V říjnu loňského roku vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona, která mimo jiné zkrátila dobu oddlužení z pěti na tři roky. Očekávalo se, že tato změna pomůže tisícům lidí začít znovu bez zátěže dluhy. Dosavadní výsledky však naznačují, že růst není dostatečný na to, aby se podařilo vyřešit problém s vysokým počtem lidí v exekuci.

Zájem o oddlužení se meziročně zvýšil o 12 procent. Čísla tak zůstala spíše za očekáváním.

„V říjnu, kdy novela vešla v platnost, jsme zaznamenali vyšší zájem o oddlužení. Jak ale dlužníci zjistili podmínky a to, že je potřeba při splácení vyvinout maximální snahu, zájem zase upadl,” vysvětlila Václava Pillárová vedoucí Občanské poradny Most, která lidem pomáhá řešit dluhy v jednom z nejzadluženějších regionů Česka.

Výraznější změny v počtu návrhů na oddlužení nezaznamenal ani insolvenční správce Pavel Fabian. „Naše kancelář podává měsíčně obdobný počet návrhů jako před účinností novely. Z pohledu insolvenčního správce nemohu říci, že by se počet případů, ve kterých jsem byl ustanoven, výrazně zvýšil,” potvrdil pro portál Češi v právu.

Změny se negativně dotkly věřitelů

Zastánci insolvenční novely tvrdí, že lidé v úpadku budou mít díky zkrácení doby odlužení šanci rychleji se vrátit do běžného života bez ekonomického omezení a zátěže v podobě každoměsíčních splátek.

Podle Petry Kolářové, výkonné ředitelky České asociace věřitelů, je však novela výrazně jednostranná. Zatímco dlužníkům vychází vstříc, věřitele připravuje o značnou část jejich pohledávek. 

„Bohužel se potvrzuje to, na co jsme upozorňovali, a sice že zkrácení oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužník nepřináší spravedlivé a udržitelné řešení. Vede k dalšímu propadu vymahatelnosti práva a oslabuje postavení věřitelů, včetně státu, krajů, měst a obcí a také nedobrovolných věřitelů, jako jsou společenství vlastníků jednotek, která doplácejí na neplatiče v domech."

Kritici novely zároveň upozorňují, že problém se netýká jen věřitelů z řad institucí a firem, ale také jednotlivců. Mezi takzvané nedobrovolné věřitele patří například i oběti trestných činů, kterým mají pachatelé povinnost vyplatit odškodnění. Pokud se však odsouzený dostane do režimu oddlužení, šance poškozených na získání peněz se výrazně snižují.

„Stav, kdy je výhoda oddlužení poskytována i lidem, kteří byli odsouzeni za znásilnění nebo vraždu, považuji za nespravedlivý. I když se pohledávky z trestních řízení v rámci osobního bankrotu formálně nepromíjejí, v praxi se jejich vymáhání odsouvá na dlouhá léta,“ upozornil Pavel Staněk, advokát a poslanec za ODS.

Oběti podle něj pak marně čekají, zatímco pachatel je chráněn procesem oddlužení. „Není to fér, a proto se snažím dosáhnout toho, aby pohledávky z trestné činnosti měly v systému oddlužení silnější postavení. Aktuálně připravuji návrh, který to má změnit," dodal Staněk.

Nízké povědomí o změnách

Většímu rozšíření oddlužení brání i malá informovanost. Podle průzkumu PAQ Research pro Konsorcium dluhových poraden ČR přes 40 procent dlužníků o oddlužení nikdy neslyšelo nebo nezná jeho základní pravidla. Polovina neví, že po loňské změně zákona se doba oddlužení zkrátila z pěti na tři roky, dvě třetiny nevědí, že pro úspěšné oddlužení už není nutné splatit 30 procent celkových dluhů.

Výzkum ukazuje, že devět z deseti dlužníků by uvítalo pomoc s podáním žádosti o oddlužení. Přesto 57 procent z nich netuší, že ji zdarma nabízejí neziskové organizace. 

„Pomohla by cílená informační kampaň, ale nestačí jen stát – zapojit by se měly i ČSSZ, úřady práce, banky, firmy a další. Klíčové je spojit síly státních, nestátních i neziskových subjektů,“ řekla Pavla Aschermannová, předsedkyně Konsorcia.

Podle insolvenčního správce Pavla Fabiana však nelze zodpovědnost přenášet pouze na instituce. „Dle mého názoru je především na dlužnících, aby se sami aktivně zajímali o svou dluhovou situaci a o možnosti, jak se z ní dostat.”

Jarmila Veselá z analytivké společnosti Insolcentrum navíc zdůrazňuje, že typickým českým dlužníkem je práceschopný člověk v produktivním věku.

„V médiích často slyšíme, že se zadlužují především matky samoživitelky nebo bezmocní senioři. Ano, tyto skupiny jsou tam nepochybně také, avšak zdaleka nejčastější kategorií dlužníků jsou lidé mezi 30 až 44 lety, z nichž je 72 procent mužů.”

Podle Veselé aktuálně platná podoba zákona o insolvencích ke zlepšení situace nepovede. „Jakkoliv bychom si to přáli, naše dlouholeté zkušenosti a nakonec i data ukazují, že kratší proces oddlužení není pro podstatnou část dlužníků motivací ke snižování svých dluhů.“ 

Úprava insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která požadovala tříleté oddlužení pro podnikatele. Současná vláda se ovšem ve svém programu zavázala, že zavede tříleté oddlužení nejen pro podnikatele, ale i pro spotřebitele. Dlužníkům však také přinesla více povinností.
O změnách jsme psali zde  >>>

Autor: Marie Sehnálková
Foto: Canva.com / Bilder von YuM