Nikol Leitgeb čelí předžalobní výzvě kvůli názvu nadace. Co říká právo?

Influencerka Nikol Leitgeb se nedávno na Instagramu rozhořčila nad předžalobní výzvou ohledně jejího nadačního fondu Radovan. V Brně totiž existuje nezisková organizace se stejným názvem, která po ní požaduje přejmenování. „Dvě různé organizace, jak činností, tak formou, které každá svým způsobem pomáhají, přece nemůžou soupeřit,” napsala Leitgeb na svůj profil. Spor rozebrala v článku právnička Petra Andresová.

Dvě neziskové organizace, které spojuje podobně znějící jméno a charitativní činnost, se dostaly do právního konfliktu kvůli téměř totožnému označení. Na jedné straně dlouhodobě existující brněnský spolek RadoVan, který byl založený v roce 2019 s cílem podporovat začlenění osob s postižením do společnosti. Na straně druhé Nadační fond Radovan založený v roce 2023 influencerkou Nikol Leitgeb, jehož náplní je především organizování sbírek pro potřebné.

Podstata jejich sporu je jednoduchá: název organizace musí být podle zákona nezaměnitelný. A právě nezaměnitelnost je v tomto případě tím hlavním problémem, kvůli kterému jedna z organizací zaslala druhé předžalobní výzvu.

Právní úprava názvu právnických osob

Pravidla pro pojmenování právnických osob stanoví zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, konkrétně v § 132 a následujících. Název právnické osoby je její oficiální identifikátor, který ji musí jasně odlišit od jiných subjektů.

Pravidla pro název právnické osoby

1. Distinktivita (odlišitelnost názvu)

Název právnické osoby musí být nezaměnitelný s názvem jiné osoby. Má mít rozlišovací způsobilost, tedy umožnit, aby veřejnost bezpečně rozpoznala, s kým jedná. Nestačí drobná variace, změna velkých a malých písmen nebo rozdíl v interpunkci. Shoda ve výslovnosti či celkovém dojmu může znamenat porušení požadavku na odlišitelnost. S tím souvisí i určitá jedinečnost názvu.

2. Zákaz klamavosti

Název nesmí být klamavý, nesmí vzbuzovat u veřejnosti mylný dojem o povaze, činnosti či právní formě organizace. Například název „s.r.o.“, který by používal spolek, by byl nepřípustný, stejně tak např. název „Luxusní zboží z Itálie“ prodávající čínské padělky.

3. Možnost použít jméno člověka

Zákon výslovně umožňuje, aby právnická osoba nesla ve svém názvu jméno člověka. To je časté u nadačních fondů pojmenovaných po konkrétních osobách, žijících či zemřelých, pokud jde o nekonfliktní použití.

Zápis do rejstříku a role rejstříkových soudů

Název právnické osoby se zapisuje do příslušného veřejného rejstříku, například spolky do rejstříku spolků, nadační fondy do rejstříku nadací a nadačních fondů. Zápis provádí rejstříkový soud, který kontroluje, zda název splňuje zákonné požadavky.

Přestože soud posuzuje formální náležitosti, není garantem absolutní nezaměnitelnosti. Není totiž povinen procházet všechny existující názvy mimo danou právní formu, ani podrobně zkoumat reálné riziko záměny v praxi. Proto je pro zakladatele organizace zásadní, sám si ověřit dostupnost, nejlépe napříč všemi veřejnými rejstříky i v online prostoru.

Kde je problém u Radovan / RadoVan

V tomto konkrétním sporu je jádrem problému zaměnitelnost názvů. Název „RadoVan“ a název „Radovan“ jsou z hlediska výslovnosti i vizuální podoby téměř shodné. Liší se pouze použitím velkého písmene „V“ a právní formou — spolek versus nadační fond.

Obě organizace navíc působí v charitativní oblasti, což zvyšuje riziko záměny. Může tak docházet k omylům při darování či v komunikaci.

Právě proto se starší RadoVan (2019) začal bránit proti mladšímu Radovanovi (2023). Právnická osoba je totiž ze zákona povinna chránit nejen své dobré jméno, ale i veřejnost před omylem.

„Jako velký problém vnímáme možnou záměnu našich organizací. Při online vyhledávání jsme (zcela logicky) převálcování mediálně známějším NF RADOVAN. Naše služby se tak nemusí dostat k těm, kteří je potřebují – věnujeme se lidem, kteří pečují o své blízké s postižením, lidem s neurodegenerativním onemocněním, lidem na vozíku…,” stojí mimo jiné ve vyjádření neziskové organizace RadoVan.

Ochranná známka jako prevence konfliktu

Jedním z efektivních způsobů, jak se podobným sporům vyhnout, je registrace ochranné známky. Tu lze zapsat u Úřadu průmyslového vlastnictví. V praxi platí, že vlastník ochranné známky má mnohem silnější postavení při obraně názvu. Ochranná známka však chrání vždy jen konkrétní označení pro definované služby či činnosti, takže je třeba vše správně nastavit. Zároveň by mohl nastat problém při registraci ochranné známky u názvu, který již používá jiná právnická osoba.

Jak podobné spory řešit?

V nejlepším případě dohodou. Ta by měla ideálně spočívat v tom, že se novější z právnických osob přejmenuje nebo si ke jménu přidá dostatečně identifikační dodatek, který by odstranil nejistotu, o kterou právnickou osobu se jedná a nemohl by nikoho oklamat.

Pokud se strany nedohodnou, připadá v úvahu soudní řízení. Tomu by měla předcházet (stejně jako v případě NF Radovan a RadoVan) předžalobní výzva — poslední krok před zahájením soudního řízení, který druhého účastníka vybízí k mimosoudnímu řešení sporu.

Pokud výzva nepomůže, tak přichází na řadu žaloba. Obvykle se jedná o žalobu odstraňovací, jejímž cílem je:

• zastavit užívání názvu,
• přinutit druhou stranu ke změně názvu,
• zabránit poškozování dobré pověsti,
• případně se domáhat náhrady škody či odstranění následků.

Výsledkem žaloby, pokud jí soud vyhoví, je zákaz užívání shodného názvu, uložení povinnosti změnit tento závadný název v zakladatelském právním jednání s následným podáním návrhu na zápis této změny do příslušného rejstříku a stanovení případné náhrady škody.

Spor o názvy Radovan / RadoVan ukazuje, jak zásadní je věnovat pozornost nejen právní formě, ale především odlišitelnosti názvu. Nelze spoléhat na to, že na případnou shodu vás upozorní rejstříkový soud. Sporům tohoto typu lze poměrně snadno předejít pečlivou kontrolou názvů ještě před založením organizace.

Autor: Petra Andresová
Foto: Profimedia.cz / ČTK / Vondrouš Roman