Odbornice o srážkách ze mzdy: Věřitelé čekají roky, komplikace i pro zaměstnavatele

Srážky ze mzdy bývaly považovány za nejefektivnější způsob provádění exekuce. V současné době je však lze provádět jen u zlomku případů. Důvodem je opakované navyšování nezabavitelné částky. „Komplikací je i složitá legislativa, která klade velkou administrativní zátěž na zaměstnavatele,“ upozorňuje Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů.

O problémech současného systému vymáhání pohledávek diskutovali odborníci u kulatého stolu, který se konal pod záštitou poslanců Pavla Staňka a Karla Haase (oba ODS) začátkem dubna v Poslanecké sněmovně.

Jak aktuálně vypadá situace v oblasti srážek ze mzdy?
Srážky ze mzdy už dlouho nejsou efektivním nástrojem. Na historické dno spadly v roce 2023 a i když v tuto chvíli nejsou nulové, tak stále nedosáhly normální úrovně, která byla běžná v předchozích letech. Výsledek je takový, že věřitelé kvůli tomu musejí roky čekat na návratnost pohledávek.

Jak hodnotíte způsob výpočtu srážek ze mzdy?
Výpočet je velmi chaotický. Matoucí je zejména pro plátce mzdy, kteří jsou nuceni počítat správnou výši srážky. Pravidla pro výpočet se totiž stále mění a jsou nadmíru složitá. I mzdová účetní má potíže dobrat se každý měsíc správné výše srážky. A to už vůbec nemluvím o tom, že v případě, že by byla srážka vypočítána špatně, nese plátce mzdy riziko pokuty. Česká asociace věřitelů proto jednoznačně doporučuje, aby se výpočet zjednodušil, kvůlí snížení administrativní zátěže kladené na zaměstnavatele, a aby se současně nějakým způsobem stabilizoval.

Jakým směrem by se podle vás měla vyvíjet oblast srážek ze mzdy?
S ohledem na jejich dlouhodobou neefektivitu je zapotřebí diskutovat o zavedení takzvané minimální srážky. Přineslo by to spravedlivější systém, ve kterém by každý dlužník přispíval na své závazky alespoň minimální částkou, bez ohledu na výši svého oficiálního příjmu. To by znamenalo vyšší výtěžnost pro věřitele, a zároveň motivaci pro dlužníky zůstat v legálním zaměstnání a řešit své závazky odpovědně.

Jaká by měla být výše minimální srážky?
Můžeme se bavit například o stanovení minimální srážky procentem z příjmů dlužníka nebo o fixní částce. Mluví se například o deseti procentech minimální mzdy, což by znamenalo 1890, potažmo 2080 korun. Mělo by se také diskutovat o zvýšení srážek v případě vícečetných exekucí.

Jaké další změny byste v dlužnicko-věřitelské problematice uvítala?
Oprava systémové chyby v rámci srážek ze mzdy je jedna věc. Aby se však celý systém ozdravil a práva věřitelů i dlužníků se dostala naroveň, je potřeba přijmout i další opatření. Česká asociace věřitelů coby nezávislá názorová platforma navrhuje mimo jiné, aby existovaly efektivnější nástroje pro zjišťování skutečného pobytu dlužníka. Můžeme se bavit o zavedení datové schránky pro všechny, aby se dařilo lépe doručovat. Jsme také pro to, aby existovaly nástroje, které povedou k důkladnějšímu prověřování majetku a příjmu dlužníka, a aby byl tento proces digitalizovaný. Také bychom si přáli, ať existuje povinná součinnost pro veřejné orgány. Současně bychom byli rádi, aby se snížily náklady exekučního i insolvenčního řízení o DPH z 21 na 15 procent. V neposlední řadě se můžeme bavit o liberalizaci daňových předpisů, které budou směřovat k odpisu nevymahatelných pohledávek.

Autor: Marie Sehnálková
Foto: Česká asociace věřitelů