Kolářová: Dlužníci platí méně. Poškodí to živnostníky i oběti trestných činů

Pokud se někdo kvůli dluhům ocitne v exekuci, situace se nejčastěji řeší srážkami ze mzdy. Ty však v posledních měsících přestávají fungovat. Kvůli opakovanému navyšování tzv. nezabavitelné částky se totiž aktuálně mnohým dlužníkům nesráží ze mzdy vůbec nic. Věřitelé se tak dostávají do problémů. „Obracejí se na nás i malí živnostníci, kteří kvůli výpadku splátek mají problém pokrýt vlastní výdaje,” říká Petra Kolářová, ředitelka České asociace věřitelů

Je-li rozhodnuto o provedení exekuce srážkami ze mzdy, část výplaty zaměstnavatel dlužníkovi strhne. Tyto peníze jsou pak prostřednictvím soudního exekutora vypláceny tomu, komu dotyčný dluží, tedy věřiteli. Zbytek mzdy dlužníkovi zaměstnavatel vyplatí běžným způsobem.

Tento postup má několik výhod. Exekutor nemusí díky srážkám ze mzdy provádět jiné invazivní způsoby exekuce, jako jsou prodej movitých věcí a nemovitých věcí, které dlužníci vnímají velmi úkorně. K věřitelům se zase peníze dostávají v pravidelných měsíčních splátkách.

Jenže v poslední době je pro exekutory stále obtížnější tento způsob exekuce provádět. Může za to opakovaně rostoucí nezabavitelná částka. Jejím účelem je zajistit, aby měl dlužník dostatek financí na uspokojení životních potřeb. Jen loni se nezabavitelná částka zvýšila celkem pětkrát a další navyšování přišlo letos v lednu. Petra Kolářová z České asociace věřitelů (ČAV) upozorňuje, že tato situace přináší velké komplikace věřitelům, k nimž se přestávají dostávat jejich peníze.

V době neustálého zdražování potravin či energií se zdá být logické, že stát navyšuje i nezabavitelnou částku. Je přece na místě chránit lidi v exekuci před tím, aby se ocitli zcela bez peněz. V čem je tedy problém?

Problém je ve zcela jednostranném přístupu. Chránit dlužníky dává smysl, jenže nikdo se už nezajímá o to, co ta situace přinese věřitelům. Pro některé věřitele je splátka od dlužníka pravidelným měsíčním příjmem, na který spoléhají. Co se ale stane, když své peníze nedostanou? Některé to přivádí i do existenčních problémů. V právní poradně České asociace věřitelů se množí dotazy od drobných věřitelů, kteří jsou v těchto situacích prakticky bezmocní. Psaly nám například maminky samoživitelky, které změny v nezabavitelné částce pochopitelně zase tolik nesledují. Někdy v únoru nebo březnu jim začaly poprvé chodit na jejich účty částky od soudních exekutorů, kterým nerozuměly. Nechápaly, proč jim najednou chodí tak málo peněz. Myslely si, že to je nějaká administrativní chyba. Tenhle problém se ale zdaleka netýká pouze drobných věřitelů.

Jací další věřitelé se na vás obrací s prosbou o pomoc?

Třeba i malí a střední podnikatelé či pronajímatelé bytů, kterým někdo dluží nájemné. Bohužel k nám doputovaly také příběhy lidí, kteří v tuto chvíli opravdu marně a zoufale čekají na peníze od pachatelů trestných činů. Z praxe víme o smutném případu, kdy bylo znásilněno nezletilé dítě. Pachatel tohoto otřesného činu mu měl platit odškodnění 7 000 korun měsíčně. Tento obnos se mu ještě vloni srážel ze mzdy, ale letos kvůli neustále rostoucí nezabavitelné částce splátka klesla na 3 000 korun. Koho víc bychom měli chránit? Jedná se skutečně o závažnou systémovou chybu, která generuje spoustu problémů i nespravedlností. Své dopady to má pochopitelně i na velké věřitele.

Kolika procentům věřitelů začaly chodit nižší splátky z důvodu růstu nezabavitelné částky?

Česká asociace věřitelů jako názorová platforma dělala v uplynulém období průzkumy, a to nejen mezi svými členy, ale i mezi ostatními věřiteli, se kterými je v kontaktu. Na čísla se asociace ptala také soudních exekutorů. Výsledek byl jednoznačný – kvůli růstu nezabavitelné částky dostávají všichni věřitelé méně peněz než kdykoliv předtím.

Jak se srážky ze mzdy proměnily v čase?

Srážky ze mzdy jsou v tuhle chvíli na svém historickém minimu. K razantnímu poklesu došlo naposledy v lednu letošního roku. Od té doby u mnoha dlužníků nelze ze mzdy srážet vůbec nic, nebo jen velmi málo. Víme o případu, kdy jedné mamince loni chodila měsíční splátka výživného 2000 korun, a nyní je to 40 korun. Srážky klesly opravdu dramaticky. 

Mohla byste to uvést na nějakém modelovém příkladu?

Představte si dlužníka s dluhem 250 000. Tento dlužník je ženatý, má dvě děti a jeho čistá mzda činí necelých 24 000 korun. Ještě před pěti lety srážka z jeho mzdy představovala bezmála 6000, v loňském roce to byly necelé 2000 a od letošního ledna mu nelze strhnout vůbec nic. Ano, je potřeba myslet i na dlužníky, ale toto je velmi přehnané a nespravedlivé.

Jaké by podle vás bylo nejlepší řešení této situace?

Česká asociace věřitelů navrhuje, aby srážky ze mzdy byly určovány nějakou minimální výší. V podstatě jsou na stole dvě varianty. V prvním případě by se mohla minimální výše srážky určit nějakou fixní částkou. My navrhujeme 1 750 korun, což je 10 % minimální mzdy. Druhou variantou je stanovit minimální výši srážky procentem z konkrétní mzdy dlužníka, tam se můžeme zase bavit o 10 %.

Přijde nám, že takto vypočítaný obnos je pro dlužníka únosný a současně i motivační. Pro věřitele jde navíc o významnou pomoc do napjatého měsíčního rozpočtu. Za nás je to daleko lepší než nula, kterou často dostává teď.

Autor: Marie Sehnálková

Zdroj foto a video: Češi v právu