Zadlužení Čechů

Česko je v poslední době vykreslováno jako země, jejíž občané se zoufale topí v dluzích. Mluví se o vysokém zadlužení českých domácností i vysokém počtu dlužníků, kteří své dluhy nezvládají splácet. Podle aktuálních údajů České národní banky činí zadlužení českých občanů přes 1,7 bilionu Kč, což je bezesporu nemalé číslo. Na druhou stranu je potřeba vzít v úvahu, že vysoké zadlužení domácností i firem je všeobecným znakem vyspělých ekonomik, ve kterých lidé díky vysokým příjmům i více utrácejí. Zadlužení Čechů je v poměru k HDP výrazně nižší než v jiných vyspělých zemích a zároveň patříme mezi nejspořivější evropské národy. Nejsme na tom tedy ve skutečnosti daleko lépe, než se říká?

Kolik Češi vlastně dluží?

Podle aktuálních údajů České národní banky dluží české domácnosti finančním institucím přes 1,7 bilionu Kč. Z toho zhruba 1,2 bilionu představují hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, tedy dlouhodobé investice občanů do vlastního bydlení. Necelých 300 miliard tvoří krátkodobé spotřebitelské úvěry, například na domácí spotřebiče, mobilní telefony nebo dovolenou. Zkušenost s jejich využitím má podle aktuálních údajů České bankovní asociace až 60 % obyvatel. Zbývajících zhruba 160 miliard pak činí úvěry poskytnuté živnostníkům.

Kromě závazků u poskytovatelů úvěrů mají Češi celou škálu dalších dluhů i vůči jiným firmám, občanům nebo institucím. Podle odhadů Asociace neúplných rodin dluží obyvatelé Česka zhruba 10 miliard Kč na výživném. Dalších více než 250 milionů Kč činí podle Svazu českých a moravských bytových družstev dluh vůči těmto družstvům a společenstvím vlastníků jednotek, která za neplatiče musejí hradit nedoplatky na energiích a společných nákladech. Mezi další dluhy se mohou řadit například nezaplacené služby mobilních operátorů, dodavatelů energií, neuhrazené pokuty, komunální poplatky, daně či odvody na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Výše těchto dluhů není přesně zmapována, jejich celkový objem však bude nesrovnatelně nižší než dluh vůči finančním institucím.

Dlužíme méně než jiné vyspělé národy

Z porovnání celkového zadlužení domácností v poměru k hrubému domácímu produktu vychází Česko ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi velmi příznivě. Podle aktuálních údajů Trading Economics dosahuje zadlužení Čechů hodnoty kolem 31,8 % HDP naší země, což je výrazně pod průměrem evropských i dalších vyspělých států. Například Němci dluží v poměru k HDP 52,5 %, Američané 76,6 % a Švýcaři coby světoví rekordmani dokonce 128,8 %.

Ubývá dluhů, které se nedaří splácet

Zatímco zadlužení Čechů u poskytovatelů úvěrů rok od roku stoupá, problémů se splácením postupně ubývá. Objem celkového nespláceného dluhu poklesl podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací meziročně o 8,3 % na 36,6 miliardy Kč. Snížil se také počet lidí, kteří úvěry nezvládají splácet. Celkem jde v současnosti zhruba o 290 000 osob, což je téměř o 35 000 méně než v předchozím roce. Pozitivní trend potvrzuje i registr Solus, který kromě finančních institucí sleduje i data od telefonních operátorů či dodavatelů energií. Podíl Čechů, kteří neplatí včas své závazky, je podle něj v současnosti nejnižší za posledních 10 let.

Ve splácení jsme druzí nejlepší v EU

Podle posledních statistik Eurostatu, které kromě nespláceného dluhu z úvěrů sledují také dluhy na nájemném či poplatcích za vodu a energie, má Česko druhý nejnižší podíl dlužníků se závazky po splatnosti z celé Evropské unie. Zatímco problém s placením těchto výdajů mělo v roce 2017 v průměru 9,3 % evropské populace, v České republice šlo pouze o 3,2 % osob. Lépe než Češi dopadli pouze obyvatelé Lucemburska, kde splácení dělalo potíže 3 % lidí. V první pětici se dále umístilo Německo, Nizozemsko a Švédsko. Naopak nejhůře dopadlo Bulharsko a Řecko, kde má s placením svých závazků problém více než třetina obyvatel.

Vynikáme i svou spořivostí

Češi mají u finančních institucí aktuálně uložené úspory ve výši zhruba 3,5 bilionu Kč. To z nás činí nejbohatší národ z celé východní Evropy, celosvětově pak stojíme na 26. místě. Podle evropského reportu společnosti Intrum jsme zároveň druhým nejspořivějším evropským národem. Pravidelné měsíční úspory si odkládá 72 % Čechů, a to v průměru ve výši 4 000 Kč. Lépe je na tom pouze Švédsko, kde pravidelně spoří 74 % obyvatel. Evropský průměr činí 59 %.

Problém je ve vysokém počtu starých exekucí

Navzdory pozitivním údajům o spořivosti Čechů a jejich schopnosti platit své závazky je v Česku v současnosti vedeno přes 4,6 milionu exekucí na více než 820 tisíc fyzických osob. K výraznému nárůstu exekucí docházelo v letech po hospodářské krizi, která se negativně odrazila na finanční situaci domácností. Vznik mnohdy nesplatitelných dluhů byl v minulosti zároveň důsledkem nedostatečné regulace poskytování úvěrů, které zneužívali někteří nebankovní poskytovatelé, kteří půjčovali na vysoký úrok a vydělávali na sankcích za nesplácení. Tisíce lidí se tak ocitly v dluhové pasti, ze které po mnoho let nedokázaly najít cestu ven. Situace se však naštěstí již obrátila k lepšímu.

Pozitivní vyhlídky do budoucna

V posledních letech byla přijata celá řada legislativních změn, které se zaměřily na prevenci vzniku dluhových pastí. Mezi nejvýznamnější z nich patří nový zákon o spotřebitelském úvěru, který zamezil dřívějším nežádoucím praktikám a poskytl velkou míru ochrany lidem, kteří si dnes či v budoucnu chtějí půjčit. Díky těmto změnám i všeobecné hospodářské prosperitě ubývá lidí, kteří nejsou schopni platit své závazky, a naopak rostou příjmy i úspory domácností. Ruku v ruce s tím klesá také počet nově zahájených exekucí, který byl v loňském roce poprvé nižší než počet exekucí ukončených. Tento pozitivní trend bude s velkou pravděpodobností pokračovat i do budoucna, a dluhy by tak již neměly být zásadním problémem, který trápí naši společnost. Lidem, kteří si navzdory tomuto pozitivnímu vývoji zatím stále nesou nesplatitelné dluhy z minulosti, nabízí od 1. června 2019 pomoc nová pravidla oddlužení, která umožní návrat do normálního života i těm, kteří nebyli schopni splnit jeho dřívější podmínky.