhou možností je, že advokát pro věřitele pracuje za tzv. mimosmluvní odměnu, která se řídí advokátním tarifem stanoveným vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. V případě jednoduché předžalobní výzvy náleží advokátovi za její zpracování ½ odměny za jeden úkon právní služby, u komplikovanější výzvy pak celá odměna za jeden úkon právní služby. Výše odměny za úkon právní služby se odvíjí od hodnoty vymáhané pohledávky:
     

    Výše pohledávky

    Odměna za úkon právní služby

    do 500 Kč

    300 Kč

    přes 500 Kč do 1 000 Kč

    500 Kč

    přes 1 000 Kč do 5 000 Kč

    1 000 Kč

    přes 5 000 Kč do 10 000 Kč

    1 500 Kč

    přes 10 000 Kč do 200 000 Kč

    1 500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč

    přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč

    9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč

    přes 10 000 000 Kč

    48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč

  • Za služby advokáta včetně zpracování předžalobní výzvy platí v první řadě věřitel. Pokud soud následně potvrdí oprávněnost jeho nároku, může ze zákona požadovat kompenzaci nákladů svého právního zastoupení ze strany dlužníka. Výše kompenzace je vždy limitována odměnou, která advokátovi náleží podle advokátního tarifu, a to bez ohledu na to, zda advokát pro věřitele pracoval za mimosmluvní, či smluvní odměnu. To znamená, že i pokud věřitel zaplatí advokátovi vyšší smluvní odměnu, než jaká by mu náležela podle advokátního tarifu, může po dlužníkovi nárokovat pouze část odpovídající tarifní odměně a zbytek jde výhradně k jeho tíži. Pokud se věřitel s advokátem dohodnou na nižší smluvní odměně, než která advokátovi náleží podle tarifu, může věřitel po dlužníkovi požadovat kompenzaci odpovídající jeho reálným nákladům.

4. Soudní řízení

Zjistit více  ⟶

Jak to probíhá?

  • Vymáhání pohledávky prostřednictvím soudu začíná podáním žaloby na peněžité plnění k příslušnému okresnímu nebo obvodnímu soudu. U pohledávek do 1 000 000 Kč je místo žaloby možné podat také návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. To je vhodné za předpokladu, že je věřitel schopen jednoduše a jednoznačně prokázat oprávněnost svého nároku. Soud v takovém případě rozhoduje ve zkráceném soudním řízení bez nařízení soudního jednání a slyšení žalovaného. Výhodou tohoto postupu je nižší soudní poplatek a zejména pak rychlost soudního procesu, ve kterém soud musí vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů.
     
  • Pakliže soud shledá ve zkráceném soudním řízení nárok věřitele jako oprávněný, vydá rozhodnutí v podobě platebního rozkazu. Tím dlužníkovi ukládá, aby věřiteli svůj dluh zaplatil do 15 dnů od jeho doručení. Pokud dlužník s rozhodnutím soudu nesouhlasí, má právo proti němu ve stejné lhůtě podat odpor. Pakliže tak neučiní, nabývá platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku a věřitel na jeho základě může zahájit exekuční řízení. Nevýhodou pro věřitele může být, že při doručování platebního rozkazu dlužníkovi nelze uplatnit tzv. fikci doručení. Pokud se ho tedy nepodaří dlužníkovi předat do vlastních rukou, musí soud platební rozkaz zrušit a nařídit klasické soudní jednání.
     
  • V komplikovanějších sporech soud vždy přistupuje ke standardnímu soudnímu řízení a nařizuje soudní jednání. Na něm věřitel i dlužník prezentují a prokazují svá tvrzení, což mohou učinit osobně, nebo v zastoupení advokátem. Následně soud vydává rozsudek, kterým může buď zcela, nebo částečně vyhovět věřiteli, nebo jeho žalobu zamítnout. Dlužník se proti rozsudku může odvolat do 15 dnů od jeho doručení. Pakliže tak neučiní, nabývá rozsudek účinků exekučního titulu a věřitel může přistoupit k exekučnímu vymáhání. Délka soudního řízení od podání žaloby po získání pravomocného rozhodnutí soudu závisí vždy na komplikovanosti daného případu a obraně žalovaného. Věřitel může na pravomocný rozsudek čekat několik týdnů, ale i několik let.

Kolik to stojí?

  • Před zahájením soudního řízení musí věřitel zaplatit soudní poplatek. Jeho výše závisí na výši vymáhané pohledávky a dále na tom, zda věřitel podává žalobu na peněžité plnění, která bude řešena v klasickém soudním řízení, nebo návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v rámci zkráceného řízení.


Výše pohledávky

Výše soudního poplatku

Žaloba

Elektronický platební rozkaz

do 10 000 Kč

1 000 Kč

400 Kč

přes 10 000 Kč do 20 000 Kč

1 000 Kč

800 Kč

přes 20 000 Kč do 40 000 000 Kč

5 % z výše pohledávky

4 % z výše pohledávky

přes 40 000 000 Kč

2 000 000 Kč + 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč,
maximálně však z částky 250 000 000 Kč

4 % z výše pohledávky

  • Dalším nákladem věřitele je odměna advokáta za právní zastoupení v soudním řízení. Věřitel má sice podle zákona možnost zastupovat se před soudem i sám, nicméně s ohledem na potřebné znalosti právních předpisů i soudních procesů tento postup obecně nelze doporučit.
     
  • Stejně jako v případě zpracování předžalobní výzvy se výše a způsob výpočtu odměny advokáta odvíjí od individuální domluvy mezi ním a věřitelem. Může se jednat o smluvní odměnu, která vychází např. z určité hodinové sazby, nebo o mimosmluvní odměnu stanovenou advokátním tarifem.
     
  • V případě mimosmluvní odměny se její výše odvíjí od hodnoty pohledávky a počtu úkonů právní služby, které advokát musí v souvislosti s řešením případu provést. U zkráceného soudního řízení, jehož výsledkem je vydání platebního rozkazu, se typicky jedná o 3 úkony právní služby, v případě klasického soudního řízení jde při hladkém průběhu o 4 až 5 úkonů právní služby, a to včetně zpracování předžalobní výzvy. U komplikovaných sporů může být počet úkonů výrazně vyšší.

Výše pohledávky

Odměna za úkon právní služby

do 500 Kč

300 Kč

přes 500 Kč do 1 000 Kč

500 Kč

přes 1 000 Kč do 5 000 Kč

1 000 Kč

přes 5 000 Kč do 10 000 Kč

1 500 Kč

přes 10 000 Kč do 200 000 Kč

1 500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč

přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč

9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč

přes 10 000 000 Kč

48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč

  • Soudní poplatek i náklady právního zastoupení platí v první fázi věřitel. Pakliže je ve sporu úspěšný a dosáhne plného potvrzení svého práva, uloží soud dlužníkovi, aby věřiteli tyto náklady kompenzoval. Stejně tak jdou k tíži dlužníka i případné další náklady soudního řízení, mezi které mohou patřit hotové výdaje věřitele nebo jeho advokáta, ušlý výdělek věřitele, náklady důkazů, tlumočné apod.
     
  • Pokud soud žalobě věřitele vyhoví pouze částečně, bývají náklady spojené se soudním řízením obvykle rozděleny v odpovídajícím poměru mezi obě strany. V případě, kdy soud shledá žalobu věřitele za neopodstatněnou, nese veškeré související náklady věřitel.

5. Rozhodčí řízení

Zjistit více  ⟶

Jak to probíhá?

  • Alternativou klasického soudního procesu může být rozhodčí řízení, ve kterém o nároku věřitele namísto soudu rozhodují nezávislí rozhodci. Tento postup lze zvolit za předpokladu, že se na něm věřitel a dlužník písemně dohodnou, a to buď dopředu ve formě tzv. rozhodčí doložky, nebo i později v případě vzniku sporu na základě tzv. smlouvy o rozhodci. Rozhodčí řízení je nejčastěji využíváno ve sporech mezi podnikateli, firmami a institucemi, mohou se na něm ale domluvit i fyzické osoby. Od roku 2016 není možné jej využít ve sporech mezi spotřebiteli a poskytovateli úvěrů.
     
  • Podobně jako soudní proces začíná i rozhodčí řízení podáním žaloby. Ve sporu následně rozhoduje některý ze stálých rozhodčích soudů, nebo jeden či více nezávislých rozhodců, na jejichž výběru se věřitel s dlužníkem písemně usnesli. Rozhodce se při svém rozhodování obecně řídí zákonnými principy hmotného práva, jeho konkrétní pravomoci jsou však vždy určeny rozhodčí smlouvou. V té si protistrany nastavují i samotný průběh řízení, tedy například zda bude zahrnovat ústní jednání, či bude probíhat pouze na základě písemných důkazů.
     
  • Pokud rozhodce uzná nárok věřitele za oprávněný, rozhodne v jeho prospěch vydáním rozhodčího nálezu. Na rozdíl od rozhodnutí soudu se proti rozhodčímu nálezu nelze odvolat. V případě podezření z pochybení je ale možné podat do 3 měsíců od jeho doručení žalobu na jeho zrušení ke klasickému soudu.
     
  • Výhodou rozhodčího řízení bývají v porovnání s klasickým soudním procesem nižší náklady a rychlejší výsledek. V případě jednoznačných sporů může mít věřitel rozhodčí nález v ruce již v horizontu několika dnů až týdnů a následně může přistoupit k exekučnímu vymáhání. V řadě případů může být velkým pozitivem také skutečnost, že rozhodcem nemusí být osoba s právním vzděláním, ale například odborník na určitou oblast. Toho je často využíváno například v technických oborech, kde jsou při rozhodování sporu klíčové odborné znalosti.

Kolik to stojí?

  • Cena rozhodčího řízení se řídí sazebníkem rozhodčího soudu či konkrétního rozhodce, nebo individuální dohodou mezi ním a účastníky řízení. Výše poplatku se zpravidla odvíjí od hodnoty pohledávky a může být i o 1 až 2 % nižší, než kolik by v takovém případě činil soudní poplatek.
     
  • U stálých rozhodčích soudů je způsob úhrady poplatku podobný klasickému soudnímu řízení. Poplatek rozhodci hradí žalobce, tedy věřitel, a to zpravidla před zahájením řízení. V případě, že rozhodčí soud potvrdí jeho nárok, může věřitel následně požadovat kompenzaci uhrazeného poplatku po dlužníkovi. Pakliže rozhodčí soud vyhoví nároku věřitele pouze z části, je poplatek rozdělen v příslušném poměru mezi věřitele a dlužníka.
     
  • V případě rozhodování sporu nezávislým rozhodcem se rozdělení a způsob úhrady nákladů řízení mohou řídit individuální dohodou mezi stranami sporu, která by měla být součástí rozhodčí smlouvy. I v tomto případě je obvyklé, že náklady řízení nese neúspěšná strana, rozdělení lze však nastavit i jinak.
     
  • Rozhodce může věřiteli v případě potvrzení jeho nároku přiznat také právo na kompenzaci dalších nákladů spojených s rozhodčím řízením ze strany dlužníka. Typicky jde o náklady jeho právního zastoupení. I zde ovšem vždy závisí na podmínkách, které byly nastaveny v rozhodčí smlouvě.

6. Vymáhání prostřednictvím soudu

Zjistit více  ⟶

Jak to probíhá?

  • Pokud dlužník svůj dluh nezaplatí ani na základě rozhodnutí soudu, může věřitel přistoupit k soudnímu, nebo exekučnímu vymáhání svého práva. Vymáhání prostřednictvím soudu neboli výkon rozhodnutí zajišťují soudní vykonavatelé, kteří jsou zaměstnanci soudu. Pro zahájení procesu vymáhání musí věřitel podat k soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí a zaplatit příslušný soudní poplatek.
     
  • Soudní vykonavatel může, podobně jako soudní exekutor, postihnout majetek dlužníka srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu, správou nemovité věci, prodejem movitých nebo nemovitých věcí či v případě firmy postižením jejího závodu. Na rozdíl od exekučního řízení, kde konkrétní způsob postihu majetku dlužníka určuje soudní exekutor na základě průběžného prověřování dlužníkovy majetkové situace, v případě výkonu rozhodnutí musí označit dlužníkův postižitelný majetek a zároveň také navrhnout způsob jeho postihu sám věřitel. To znamená, že věřitel musí znát například údaje o plátci dlužníkovy mzdy, číslo jeho účtu či informace o nemovitosti, kterou dlužník vlastní, a tento majetek i způsob jeho postihu uvést v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.
     
  • Pakliže postižení majetku dlužníka navrženým způsobem nevede k uspokojení pohledávky věřitele, popřípadě se díky němu podaří vymoct pouze část dluhu, je na věřiteli, aby zjistil další majetek dlužníka a podal k soudu další návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, na jehož základě soudní vykonavatel nově označený majetek postihne. V této souvislosti je věřitel povinen zaplatit další soudní poplatek.

Kolik to stojí?

  • Výše soudního poplatku za podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí závisí na hodnotě vymáhané pohledávky:

Výše pohledávky

Výše soudnícho poplatku

do 20 000 Kč 1 000 Kč
přes 20 000 Kč do 40 000 000 Kč 5 %
přes 40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč;
částka přesahující nad 250 000 000 Kč se nezapočítává
  • Soudní poplatek hradí soudu věřitel při podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí. Následně může po dlužníkovi požadovat jeho kompenzaci.
     
  • Pakliže si věřitel nechá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zpracovat advokátem, může po dlužníkovi kromě soudního poplatku požadovat také náhradu nákladů za využití právní služby. Za sepsání daného návrhu náleží advokátovi dle advokátního tarifu polovina odměny za jeden úkon právní služby. To je zároveň maximální částka, kterou může věřitel po dlužníkovi požadovat jako kompenzaci, a to i v případě, kdy advokátovi za danou službu zaplatí vyšší smluvně stanovenou odměnu.

7. Exekuční vymáhání

Zjistit více  ⟶

Jak to probíhá?

  • Druhým způsobem, kterým může věřitel vymáhat své právo v případě, kdy dlužník svůj dluh neuhradí ani na základě rozhodnutí soudu či soukromého rozhodce, je exekuční řízení. K jeho zahájení může dojít v okamžiku, kdy má věřitel v ruce tzv. exekuční titul, tedy typicky pravomocný rozsudek soudu, platební rozkaz či rozhodčí nález.
     
  • Pro zahájení exekuce si věřitel nejprve musí vybrat soudního exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky. Zvolit si může libovolného z aktuálně více než 150 exekutorů, kteří působí po celé ČR. K vybranému exekutorovi poté podá exekuční návrh.
     
  • Exekutor se následně obrací na soud, aby potvrdil oprávněnost požadavku věřitele, nařídil exekuci a pověřil ho jejím vedením. Poté může přistoupit k prověřování majetkové situace dlužníka a postižení jeho majetku. Zároveň je povinen zaslat věřiteli i dlužníkovi vyrozumění o zahájení exekuce a vyzvat dlužníka k dobrovolné úhradě dluhu ve lhůtě do 30 dnů.
     
  • Pokud dlužník považuje zahájení exekuce za neoprávněné, může podat návrh na její zastavení. Pakliže tak učiní v rámci počáteční 30denní lhůty k dobrovolné úhradě dluhu, nemůže exekutor přistoupit k provedení exekuce, a to až do rozhodnutí soudu, které exekuci ukončí, nebo naopak návrh dlužníka zamítne. Návrh na zastavení exekuce či na její odklad může dlužník podat také kdykoli později v průběhu řízení.
     
  • Jestliže dlužník zaplatí svůj dluh včetně nákladů exekuce ve stanovené 30denní lhůtě, exekuční řízení končí. V opačném případě přistupuje exekutor k zajištění dlužníkova majetku. To může probíhat například srážkami z dlužníkovy mzdy, sražením peněz z jeho účtu, prodejem jeho movitých či nemovitých věcí, správou jeho nemovité věci, případně postižením jeho obchodního závodu. Exekutor může využít více způsobů postihu majetku dlužníka najednou, ze zákona je nicméně povinen postupovat od těch nejšetrnějších k těm méně šetrným.
     
  • Prostředky získané postihem dlužníkova majetku exekutor průběžně poukazuje věřiteli. Ve chvíli, kdy se mu podaří vymoct celou pohledávku věřitele včetně jejího příslušenství (soudní výlohy, náklady právního zastoupení apod.) a nákladů exekuce, dochází k úspěšnému ukončení exekučního řízení. Tento proces může trvat několik týdnů, ale i několik let.
     
  • Pakliže se exekutorovi dlouhodobě nedaří zjistit ani zabavit žádný dlužníkův majetek, může věřiteli navrhnout, aby nechal exekuci na dlužníka zastavit pro její bezvýslednost. Pokud s tím věřitel souhlasí, je exekuční řízení ukončeno.

Kolik to stojí?

  • Na rozdíl od vymáhání prostřednictvím soudu není podání návrhu na zahájení exekučního řízení zpoplatněno žádným poplatkem. Exekutor nicméně může dle svého uvážení požadovat po věřiteli složení zálohy na náklady exekuce, a to ve výši až 50 % své odměny a paušální částky náhrady hotových výdajů. V případě úspěšného vymožení dluhu a nákladů exekuce je věřiteli tato záloha vrácena.
     
  • Pokud exekuční návrh věřiteli zpracuje advokát, má věřitel nárok na kompenzaci souvisejících nákladů ze strany dlužníka, a to až ve výši odpovídající dvěma úkonům právní služby dle advokátního tarifu.
     
  • Za úspěšné vymožení dluhu má exekutor nárok na odměnu, jejíž hodnota se odvíjí od výše vymožené částky. Počítá se přitom jak základní jistina, tak i její příslušenství v podobě úroků, soudních výloh či nákladů právního zastoupení.

Výše vymožené částky

Odměna exekutora

do 3 000 000 Kč

15 %; minimálně 2 000 Kč

z přebývající částky až do 40 000 000 Kč

10 %

z přebývající částky až do 50 000 000 Kč

5 %

z přebývající částky až do 250 000 000 Kč

1 %

nad 250 000 000 Kč

0 %

  • Kromě odměny má exekutor nárok na úhradu nákladů spojených s vedením exekučního řízení. V první řadě se jedná o hotové výdaje exekutora (např. za soudní a jiné poplatky, poštovné, fotokopie, opisy či znalecké posudky), které jsou mu hrazeny v paušální částce 3 500 Kč. Pakliže jsou jeho výdaje vyšší než tato částka, má nárok na jejich proplacení v plné výši, musí ovšem prokázat jejich účelné vynaložení. Dále má exekutor nárok na proplacení nákladů doručování písemností ve výši 50 Kč za jedno doručení a náhradu za ztrátu času při úkonech vykonaných mimo jeho úřad, a to ve výši 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu, nejvýše však 500 Kč. V případě, kdy jsou hotové výdaje účtovány v plné výši, nikoli paušální částkou, si může účtovat také kompenzaci cestovních výdajů, maximálně však ve výši 1 500 Kč.
     
  • Odměnu i výdaje exekutora platí dlužník. V případě, že svůj dluh dobrovolně splatí do 30 dnů od doručení vyrozumění o zahájení exekuce, hradí pouze jejich sníženou sazbu, konkrétně 50 % odměny exekutora a 50 % paušálně stanovených hotových výdajů. V situaci, kdy je exekuce zastavena pro nemajetnost dlužníka, může exekutor požadovat kompenzaci nákladů exekuce po věřiteli.

8. Insolvenční řízení

Zjistit více  ⟶

Jak to probíhá?

  • V případě, kdy dlužník dluží více věřitelům najednou a zároveň není schopen plnit své závazky po dobu delší než 30 dnů od jejich splatnosti, může dojít k řešení jeho dluhů v rámci insolvenčního řízení. Pro jeho zahájení je potřeba podat insolvenční návrh k příslušnému krajskému soudu, což může učinit sám dlužník, a v některých případech také věřitel.
     
  • Řešení dluhu prostřednictvím insolvenčního řízení může být pro věřitele výhodné v tom, že k jeho zahájení na rozdíl od exekuce není potřeba předchozí rozhodnutí soudu či rozhodčí nález. Na druhou stranu ovšem věřitel musí být schopen zjistit, zda má dlužník kromě něj dluhy po splatnosti i vůči někomu jinému (alespoň jednomu dalšímu věřiteli), a splňuje tak vstupní podmínku insolvence. Z hlediska šance na vymožení dluhu může být insolvence pro věřitele oproti exekuci výhodnější v situaci, kdy je na dlužníka vedeno více exekucí, které byly nařízeny dříve než exekuce na pohledávku daného věřitele. Zatímco v exekuci jsou pohledávky s výjimkou pohledávek přednostních (např. výživné) hrazeny podle pořadí jejich nařízení, v insolvenčním řízení jsou nároky věřitelů (s výjimkou přednostních pohledávek) uspokojovány poměrně.
     
  • Nejčastěji jsou v insolvenčním řízení řešeny dluhy předlužených fyzických osob, a to formou oddlužení. V tomto případě je k podání insolvenčního návrhu oprávněn pouze sám dlužník, resp. osoba, která mu daný návrh zpracovala. Od 1. června 2019 oddlužení automaticky probíhá kombinací plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, případně pouze zpeněžením majetkové podstaty. K oddlužení nově postačí, bude-li dlužník schopen v horizontu 5 let splatit svým nezajištěným věřitelům alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, dále uhradí tyto výdaje a odměnu správce (900 Kč měsíčně + DPH), odměnu zpracovateli návrhu na oddlužení a v neposlední řadě výživné, má-li povinnost ho platit. Pokud dlužník během 5 let splatí věřitelům více než 30 procent dluhu a zároveň neporuší žádná pravidla oddlužení, bude úspěšně oddlužen a současně osvobozen od povinnosti zaplatit věřitelům zbývající část dluhu. V případě, že se mu podaří splatit méně než 30 procent dluhu, bude soud posuzovat, zda vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby věřitelům splatil maximum, a podle toho rozhodne o úspěšnosti, či neúspěšnosti oddlužení a odpuštění zbytku dluhu. Pakliže se dlužníkovi podaří splatit za první 3 roky oddlužení alespoň 60 procent dluhu, bude úspěšně oddlužen již po uplynutí této doby. Již po 3 letech mohou být nově oddluženi také lidé ve starobním či invalidním důchodu 2. nebo 3. stupně. V jejich případě není úspěšné oddlužení podmíněno splacením 60 procent dluhu – postačí, budou-li schopni svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce.
     
  • Dalším možným způsobem insolvenčního řízení je konkurs, který může být proveden u fyzické i právnické osoby a návrh na jeho zahájení může podat dlužník i věřitel, případně může být prohlášen (přeměněn) insolvenčním soudem při zrušení oddlužení nebo reorganizace. Konkurs probíhá zpeněžením majetku dlužníka insolvenčním správcem, který následně rozdělí získaný výtěžek mezi věřitele. Pokud majetek dlužníka nepostačuje ke splacení všech dluhů, dochází ke zrušení konkursu. Jestliže je dlužníkem fyzická osoba, pohledávky věřitelů zrušením konkursu nezanikají a věřitelé je mohou později zkusit vymáhat soudní či exekuční cestou. U právnických osob dochází v případě neúspěšného ukončení konkursu k jejich zániku a výmazu z obchodního rejstříku, čímž věřitelé ztrácejí možnost svou pohledávku po daném dlužníkovi jakkoli dále vymáhat.
     
  • V případě předlužených firem a podnikatelů, kteří zaměstnávají více než 50 zaměstnanců nebo mají obrat ve výši minimálně 50 milionů Kč, je insolvenci možno řešit formou reorganizace. V jejím průběhu dochází ke správě zadluženého podniku insolvenčním správcem, který uspokojuje pohledávky věřitelů ze získaných výnosů podle reorganizačního plánu. Pakliže dlužník splní schválený reorganizační plán, a to i kdyby byl schválen s plněním například pouhých 4 %, je ve zbytku dluhů oddlužen. V případě, kdy reorganizační plán není splněn nebo dlužník neplní své podstatné povinnosti, je reorganizace přeměněna v konkurs, v rámci kterého dochází ke zpeněžení zbývajícího majetku podniku a následně jeho zániku.
     
  • V insolvenčním řízení jsou vždy uspokojovány pouze ty pohledávky, které do něj byly řádně přihlášeny. S účinností od 1. 6. 2019 činí lhůta pro přihlášení 2 měsíce od rozhodnutí o úpadku, a to u všech způsobů řešení úpadku. Ani dlužník, ani soud, ani insolvenční správce nejsou povinni informovat věřitele o tom, že k zahájení insolvenčního řízení došlo. Každý věřitel by si proto měl svého dlužníka pravidelně prověřovat v insolvenčním rejstříku, který je veřejně dostupný, a v případě zjištění, že se dlužník nachází v insolvenci, neprodleně provést přihlášení své pohledávky. V opačném případě nebude v insolvenci k jeho pohledávce přihlíženo a věřitel ji po dobu trvání insolvence nebude moct vymáhat ani soudní či exekuční cestou. V případě úspěšného oddlužení fyzické osoby dochází k odpuštění zbývajících dluhů, a pohledávku tedy již není možné úspěšně soudně vymáhat. Podobně ztratí věřitel šanci na její vymožení i v případě zániku právnické osoby po neúspěšném konkursu, jelikož společnost se vymazává z obchodního rejstříku.
     
  • Po přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení nemusí věřitel podnikat žádné další kroky. Má ovšem právo účastnit se schůze věřitelů či věřitelského výboru, což mu umožňuje podílet se do určité míry na rozhodování o průběhu insolvenčního řízení a dohlížet na činnost insolvenčního správce. V případě nespokojenosti může rovněž podnítit změnu osoby insolvenčního správce, který je standardně dlužníkovi přidělován soudem podle místa jeho trvalého pobytu či sídla.

Kolik to stojí?

  • Za podání insolvenčního návrhu není vyžadován žádný soudní poplatek. V případě řešení insolvence formou konkursu či reorganizace je ovšem navrhovatel povinen při podání návrhu složit zálohu na náklady insolvenčního řízení. U insolvence na fyzickou osobu či nepodnikající právnickou osobu činí tato záloha 10 000 Kč, v ostatních případech 50 000 Kč. Nad rámec této částky může soud navrhovateli uložit ještě zaplacení další zálohy až do výše 50 000 Kč. Složená záloha je spotřebována pouze v případě, kdy není možno odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce uspokojovat z majetkové podstaty dlužníka. Za situace, kdy je možno je uspokojit, se nespotřebovaná záloha na konci insolvenčního řízení vrací věřiteli.
     
  • V případě návrhu na oddlužení fyzické osoby je dlužník za jeho zpracování a podání povinen uhradit odměnu jeho zpracovateli, pakliže jím není nezisková či veřejně prospěšná organizace. Výše této odměny může činit maximálně 4 000 Kč u oddlužení jednotlivce a 6 000 Kč v případě oddlužení manželů (+ DPH), a je hrazena po zahájení oddlužení z prvních uhrazených splátek či zpeněžení dlužníkova majetku. Pokud však dlužníkovi nejsou prováděny srážky z příjmu, měl by ji hradit sám dobrovolně ihned po rozhodnutí o úpadku.
     
  • Insolvenční správce má za vedení insolvenčního řízení nárok na odměnu a úhradu svých hotových výdajů, které jdou k tíži dlužníka. V případě, kdy majetek dlužníka nepostačuje k úhradě těchto částek, kompenzují se insolvenčnímu správci jeho náklady ze zálohy složené při podání insolvenčního návrhu. Pokud ani tato záloha nepostačuje, hradí je insolvenčnímu správci stát.
     
  • V případě oddlužení fyzické osoby kombinací splátkového kalendáře a zpeněžení majetku je dlužník povinen platit insolvenčnímu správci každý měsíc odměnu ve výši 750 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 150 Kč. U oddlužení manželů činí měsíční odměna 1 125 Kč a paušální náhrada hotových výdajů 225 Kč. V obou případech je nutno přičíst DPH, je-li insolvenční správce jejím plátcem.
     
  • U konkursu a oddlužení fyzické osoby formou zpeněžení majetku je odměna insolvenčního správce stanovena procentuálním podílem z výtěžku zpeněžení dlužníkova majetku. Konkrétní sazba se odvíjí od výše tohoto výtěžku a dále od skutečnosti, zda jde o výtěžek určený zajištěným, či nezajištěným věřitelům.

Výtěžek zpeněžení určený zajištěným věřitelům

Odměna insolvenčního správce

do 1 000 000 Kč

9 %; nejméně 45 000 Kč

přes 1 000 000 Kč do 10 000 000 Kč

90 000 Kč + 4 % z částky přesahující 1 000 000 Kč

přes 10 000 000 Kč do 50 000 000 Kč

450 000 Kč + 3 % z částky přesahující 10 000 000 Kč

přes 50 000 000 Kč do 500 000 000 Kč

1 650 000 Kč + 2 % z částky přesahující 50 000 000 Kč

přes 500 000 000 Kč

10 650 000 Kč + 1 % z částky přesahující 500 000 000 Kč

Výtěžek zpeněžení určený nezajištěným věřitelům

Odměna insolvenčního správce

do 500 000 Kč

25 %; nejméně 45 000 Kč

přes 500 000 Kč do 1 000 000 Kč

125 000 Kč + 20 % z částky přesahující 500 000 Kč

přes 1 000 000 Kč do 5 000 000 Kč

225 000 Kč + 15 % z částky přesahující 1 000 000 Kč

přes 5 000 000 Kč do 10 000 000 Kč

825 000 Kč + 13 % z částky přesahující 5 000 000 Kč

přes 10 000 000 Kč do 50 000 000 Kč

1 475 000 Kč + 10 % z částky přesahující 10 000 000 Kč

přes 50 000 000 Kč do 100 000 000 Kč

5 475 000 Kč + 5 % z částky přesahující 50 000 000 Kč

přes 100 000 000 Kč do 250 000 000 Kč

7 975 000 Kč + 1 % z částky přesahující 100 000 000 Kč

přes 250 000 000 Kč

9 475 000 Kč + 0,5 % z částky přesahující 250 000 000 Kč

  • Při reorganizaci může být výše odměny insolvenčního správce stanovena dohodou mezi ním a schůzí věřitelů. Pokud k takové dohodě nedojde, odvíjí se měsíční odměna správce od dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu podniku za předchozí účetní období. Minimální výše takto stanovené odměny je 33 000 Kč měsíčně, a to i v případě nulového či záporného obratu.

12násobek průměrného měsíčního obratu podniku

Odměna insolvenčního správce

do 100 000 000 Kč

33 000 Kč

přes 100 000 000 Kč do 250 000 000 Kč

83 000 Kč

přes 250 000 000 Kč do 500 000 000 Kč

166 000 Kč

přes 500 000 000 Kč do 750 000 000 Kč

249 000 Kč

přes 750 000 000 Kč do 1 000 000 000 Kč

332 000 Kč

přes 1 000 000 000 Kč

415 000 Kč

  • Náhrada hotových výdajů probíhá v případě konkursu, reorganizace i oddlužení zpeněžením majetku dlužníka v jejich prokázané výši, část z nich je nicméně limitována částkou, která nesmí přesáhnout 5 % odměny insolvenčního správce. Na základě dohody mezi věřitelským výborem a insolvenčním správcem mohou být některé hotové výdaje hrazeny i paušálně.