Zkrácení platnosti řidičáků či jednotný průkaz. Co dalšího chystá EU

Rada a Evropský parlament připravily aktualizace stávající směrnice o řidičských průkazech. Chystané schválení této aktualizace bude mít pak významný dopad na řidičské průkazy v členských státech. Změny se dotknou jejich vydávání, požadavků na způsobilost řidičů a sladí se pravidla pro mladé řidiče.

Právní úprava

Jedná se o návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o řidičských průkazech, kterou se mění řada souvisejících směrnic.

Důvody aktualizace směrnice

Revize směrnice je součástí balíčku Evropské komise týkajícího se bezpečnosti silničního provozu, který má ambiciózní cíl – snížit počet úmrtí a vážných zranění v dopravě o 50 % do roku 2030 a obecně zvýšit bezpečnost na evropských silnicích. Tomu by měla přispět i některá nová pravidla u řidičských průkazů. Podle dostupných dat se za posledních 20 let situace zlepšila, ale stále při dopravních nehodách umírá ročně přibližně 20 tisíc lidí.

Jaké změny přinese

1. Jednotný mobilní řidičský průkaz 

Podle plánu by měl být do konce roku 2030 pro všechny občany EU k dispozici jednotný mobilní řidičský průkaz. Ten bude součástí budoucí evropské peněženky digitální identity a bude uznáván ve všech zemí EU. Možnost požádat o fyzický řidičský průkaz ale zůstane zachována. Platit by oba měly 15 let od vydání. 

2. Změny pro začínající řidiče

Nová pravidla by mohla platit i pro začínající řidiče. O možnosti získání řidičského oprávnění pro sedmnáctileté řidiče a jejich jízdu s doprovodem jsme už psali. Statisticky působí začínající řidiči mnoho dopravních nehod a podle směrnice by jim členské státy mohly stanovit dvouletou zkušební dobu. Během této doby by se na ně měla vztahovat přísnější pravidla i sankce za řízení pod vlivem návykových látek. Mohlo by se jednat např. o speciální školení či kurzy. Jednotlivé metody by potom byly v dikci členských států. 

3. Usnadnění řidičských zkoušek pro cizince

Pokud některý členský stát neumožňuje absolvovat teoretickou část zkoušky v jednom z úředních jazyků členského státu, jehož je žadatel státním příslušníkem nebo za účasti tlumočníka, bude možné je absolvovat a řidičský průkaz vydat v členském státě, jehož je státním příslušníkem. O tom, že byla teoretická zkouška vykonána v rodném jazyce a zemi žadatele budou pak informovány příslušné úřady země, ve které žadatel žije.  Např. Estonec žijící v Portugalsku udělá teoretickou zkoušku v estonštině v Estonsku a praktickou v Portugalsku, kde trvale žije, estonské úřady pak uvědomí ty portugalské a řidičský průkaz mu bude vydán v Portugalsku. 

Ustanovení se ale bude týkat pouze osobních automobilů. 

4. Zkrácení platnosti řidičského průkazu

Směrnice pak umožňuje členským státům, aby do svých právních předpisů zavedly možnost zkrácení platnosti řidičských průkazů u rizikových skupin řidičů. Zkrácení bude ovšem možné jen při prodloužení platnosti řidičského průkazu a může být spojeno s častějšími lékařskými kontrolami u osob starších 65 let nebo s povinnosti absolvování doplňkových kurzů. Kromě starších řidičů se může dotknout i řidičů, kteří často páchají přestupky v dopravě nebo osob s uděleným dočasným pobytem.  

5. Harmonizace požadavků na tělesnou a duševní způsobilost

Směrnice se věnuje i harmonizaci posuzování minimálních požadavků na tělesné a duševní zdraví žadatelů / držitelů řidičského průkazu. Mezi posuzovaná kritéria patří informace o zraku, sluchu, kardiovaskulárních či neurologických nemocech, diabetu, zdravotním či mentálním postižení, epilepsii, poruchách ledvin a závislosti na drogách či alkoholu.     

Další postup

Směrnice bude nyní posouzena jednotlivými členskými státy v Radě a následně ji musí schválit Evropský Parlament, kde projde trojím čtením. Pokud bude schválena, podepíše ji zástupce předsednické země a předseda Evropského parlamentu a její text se uveřejní v Úředním věstníku EU. V platnost vstupuje buď v den, který je v něm explicitně uveden, nebo dvacet dní po uveřejnění.

Následně začíná běžet tzv. implementační lhůta, během níž jsou členské státy povinni směrnici inkorporovat do svého právního řádu. Lhůta je obvykle dlouhá šest měsíců až tři roky. 

Autor: Petra Andresová
Foto: Canva.com |  stormwatch153, Getty Images