Dlužníkům se sráží ze mzdy nejméně v historii. Věřitelé marně čekají na své peníze

Kolegyně ji připravila o 60 tisíc korun, a tak musí peníze vymáhat v exekuci. Ale zatímco ještě vloni chodily věřitelce Anetě každý měsíc na účet dva tisíce korun, letos už srážky ze mzdy dlužnice činí méně než dvě stovky měsíčně. Může za to neustále rostoucí nezabavitelné minimum. Dlužníkům se aktuálně sráží ze mzdy nejméně peněz v historii.

„Bývalé kolegyni jsem půjčila 30 tisíc, protože potřebovala opravit auto. Nevrátila mi je, a navíc mi nezaplatila ani za hlídání dětí, o které jsem se jí starala jako chůva. Když jsem peníze chtěla zpět, přestala komunikovat. Následně si mě všude zablokovala. Zjistila jsem, že nejsem jediná, koho připravila podobným způsobem o peníze. Vlastně jsem jí naletěla,” vypráví Aneta, které nezbylo než situaci řešit soudně. Soud její nároky, které v součtu činily téměř 60 tisíc korun, potvrdil a celá věc skončila exekucí bývalé kolegyně. 

„Po třech letech, v roce 2022, mi konečně začaly chodit srážky z její mzdy, bylo to zhruba dva tisíce korun měsíčně. Od ledna 2023 se ta částka ale zmenšila na necelé dvě stovky. Vzhledem k tomu, že jsem do toho onkologicky onemocněla, tak mi ty peníze opravdu chybí. Po těch letech už vůbec nevidím možnost, jak se ke svým penězům dostat,”  vypověděla 26letá Aneta z Prahy.

Systémová chyba

„Srážky ze mzdy dlužníků klesly na historické minimum. Nejvíc na to doplácejí drobní věřitelé, jako jsou pronajímatelé bytů, matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo malí a střední podnikatelé. Podle průzkumu České asociace věřitelů přestaly srážky fungovat v 52 % řízení. Je to závažná systémová chyba, kvůli níž je spousta věřitelů v bezvýchodné situaci,” uvedla výkonná ředitelka České asociace věřitelů (ČAV), Petra Kolářová. 

Právě Česká asociace věřitelů svolala v týdnu tiskovou konferenci, v rámci níž na nefunkční srážky ze mzdy poukázala.

Mezi přizvanými odborníky byl také Bohdan Hemžal ze společnosti Rekenber. Ten upozornil, že problém se netýká jen exekucí, ale i insolvencí. „V insolvenci, kde se před pěti lety dařilo měsíčně srážet dlužníkovi skoro šest tisíc, je nyní srážka o dvě třetiny nižší a dosahuje úrovně minimální možné splátky. Plošně to dopadá na celé spektrum věřitelů, a to i na ty nedobrovolné, jako jsou SVJ nebo bytová družstva.” 

Česká asociace věřitelů volá po tom, aby se chyba v systému srážek upravila. „Vhodným řešením může být stanovení výše srážky procentem z celkového příjmu dlužníka. Variantou je i stanovení minimální výše srážky, která by byla pro dlužníky únosná a současně motivační, my navrhujeme 1 750 korun, což je na úrovni 10 % minimální mzdy,” doporučuje výkonná ředitelka ČAV, Petra Kolářová.

Podle Kolářové by zároveň měla být otevřena debata o tom, které pohledávky mají patřit do skupiny takzvaných přednostních pohledávek.

„Jako první se v rámci srážek ze mzdy uspokojují například výživné nebo náhrada škody z trestního řízení, a to je v pořádku. Jenže přednost před ostatními mají také pohledávky státu, a to už podle nás dobře není. Moderní stát by se měl snažit, aby dostali zaplaceno ti nejslabší, tedy malí věřitelé. Až poté by se měly uspokojovat dluhy na nedoplatcích vůči státu,” míní.

Autor: Marie Sehnálková

Zdroj foto: cesivpravu.cz