Po letech se chystá zvyšování odměn exekutorů. Náklady jim mezitím vystřelily

Ministerstvo spravedlnosti chystá po devatenácti letech navýšení odměn a náhrad pro exekutory, to od 1. ledna 2026. Reaguje tím na výrazný růst nákladů. Například průměrná mzda za dané období stoupla o více než 120 procent. Návrh ministerské vyhlášky nyní projednávají pracovní komise Legislativní rady vlády.

„Mění se hlavně výše minimální odměny v exekuci, ve které se vymáhá peněžité plnění. Dále se mění sazby odměn v exekuci k vymožení nepeněžitého plnění - vyklizení, odebrání věci, rozdělení společné věci, provedení prací a výkonů - a právní úprava náhrady hotových výdajů,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva.

Upozornilo, že paušál náhrady hotových výdajů exekutorů je stejný už 19 let a minimální výše odměny se nezvýšila nikdy, naopak se snižovala. Podle exekutora Lukáše Jíchy má takto nastavený tarif přímý dopad i na personální situaci v oboru. Jen loni bylo zrušeno 26 exekutorských úřadů.

„Dlouhodobě je problém obsadit uvolněné úřady. Profese uchazečům mnoho nenabízí – je to spousta povinností, vysoké a rostoucí náklady na naši činnost a práce probíhá v politicky velmi nestabilním prostředí,“ říká. Podle něj se tak řada právníků raději vydává jinou cestou. 

„Mnozí právníci dávají přednost jiným profesím. Stávají se z nich advokáti, soudní pracovníci, kandidáti na soudce… Mohou tak vydělávat lépe a pracovat v klidnějším prostředí. To vede k tomu, že se exekutorská profese postupně „laicizuje“ a drazí a schopní zaměstnanci odcházejí do jiných odvětví,“ dodává Jícha.

Mzdy narostly o 120 procent

Důvodová zpráva k ministerské vyhlášce uvádí, že návrh reaguje na „změny ekonomických ukazatelů, k nimž došlo v posledních letech a na něž výše odměny ani náhrady hotových výdajů soudního exekutora nereagovala.“

Dokument poukazuje na to, že kumulovaná inflace mezi lety 2006 a 2025 činí 67,3 procent. „Zásadním způsobem narostly a rostou ceny fakticky všech vstupů. Je patrné, že zajištění kvalifikovaného výkonu exekuční činnosti je výrazně dražší. A to jak v případě nákladů jednorázových (úpravy informačních systémů, zajištění nových procesů...) i průběžných (například mzdy, energie, nájemné, opravy či udržování majetku),“ stojí v materiálu.

Ve zprávě jsou uvedeny i konkrétní příklady zvyšování cen. Poštovné mezi lety 2006 až 2025 zdražilo o zhruba 350 procent. Průměrná mzda v podnikatelské sféře vzrostla o více než 120 procent. Mzdové náklady jsou přitom nejzásadnější položkou v nákladech soudního exekutora. 

„Na úseku exekučního tarifu se vůbec nereaguje na obecný růst mezd. Jako zaměstnavatel máte povinnost zvyšovat mzdy svým zaměstnancům alespoň na úroveň minimální mzdy. Pochopitelně ale nikdo nechce dělat práci vykonavatele za minimální mzdu. Je to náročné po psychické i časové stránce. V mnoha případech si tedy člověk řekne, že pokud nedostane nadstandardní mzdu, raději bude dělat něco jiného,“ dodává soudní exekutor Jícha.

Jak se má změnit odměňování?

U peněžitých exekucí, kde vymáhaná pohledávka na počátku nepřesahuje 5000 korun, má zůstat minimální odměna exekutora na výši 2000 korun. U ostatních peněžitých exekucí se zvýší na 3000 korun. Pevné sazby odměn se zvýší také u exekucí mířících na nepeněžité plnění. U vyklízení chce ministerstvo zohlednit složitost úkonu, a proto navrhuje rozčlenit nemovitosti do tří kategorií v závislosti na jejich výměře či podlahové ploše. Odměna pak bude záviset na tom, do jaké kategorie vyklízený objekt spadá.

U náhrad hotových výdajů bude mít exekutor u exekucí do 5000 korun i nadále nárok na 3500 korun, v ostatních řízeních se má paušál zvýšit na 4500 korun. Zvýší se také náhrady za ztrátu času a za doručení písemností.

Konsorcium dluhových poraden ČR poukázalo v tiskové zprávě na to, že ke zvýšení tarifu přistupuje ministerstvo v době, kdy počet nových exekucí opět roste - letos je jich už o 50.000 více než v loňském roce.

„Jde o návrh, který byl několik let pozastaven a nyní je otevírán až v závěru mandátu v době, kdy je vláda v demisi,“ uvedla iniciativa neziskových organizací, která takový postup označila za nelegitimní. Podle ní ministerstvo návrh neprobralo s organizacemi pracujícími s dlužníky, ani k němu nevedlo odbornou diskusi nebo otevřenou veřejnou debatu.

„Návrh jsme před i po meziresortním připomínkovém řízení opakovaně projednávali se zástupci neziskové organizace Člověk v tísni. V rámci připomínkového řízení se k němu kromě všech ministerstev vyjádřila například i zmocněnkyně vlády pro lidská práva,“ reagovalo na kritiku ministerstvo. Doplnilo, že návrh je navíc veřejně dostupný v elektronické knihovně Úřadu vlády ČR. 

Autor: Marie Sehnálkov
Foto: Profimedia.cz