Kauza Mostecké uhelné míří k Vrchnímu soudu. Řeší se i použitelnost důkazů

Vrchní soud v Praze začne už 8. září projednávat odvolání Antonia Koláčka (na fotografii) v kauze Mostecké uhelné společnosti. Z právního pohledu bude tato fáze případu zajímavá především tím, kam se těžiště sporu posouvá. Soud totiž bude řešit původ a spolehlivost důkazů převzatých ze zahraničí.

Antonio Koláček, bývalý manažer a spolumajitel Mostecké uhelné, byl v roce 2023 nepravomocně odsouzen Městským soudem v Praze k 7,5 roku vězení. Nyní se odvolává. Netvrdí však jen to, že prvoinstanční soud nesprávně pochopil okolnosti privatizace devadesátých let. Obhajoba jde ještě o krok hlouběji a ukazuje na samotné důkazy, ze kterých byly některé závěry vytvořeny.

České orgány se privatizací MUS zabývaly už dříve. V roce 2008 bylo původní vyšetřování potřetí odloženo. Následně však do případu vstoupily výsledky švýcarského řízení. Švýcarská prokuratura začala finanční toky kolem MUS vyšetřovat v roce 2005 a v roce 2013 soud v Bellinzoně odsoudil několik českých manažerů a rozhodl o propadnutí zhruba 600 milionů švýcarských franků. Významná část podkladů ze Švýcarska se následně dostala také do českého trestního spisu.

Obhajoba dnes tvrdí, že některé závěry byly ve Švýcarsku vytvořeny na základě nedostatečně ověřených dokumentů a že je české orgány převzaly bez prověření.

„Případ stojí na důkazech, jejichž věrohodnost je dnes vážně zpochybněna. Odvolací soud to teď musí přezkoumat,“ říká advokát Pavel Staněk z kanceláři Staněk&partneři.

Jedním z hlavních témat je elektronický nosič předaný českým orgánům ze Švýcarska. Nové forenzní zkoumání se zaměřilo mimo jiné na metadata souborů. Podle analýzy vznikly dokumenty v roce 2007 a v roce 2011 je někdo upravoval v programu Adobe Photoshop. Při této operaci byla odstraněna metadata, která umožňují sledovat historii digitálního souboru.

„Nelze doložit, co se s tím DVD dělo mezi rokem 2007 a 2011. A to smazání metadat proběhlo zcela záměrně,“ uvádí analytička Tereza Vašinová.

Richmond – chybějící vlastnická stopa

Druhá významná linie se týká společnosti Richmond registrované na ostrově Man. Její údajné ovládání Antoniem Koláčkem bylo součástí konstrukce zahraničních majetkových struktur.

Nezávislí analytici to proto v roce 2025 prověřovali přímo v místě registrace společnosti. Zjistili přitom, že neexistuje žádná dokumentární stopa, která by Koláčka identifikovala jako vlastníka, akcionáře nebo osobu s rozhodujícím vlivem v Richmondu.

„U jiných osob existují KYC formuláře, ověření, bankovní záznamy nebo jasná komunikace. U Antonia Koláčka taková stopa však neexistuje,“ uvádí Vašinová.

Memento politické kauzy

Podle obhajoby nejde jen o technický spor nad několika dokumenty. Nová zjištění otevírají širší otázku, jak vůbec vznikl příběh, který se stal základem švýcarského a poté i českého trestního řízení. A také jestli se při jeho přebírání neztratila elementární povinnost znovu a nezávisle ověřit, co Švýcarsko tvrdilo.

„Na začátku této kauzy bylo Švýcarsko, které začalo soudit českou privatizaci vlastní optikou, bez skutečného porozumění tehdejším českým ekonomickým, právním a politickým podmínkám. Na konci přitom ve Švýcarsku zůstaly stovky milionů franků. Když dnes navíc zjišťujeme, že u části klíčových dokumentů neumíme spolehlivě doložit jejich původ, autenticitu ani historii změn, je naprosto legitimní ptát se, zda celé řízení nebylo vedeno také účelově. Trestní spravedlnost nesmí nikdy začínat výsledkem, ke kterému se teprve hledají důkazy,“ říká advokát Pavel Staněk.

Právě v tom podle Staňka kauza MUS překračuje osud jednotlivých obžalovaných.

„Považuji za mimořádně nebezpečné, když cizí stát fakticky přepíše výklad ekonomické transformace jiné země, a domácí justice potom tento výklad převezme jako hotovou pravdu. Kauza MUS je v tomto smyslu mementem politické justice. Ukazuje, co se může stát, když se z trestního řízení vytratí důsledná kontrola důkazů a když neexistuje kritický přístup k mediálním prohlášením. V právním státě přece nerozhoduje, kolikrát bylo určité tvrzení zopakováno. Rozhoduje pouze to, že bylo prokázáno.“

Autor: Redakce
Foto: Lukáš Bíba/Economia