Odbornice: Dlužníci čekají, že stát vyřeší jejich problémy

„Zadlužení lidé vidí, že se jim dluhy bez dalšího odpouštějí. Poměrně legitimně se tak domnívají, že není nutné vyvíjet větší úsilí, aby je spláceli,“ říká Jarmila Veselá, jednatelka analytické společnosti InsolCentrum, která v rozhovoru pro portál Češi v právu hodnotí první rok účinnosti novely insolvenčního zákona.

Je to více než rok, co vstoupila v platnost novela insolvenčního zákona. Jaká s ní byla spojena očekávání?
Od novely si zákonodárci slibovali, že umožní vstup do oddlužení výrazně širšímu okruhu dlužníků. Zároveň měla přispět k tomu, aby se lidé přesunuli ze šedé ekonomiky do legálního zaměstnání, byli schopni více pracovat a splácet své závazky. Díky tomu by podle odhadů mohly veřejné rozpočty každoročně získat pět až dvanáct miliard korun.

Přibližují se tato očekávání realitě?
Realita se zatím rozhodně tak pozitivní není. Počet lidí, kteří vstoupili do insolvence, je o 34 procent nižší než ve stejném období po zmírnění podmínek oddlužení v roce 2019. Z tohoto pohledu jde nesporně o zklamání. Pokud jde o samotné dlužníky, nelze tady zatím konstatovat, že by do oddlužení vstupoval výrazný počet lidí, kteří by se následně zapojili do řádné ekonomiky, pracovali legálně a platili odvody.

Proč zůstala čísla za očekáváním?
Zadlužení lidé vidí, že se jim dluhy bez dalšího odpouští, zastavují se jim exekuce a stát opakovaně přichází s akcemi typu Milostivé léto. Poměrně legitimně se tak domnívají, že není nutné vyvíjet větší úsilí, aby své dluhy splatili a dosáhli oddlužení. Část z nich očekává, že stát jejich problémy vyřeší za ně a že se bez výraznější snahy dluhů zbaví.

Jaká skupina obyvatel dluží nejvíce?
Nejvíce zadluženou skupinou jsou lidé ve věku od 30 do 44 let, přičemž převažují muži. Nejde tedy ani o seniory, ani o velmi mladé lidi, jak se často tvrdí, ale o práceschopné osoby v produktivním věku. Příčinou zadlužení ve většině případů nebývá hmotná nouze, ale snaha pořídit si požitky, na které nemají dostatečné finanční prostředky.

Jak se tedy podle vás novela insolvenčního zákona zatím osvědčila v praxi?
Místo toho, aby byl díky ní proces oddlužení jednodušší a spravedlivější, ukazuje se, že jej naopak učinila komplikovanější. Kriticky se k němu vyjadřují soudci i insolvenční správci, kterým přinesla daleko více práce. Zdá se také, že koncept snadného a rychlého přechodu lidí z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání selhává. Zároveň se ukazuje, že nová právní úprava nepomáhá ekonomicky nejslabším, pro které představují zásadní překážku vstupu do oddlužení vysoké zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Existuje tedy účinné řešení pro předlužené lidi?
Jsem přesvědčena, že oddlužení je správná cesta. Zároveň se však domnívám, že by mělo být více diferencované podle jednotlivých typů dlužníků. Zranitelným a ohroženým skupinám by měl stát pomáhat výrazněji, zatímco u osob s vysokými dluhy – často mužů v produktivním věku, kteří jsou schopni pracovat a vydělávat – by měly být podmínky oddlužení nastaveny přísněji než u bezbranných lidí jako jsou například senioři, kteří se do problémů dostali tím, že chtěli pomoci někomu v rodině.

Rozhovor vznikl v rámci akce Fórum věřitelů.

Autor: Marie Sehnálková
Foto: InsolCentrum, se souhlasem