Odborníci: Srážet v exekuci ze mzdy nula korun je nevýchovné

Nezabavitelná částka v exekučním řízení poslední roky setrvale roste. Její výše se naposledy změnila v lednu 2023. Již před touto změnou nebylo možné mnoha dlužníkům srážet ze mzdy žádné peníze. Ptali jsme se odborníků, co si o nastavení nezabavitelné částky myslí.

Otázku jsme pokládali zároveň s modelovým příkladem v následujícím znění:

„Dlužník má čistý měsíční příjem 22 000 korun, manželku a dvě děti. V exekuci mu nelze srážet ze mzdy vůbec nic. Je podle vás výše nezabavitelné částky adekvátní - v tomto konkrétním případě, jakož i obecně?“ 

V anketě odpovídají:

  • Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory
  • Martin Musil, prezident Asociace slovenských inkasních agentur 
  • David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni
  • Pavel Staněk, poslanec za ODS a člen Podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí

Mlynarčík: Dlužníka je potřeba více motivovat

Za poslední dobu, dejme tomu dvou let, dochází k tomu, že se nezabavitelná částka, která dlužníkovi zůstává, neustále zvyšuje. To má samozřejmě za následek, že v mnoha případech nedostanou věřitelé v exekučním řízení vůbec nic, protože srážky nelze provádět, anebo dostanou o mnoho méně. Jako komora chceme, aby se systém výpočtu srážek ze mzdy podstatně změnil, aby byl jednodušší, transparentnější a aby dlužník byl daleko více motivován svou situaci řešit.“ 

Více v odpovědi Jana Mlynarčíka, prezidenta Exekutorské komory ČR. 

Musil: Srážet nula korun je nevýchovné

Ano, systém by měl reflektovat zhoršující se ekonomické podmínky. Ale i tak by za všech okolností, vyjma extrémních případů, měla být určená nějaká minimální část, kterou je dlužník nucený hradit. A to proto, aby byl zachován výchovný aspekt exekučního řízení.

Pokud vytvoříme prostředí, ve kterém se dlužníkovi vyplatí uvažovat o tom, že si nastaví – třeba pochybně – své příjmy tak, aby v exekuci neplatil nic, potom vytváříme velmi škodlivé podmínky pro celou ekonomiku.“

Více v odpovědi Martina Musila, prezidenta Asociace slovenských inkasních agentur. 

Šmejkal: Není to pouze o exekuci příjmů

To je těžká otázka...je ale potřeba si uvědomit, že to není pouze o exekuci z pravidelných příjmů. Je tady také možnost exekuce movitých či nemovitých věcí dlužníka, případně se můžeme bavit o jeho dalších účtech, jako je stavební či penzijní spoření. Takže vidíte, že to zjednodušování pouze na exekuci z pravidelného příjmu nezní úplně korektně.

Více v odpovědi Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni. 

Staněk: Pravidla jsou špatně nastavená

Výše nezabavitelné částky v exekučním řízení momentálně není nastavená adekvátně. Na tom modelovém případu je to právě vidět. Já samozřejmě chápu sociální aspekt otázky, ale mám za to, že je to velmi špatně nastavené. Pravidla pro výpočet exekučních srážek ze mzdy by se měla změnit, více individualizovat. Věřím, že takové přenastavení systému je proveditelné.“

Pavel Staněk, poslanec za ODS a člen Podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí. 


Autor: Václav Havlík

Zdroj video: Češi v právu & Česká asociace věřitelů
Zdroj foto: Češi v právu