Odborník: Kvůli nefunkčním srážkám tratí věřitelé i dlužníci. Změny nepomohly

Srážky ze mzdy jsou nejefektivnější a nejméně invazivní způsob vedení exekuce. V poslední době však nelze tento postup u celé řady dlužníků efektivně využít. Může za to příliš vysoká nezabavitelná částka. „Z této nešťastné situace tratí věřitelé i dlužníci,“ upozorňuje Lukáš Bažanovský, ředitel Exekutorského úřadu Praha 6, soudní exekutorky Zuzany Grosamové.

Pokud člověk není schopný splácet své dluhy a dostane se do exekuce, situace se často řeší srážkami ze mzdy. V praxi to funguje tak, že dlužníkovi zaměstnavatel pravidelně strhává část výplaty. Tyto peníze jsou pak měsíc co měsíc vypláceny prostřednictvím soudního exekutora tomu, komu dotyčný dluží – tedy věřiteli. Zbylou část mzdy (po odečtení srážek) dostává dlužník od zaměstnavatele běžným způsobem. 

Tento postup provádění exekuce je pro samotné dlužníky relativně bezstarostný. Vyhnou se jakékoliv administrativní zátěži a nemusí se zabývat ani dodržováním termínů.

„Z praxe víme, že častými vlastnostmi našich dlužníků jsou nesystematičnost a zapomnětlivost. Na srážkách ze mzdy proto oceňují, že nemusí prakticky na nic myslet. Díky pravidelným srážkám jim pak nenarůstají úroky z prodlení, což je naprosto zásadní. Díky tomu v konečném důsledku zaplatí daleko méně, než kdyby dluh žádným způsobem nehradili,“ říká Lukáš Bažanovský.

Ačkoliv jsou srážky ze mzdy efektivní způsob provádění exekuce, jenž dlužníky relativně nezatěžuje, v poslední době klesá počet případů, ve kterých je lze použít. Podle analýzy Exekutorského úřadu Praha 6, se mezi lety 2019 a 2023 snížil počet případů, v nichž bylo možné srážky ze mzdy provádět, o 35 procent. Dramaticky největší skokový pokles nastal v roce 2023. Za hlavní příčinu označil Lukáš Bažanovský neúměrně rostoucí nezabavitelnou částku. 

Z analýzy úřadu dále vyplývá, že v roce 2023 zaplatili dlužníci v exekuci prostřednictvím srážek o polovinu méně peněz, než v roce 2019. Tento razantní propad potvrzuje i loňský průzkum České asociace věřitelů. 

Problém? Vysoká nezabavitelná částka

Ať už dluhy dosahují jakékoliv výše, dlužníkovi musí po odečtení srážek z příjmu zbýt vždy alespoň nezabavitelná částka. Jejím účelem je zajistit, aby měl člověk dostatek financí na uspokojení životních potřeb, a neocitl se tak zcela bez peněz. Kvůli opakovanému navyšování nezabavitelné částky však aktuálně řadě dlužníků lze srážet jen velmi málo, některým dokonce vůbec nic. 

„V posledních čtyřech letech došlo k opravdu bezprecedentnímu navyšování nezabavitelné částky. Ta vzrostla o 104 procent, zatímco inflace za stejné období činila 42 procent,“ upozorňuje ředitel exekutorského úřadu.

A jak se nefunkční srážky ze mzdy dotýkají dlužníků? Pokud je nelze provádět, musí exekutor zvolit jiný způsob provedení exekuce. Ten však pro dlužníky bývá již o poznání méně přívětivý.

„Srážky patří k těm nejměkčím způsobům provedení exekuce. Jenže pokud je nelze provádět, soudní exekutoři musí volit invazivnější způsoby. Mezi ty patří například místní šetření nebo mobiliární exekuce. Nejenže tyto způsoby provedení exekuce vnímají dlužníci jako více stresující, ale bohužel se tím navíc navyšují náklady exekuce, které pak jdou k jejich tíži,“ vysvětluje.

Vedle dlužníků mají nefunkční srážky ze mzdy negativní konsekvence i pro věřitele. K lidem, kterým dotyční dluží peníze, se vlivem příliš vysoké nezabavitelné částky dostávají jen velmi nízké, někdy i nulové splátky. Často se přitom jedná o zranitelné skupiny obyvatel, kterým by finanční obnos v podobě splátky od dlužníka značně ulehčil každodenní život.

„Věřitelé bývají často stereotypizováni jen jako ti nepoctiví půjčovatelé peněz. Nezapomínejme, že věřiteli mohou být například i děti, kterým rodič řádně neplatí výživné, nebo oběti trestných činů, jimž pachatelé neplatí přiznanou náhradu škody. Mezi největší skupinu věřitelů pak patří stát, obce, městské firmy či zdravotní pojišťovny,“ vysvětluje Bažanovský.

Podle něj se situace okolo nefunkčních srážek ze mzdy v konečném důsledku dotkne všech občanů, i těch, kteří si své závazky řádně plní. Pokud například od dlužníků nebude možné vymoci peníze za odpady, jízdné či vodné, budou muset města a obce přistoupit k plošnému zdražení těchto služeb, aby peníze do rozpočtů navrátily.

„Poklesem vymoženého plnění samozřejmě trpí nejen samotné instituce, ale i celá společnost. Zvyšující se podíl nezaplacených služeb zároveň vyvolává tlak na ty, kteří služby poctivě platí,“ dodává Bažanovský.

Blýská se na lepší časy?

Začátkem letošního roku se situace okolo srážek ze mzdy mírně zlepšila. Od 1. ledna 2024 se totiž nezabavitelná částka snížila vlivem ukončení mimořádného navýšení normativních nákladů na bydlení. Podle Lukáše Bažanovského jde ale ve svých důsledcích pouze o drobnou úpravu, která mnoho neřeší.

„Od letošního ledna skutečně došlo k drobné korekci. Stále ještě sbíráme data, ale zatím se nám potvrzuje, že ten efekt je spíše kosmetický. Srážky vzrostly zanedbatelně o nižší stokoruny,“ vysvětluje.

Podle něj by měly nastat daleko zásadnější změny. „Následovat by měly další systémové úpravy, ať už jde o institut minimální srážky, nebo přepracování mechanismu srážek ze mzdy. Ten aktuální považujeme za zastaralý, příliš komplikovaný, postrádá motivační prvek a je nefunkční.“

Zároveň zdůrazňuje, že změny by neměly zvýhodňovat žádnou skupinu obyvatel. Tímto způsobem by se měl především narovnat vztah mezi věřiteli a dlužníky tak, aby jejich práva byla rovnocenná.

„Před přijetím jakékoliv legislativy bychom měli důsledně promýšlet a analyzovat dopady na všechny subjekty, kterých se změny dotýkají. Měli bychom citlivěji vyvažovat práva a povinnosti dlužníků, ale také věřitelů. Nesmíme rozhodování v rámci legislativním procesu stavět na mýtech a domněnkách, ale měli bychom více vycházet z faktů.“

Autor: Marie Sehnálková
Foto:  Profimedia.cz