Feri na svobodě: Jak funguje podmíněné propuštění?
08. června 2026

Minulý týden opustil brány teplické věznice bývalý politik Dominik Feri. Odsouzen byl k tříletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody za znásilnění a pokus o něj. Za mřížemi si fakticky odpykal dvě třetiny trestu. Okresní soud v Teplicích vyhověl jeho žádosti o podmíněné propuštění a stanovil mu tříletou zkušební dobu s dohledem. Proč soud žádosti vyhověl, jaké podmínky musel odsouzený splnit a co ho nyní čeká na svobodě?
Kde to je upraveno
Institut podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody představuje v českém trestním právu klíčový motivační nástroj. Jeho účelem je poskytnout odsouzenému druhou šanci na návrat do společnosti. Pro pochopení celého procesu je nutné rozlišovat mezi hmotněprávní úpravou a procesním postupem.
Anketa: Co změnit, aby věřitelé znovu věřili právu? Odpovídá Decroix i Kovanda
Důvěra ve vymahatelnost práva dlouhodobě slábne. Jaké to může mít důsledky? Tomu se věnovala konference Creditor Lab 2026.
Hmotněprávní základ (kdy a za jakých podmínek)
Upraven v zákoně č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, konkrétně v ustanoveních § 88 až § 91. Zde zákonodárce definuje materiální podmínky, které musí odsouzený splnit, aby mohl o propuštění vůbec usilovat.
Procesní postup (nám říká kdo a jak žádá a kro rozhoduje)
Upraven v zákoně č. 141/1961 Sb. trestní řád v ustanoveních § 331 až § 333a. Tyto paragrafy řeší, který soud je k rozhodování příslušný (vždy okresní soud, v jehož obvodu se vykonává trest odnětí svobody), kdo může žádost podat a jak probíhá samotné veřejné zasedání.
„Soud odsouzeného podmíněně propustí na svobodu, jestliže odsouzený vykonal stanovenou část trestu, svým chováním a plněním svých povinností po právní moci rozsudku prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život.“
Zákonné lhůty
Aby mohl soud o podmíněném propuštění vůbec uvažovat, musí odsouzený vykonat zákonem stanovenou část trestu. Český trestní zákoník rozlišuje čtyři základní časové hranice.
- Jedna třetina trestu – výjimečná lhůta, která platí pro ty, kteří byli odsouzeni za přečin a dosud nebyli ve výkonu trestu.
- Polovina trestu – obecná lhůta, která platí pro většinu přečinů a méně závažných zločinů. Odsouzený může žádat po odpykání 1/2 trestu.
- Dvě třetiny trestu – přísnější lhůta se vztahuje na vybrané závažné zločiny (např. znásilnění, vražda, loupež s těžkou újmou atd.) a na osoby, které byly do výkonu trestu za úmyslný trestný čin poslány opakovaně. (To byl i případ Dominika Feriho, u kterého vzhledem k právní kvalifikaci trestných činů nebylo propuštění po polovině trestu možné.)
- 20 let – specifická lhůta při uložení trestu doživotí.
Nikol Leitgeb čelí předžalobní výzvě kvůli názvu nadace. Co říká právo?
Influencerka Nikol Leitgeb se nedávno na Instagramu rozhořčila nad předžalobní výzvou ohledně jejího nadačního fondu Radovan. V Brně totiž existuje nezisková organizace se stejným...
Co když soud žádost zamítne?
Zákon chrání justici před šikanózními návrhy. Podle trestního řádu může odsouzený žádost opakovat až po uplynutí šesti měsíců od právní moci zamítavého rozhodnutí.
Co soud zkoumá?
Samotné uplynutí lhůty (tedy například odpykání 2/3 trestu) je pouze formální podmínkou. Soud v rámci veřejného zasedání podrobně zkoumá tři základní kritéria.
1. Prokázání polepšení
Odsouzený musí svým chováním ve výkonu trestu dokázat, že proces nápravy byl nastartován. Soud se opírá o hodnocení věznice, záznamy o chování, získané odměny či případné kázeňské tresty. Roli hraje i to, zda odsouzený pracoval nebo se účastnil vzdělávacích a resocializačních programů.
2. Předpoklad vedení řádného života
Soud hodnotí prognózu budoucího chování odsouzeného na svobodě. Zkoumá se tzv. kriminogenní riziko. Klíčové je, zda má propuštěný zajištěné stabilní zázemí, tedy kde bude bydlet, zda má reálnou perspektivu zaměstnání a zda má podporu rodiny. Významným faktorem je také postoj k trestné činnosti a snaha o náhradu způsobené škody či nemajetkové újmy obětem.
3. Společenská nebezpečnost a povaha činu
U závažnějších deliktů soud zvažuje, zda propuštěním nehrozí recidiva a zda byl dostatečně naplněn i generálně-preventivní účel trestu. V případě Dominika Feriho hrálo roli pozitivní stanovisko vězeňské psycholožky a tvrzená absence rizika pro společnost.
Zkušební doba a dohled
Podmíněné propuštění neznamená smazání zbytku trestu. Zbytek nevykonaného trestu se transformuje do zkušební doby, která činí jeden rok až sedm let. U Feriho byla stanovena na 3 roky.
Nájemník osm let neplatil. Rozkaz k vyklizení má háček, říká odborník
Vystěhovat problémového nájemníka bylo dříve zdlouhavé. Od nového roku však začal platit rozkaz k vyklizení. Má to však háček.
Soud navíc velmi často kombinuje zkušební dobu s dalšími omezujícími opatřeními jako je například pravidelné kontrola probační a mediační služby. Dále může udělit povinnost podrobit se resocializačnímu programu, sociálnímu výcviku, omluvit se poškozeným nebo zavázat se k náhradě škody.
Konkrétně Feri se má neveřejně omluvit poškozeným a nastoupit bez zbytečného odkladu na resocializační program.
Pokud odsouzený během zkušební doby poruší podmínky dohledu, nevede řádný život nebo spáchá další trestný čin, soud rozhodne, že se nevykonaný zbytek trestu vykoná a dotyčný putuje zpět za mříže.
Autor: Petra Andresová
Foto: Profimedia.cz







