Oddlužovací šmejdi dostali pokuty. Dlužníky obírají o tisíce
Ministerstvo spravedlnosti si posvítilo na takzvané oddlužovací šmejdy. Třicet jedna subjektů, které neoprávněně poskytovaly právní služby v oddlužení, by měly státu zaplatit celkem 1,448 milionu korun. Další resortem uložené pokuty ve výši 276 tisíc jsou nepravomocné.
Přidělení exekutora podle bydliště dlužníka? Senát návrh neodmítl
Zavedení místní příslušnosti exekutorů je možná opět ve hře. Senát v prvním čtení podpořil projednávání návrhu, se kterým přišla senátorka Adéla Šípová (Piráti). Úpravu exekučního řádu má posoudit ústavně právní výbor. Ten ale na začátku prázdnin podobný tisk týkající se přidělování případů exekutorům podle trvalého bydliště dlužníka zamítl.
Pokuty za přestupky strhnou obce neplatičům z dávek
Obce dostanou větší páky na notorické neplatiče pokut. Problematickým občanům budou moci strhávat dlužné částky z doplatku na bydlení či příspěvku na živobytí. Novelu z pera poslanců ODS schválil Senát a podepsal prezident Miloš Zeman.
O náhradní výživné se přihlásily dva tisíce rodičů
O náhradní výživné požádalo za první měsíc fungování 1 821 sólorodičů. V polovině případů úřady práce dávku schválily a vyplatily celkem 1,8 milionu korun. V průměru obdrželi žadatelé v červenci 1 930 korun.
Dlužníci zatím nemají o chráněný účet zájem
Pro desetitisíce lidí v exekuci měl být chráněný účet pojistkou, jak nepřijít o peníze, které slouží výhradně na živobytí. Často se totiž stávalo, že dlužníkovi přišla na účet od zaměstnavatele již částka po stržené exekuci. O tu se přihlásil exekutor z jiného úřadu a než si dlužník požádal o odblokování, ocitl se i týdny bez financí. Jak to ale vypadá, o chráněný účet zájem není. Banky zatím registrují jen jednotky žadatelů. Lidí v exekuci je přitom v Česku přes 700 tisíc.
Desetitisíce dlužníků čeká prominutí dluhů
Vlekoucí se bezvýsledné exekuce skončí. Předlohu schválila 162 hlasy ze 169 přítomných Sněmovna a podepsal ji prezident. Někteří odborníci tvrdí, že novela představuje největší změny v exekucích za poslední dvě desetiletí. Upravuje pořadí splácení dluhu, částečně omezuje zabavování movitých věcí a dlužníci se mohou levněji zbavit veřejnoprávních dluhů. Většina změn má platit od roku 2022. Novelou exekučního řádu se ale zřejmě bude muset zabývat ještě Ústavní soud, na který se chce obrátit Exekutorská komora.
Experti se shodli, jak zvýšit právní povědomí. Potřeba je začít ve školách
Češi se v právu nevyznají a měly by se hledat cesty, jak to změnit. Například tím, že se bude zvyšovat právní povědomí už u středoškoláků. Shodli se na tom experti na první veřejné debatě, kterou pořádal v rámci iniciativy Právo k lidem advokát Vojtěch Sucharda. Popularizátor práva a spoluzakladatel advokátní kanceláře Arrows usiluje o novou národní strategii po vzoru té, která má zvýšit finanční gramotnost. Účelem diskuze bylo podívat se na problém z více úhlů pohledu.
Byznys s oddlužením. Firmy si účtují víc, než povoluje zákon
Zájemci o oddlužení mnohdy platí oddlužovacím společnostem několikanásobně více, než stanovuje zákon. Místo stanovených 4 000 korun bez DPH za sepsání návrhu dají někteří dlužníci i třikrát tolik. Se zjištěním přišla Agentura pro sociální začleňování. Ta formou takzvaného mystery shoppingu zkoumala 60 subjektů. Odhalila přitom, že 15 procent soukromých oddlužovacích společností a dvě ze šesti zkoumaných advokátních kanceláří využívají tíživé situace svých klientů a těží z jejich neznalosti. Část dlužníků nechávají hradit „nadstandardní“ služby, které ale člověk nepotřebuje.
Senát chce zastavit i starší marné exekuce
Senát vrátil exekuční novelu zpátky do Poslanecké sněmovny. Navrhuje přitom, aby se dlouhodobě bezvýsledné exekuce začaly zastavovat již v roce 2023. Dlužník by měl nejprve splácet jistinu, až následně úrok, a nakonec náklady věřitele. Neuspělo sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů, které by znamenalo, že by si vykonavatele práva nevybírali věřitelé, ale byl by přidělován soudem podle bydliště dlužníka.
Češi zatím splácet zvládají. Počet těch, kteří neplatí dluhy včas, klesl
Počet lidí, kteří neplatí včas své závazky, navzdory pandemii koronaviru meziročně klesl. Vyplynulo to z dat sdružení Solus. Na konci března mělo dluhy po splatnosti 5,52 procenta dospělých, v roce 2020 to ve stejném období bylo 5,7 procenta lidí. V registru je nyní zapsáno téměř 490 000 dospělých Čechů, kteří dlouhodobě neplní své závazky ke členům sdružení. Počet lidí s negativním záznamem v registru je tak nejnižší od roku 2011.
Poslanci: Bezvýsledné exekuce se zastaví, věřitelé budou platit zálohy
Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zastaví, exekutoři budou omezeni při zabavování movitých věcí a věřitelé si i nadále mohou vybrat toho, kdo jim dluhy vymůže. S výslednou podobou změn, jak je schválila Sněmovna, ale nejsou některé opoziční i koaliční poslanecké kluby spokojeny. Rovněž ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se nechala slyšet, že není z výsledku nadšená. „Senátoři budou mít těžkou práci,“ konstatovala.
Odhady: Počet firemních insolvencí letos stoupne až o 18 procent
Ukončování státních podpor a moratorií letos výrazně zvýší počet insolvencí firem. Podle odhadu světové úvěrové pojišťovny Atradius bude v Česku nárůst zhruba osmnáctiprocentní, světově jich bude o čtvrtinu více než loni
Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?
Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.
Chráněný účet se odsouvá, banky měly málo času na přípravu
O založení takzvaného chráněného účtu budou moci dlužníci v exekuci nakonec žádat až od července. Prodloužení lhůty požadoval bankovní sektor, který se na změnu nestihl dostatečně připravit. Tříměsíční odklad už schválil Senát a podepsal i prezident.
Konec dětských dlužníků, škodu uhradí rodiče
Děti s exekucemi budou v Česku už brzy minulostí. Sněmovna jednomyslně schválila omezení vzniku a vymáhání dluhů. Pokud návrh posvětí Senát a podepíše prezident, což se očekává, praxe začne platit od července letošního roku. V Česku žije asi 2 500 zadlužených dětí a exekuce mají i batolata. Vládní novela navrhuje, aby pohledávky bylo možné vymáhat pouze z majetku, který nezletilý získal před dovršením dospělosti. Majetek většiny lidí při dosažení 18. narozenin bývá obvykle nulový nebo velmi malý. Za zbytek budou ručit rodiče, což ochrání věřitele.
Exekuční novela poškodí věřitele, vyhodnotili analytici
Novela exekučního řádu, kterou budou projednávat poslanci na mimořádné schůzi tento týden, zvýhodňuje dlužníky. Na věřitele se naopak zapomíná. Analýzu dopadu na obě strany představili experti Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Exekuční novela zavádí pravidlo „čím víc dluhů naděláš, tím méně zaplatíš“
Na středeční mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny se zákonodárci budou zabývat novelou exekučního řádu, která počítá mj. se zavedením povinných záloh na náklady exekuce a jejich automatickým zastavováním po 3 letech, pakliže se do té doby nepodaří nic vymoct.
Rychlé oddlužení pro všechny jde proti podnikání, tvrdí experti
Nepřijímejme novou insolvenční novelu, dokud o ní nebylo odborně diskutováno, a vyčkejme na vyhodnocení dopadů té předchozí. Na kulatém stolu, který zorganizovala Hospodářská komora, se na tom shodli zástupci podnikatelů, věřitelů a expertů z insolvenční oblasti.