Vymáhání pojistného Finanční správou? Doplatí na to poctiví občané, varují odborníci

Správa veřejných pohledávek se od ledna 2028 výrazně promění. Vymáhání nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění má namísto exekutorů převzít Finanční správa ČR. Podle odborníků na vymáhání pohledávek ale tento krok povede k propadu příjmů veřejných rozpočtů. Nakonec na tuto změnu tak doplatí především ti, kdo své závazky řádně platí.

Exekutorská komora upozorňuje, že oproti státním úředníkům vykazují exekutoři dlouhodobě výrazně vyšší efektivitu a úspěšnost vymožení dlužných částek, navíc s nulovými finančními nároky na stát.

„Tato změna povede jen u zdravotních pojišťoven v případě nedoplatků ze zdravotního pojištění k výpadku v řádu miliard korun, které budou ve zdravotnictví citelně chybět,“ říká Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.

Ministerstvo financí zdůvodňuje tento krok sjednocením správy veřejných pohledávek, ale také nižšími náklady pro dlužníky. Jenže nižší tlak na případné neplatiče povede podle tuzemských i zahraničních zkušeností u daňových poplatníků dlouhodobě ke snížení platební morálky v případě daní, sociálního a zdravotního pojištění.

„Představa, že ulevíme dlužníkům na úkor poctivě platících občanů, jež budou nově vymáhání pohledávek platit ze svých daní, je škodlivá,“ dodává prezident komory.

Vymáhání celníky se neosvědčilo

Jedním z nejčastěji zmiňovaných argumentů pro převod vymáhání pohledávek pod finanční správu je efektivita. Jenže i tady naráží fakta na realitu, jež se ukázala na číslech a statistikách již po loňském přijetí tzv. „celního balíčku". Na základě něho začali celníci vymáhat například dluhy z neuhrazených poplatků za psa, za popelnici, nebo třeba pokuty za krmení holubů. 

„Není to ani levné, efektivní ani účelné. Namísto aby náklady nesl ten, kdo dluh způsobil, platí je společnost, ale skrytě ze státního rozpočtu. Jedna celnická exekuce pro nezaplacenou pokutu pak stát stojí více, než kolik se v ní vymáhalo,” upozornil před časem pro web Češi v právu soudní exekutor Lukáš Jícha. 

Exekutoři upozorňují také na nestandardní způsob přijímání takto důležité změny se zásadním dopadem na společnost a veřejné finance.

„Příslušná novela zákona o finanční správě se překvapivě objevila u platformového zákona až po skončení jeho připomínkového řízení, těsně před tím, než tato legislativa doputovala do vlády,“ vysvětluje Jan Mlynarčík.

S projektem Jednotného inkasního místa (JIM) přišli už v roce 2006 tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) a ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Projekt po letech ztroskotal na těžkopádné a nákladné implementaci, když podle zjištění NKÚ tehdy Generální finanční ředitelství nesprávně a neefektivně utratilo 3,5 mld. korun. Byl to právě současný premiér Andrej Babiš (ANO), který tehdy realizaci Jednotného inkasního místa zastavil.

Odborníci na vymáhání chtějí s vládou ještě jednat a pokusit se v rámci diskuzí vysvětlit, jaké negativní dopady bude tato nepromyšlená změna zákona mít.

Autor: Marie Sehnálková
Foto: Canva