Potřebovala rovnátka, dětský domov ji nutil platit půlku. Zasáhl až ombudsman

Sedmnáctiletá dívka z dětského domova v Moravskoslezském kraji potřebovala ortodontickou léčbu. Rovnátka za 50 000 korun jí ale vedení domova odmítalo zaplatit celá a požadovalo po ní polovinu částky. Pro děvče z dětského domova, které úspory pracně střádá po brigádách, to však znamenalo velký problém. Zasáhnout nakonec musel dětský ombudsman Martin Beneš.

Už je to rok, co v Česku začal fungovat specializovaný dětský ombudsman. Za dvanáct měsíců své existence úřad řešil celou řadu případů, přičemž ten nejnovější zásadně mění dosavadní praxi ve financování zdravotní péče v ústavní výchově. 

O co šlo?

Celý incident odstartoval u nezletilé dívky, která žije v jednom z českých dětských domovů. Ta trpí závažnou vadou skusu, kvůli které ji v budoucnu čeká náročná a komplikovaná operace čelisti. Nezbytnou lékařskou přípravou před tímto chirurgickým zákrokem byla aplikace fixních rovnátek. 

Zařízení s Bárou tuto situaci řešilo systematicky již od dubna roku 2024. Dívka pravidelně dojížděla na specializované pracoviště do nemocnice, absolvovala sérii konzultací, vyšetření a musela podstoupit i chirurgickou extrakci dvou zubů. Na všechny tyto lékařské návštěvy ji doprovázeli sami zaměstnanci dětského domova, kteří tak o jejím zdravotním stavu i léčebném plánu měli dokonalý přehled.

Anketa: Co změnit, aby věřitelé znovu věřili právu? Odpovídá Decroix i Kovanda

Důvěra ve vymahatelnost práva dlouhodobě slábne. Jaké to může mít důsledky? Tomu se věnovala konference Creditor Lab 2026.

Nepříjemná situace nastala ve chvíli, kdy došlo na finanční vypořádání. Vedení dětského domova se rozhodlo uplatnit své interní nastavení a po Báře požadovalo, aby uhradila 50 procent ceny za poskytnutou ortodontickou péči. Ředitelka zařízení tento krok ve svém vyjádření obhajovala tak, že rovnátka nejsou základní zdravotní péčí, která by dívku aktuálně ohrožovala na zdraví a životě. Podle ředitelky šlo o nadstandard a dívka prý měla možnost nechat si zuby srovnat až v dospělosti - až domov opustí.

Jícha o vymáhání Finanční správou: Pojišťovny přijdou o miliardy, doplatí na to pacienti

Lukáš Jícha varuje, že vymáhání Finanční správou připraví zdravotní pojišťovny o miliardy korun ročně, které budou chybět na potřebná vyšetření.

Vedení domova navíc argumentovalo tím, že požadavek na padesátiprocentní finanční spoluúčast je vlastně formou výchovného působení, kterým chtěli dívku naučit finanční gramotnosti a odpovědnosti. Poukazovali na to, že dívka se zněním vnitřního řádu původně souhlasila. Tisíce korun na materiál si měla doplatit ze svých vlastních úspor, které si našetřila na letních brigádách.

Jak to má být podle zákona

Dětský ombudsman po podrobném prošetření případu konstatoval, že dětský domov jednal zcela protiprávně a porušil své základní povinnosti. Úhrada ortodontické péče domovem je totiž podle legislativy jasnou zákonnou povinností, nikoli otázkou volby nebo pedagogického uvážení. 

Výchova dětí k finanční odpovědnosti je sice nesmírně důležitá, ale podle ombudsmana nesmí za žádných okolností vést k tomu, že dítě nedostane potřebnou a lékařem indikovanou zdravotní péči. 

Statistička: Třičtvrtě domácností žije ve vlastním. Jak je to s dluhy Čechů?

„Třičtvrtě českých domácností žije ve vlastním. Téměř dva miliony lidí nemá úspory na neočekávané výdaje,“ uvedla Simona Měřinská, analytička ČSÚ.

Peníze, které si děti v ústavní výchově vydělají na brigádách, jsou výhradně jejich majetkem a mají jim sloužit jako startovné do samostatného života. Domov nemá žádné právo nutit svěřence, aby tyto peníze investovali do věcí, které jim má ze zákona zajistit stát. Na tomto závěru nic nemění ani fakt, že dívka s vnitřním řádem domova pod tlakem okolností původně souhlasila.

Podle zákona má každé dítě s nařízenou ústavní výchovou nezpochybnitelné právo na plné přímé zaopatření. Pokud zajištění konkrétní péče prokazatelně nevyžádali biologičtí rodiče (zákonní zástupci), přechází tato povinnost plně na bedra dětského domova. Zařízení je tak ze zákona povinno v plné výši uhradit jak zdravotní služby, tak léčiva a zdravotní prostředky.

Nájemník osm let neplatil. Rozkaz k vyklizení má háček, říká odborník

Vystěhovat problémového nájemníka bylo dříve zdlouhavé. Od nového roku však začal platit rozkaz k vyklizení. Má to však háček.

Vnitřní řád dětského domova, který svévolně přenášel polovinu finančních nákladů na děti, tak nezákonně obcházel legislativu a hrubě zasahoval do základních práv nezletilé stěžovatelky.

Dětský ombudsman proto v oficiálním vyrozumění vyzval vedení domova, aby do 30 dnů podalo zprávu o přijatých nápravných opatřeních. Pokud by domov pochybení nenapravil a dívce rovnátka v plné výši neuhradil, je úřad připraven navrhnout sankční opatření sám a informovat zřizovatele.

Významný precedent pro ústavní péči

Tento případ představuje důležitý zlom v nahlížení na práva dětí v ústavní výchově a vytváří jasný precedent pro všechna obdobná zařízení v České republice.

Rozhodnutí dětského ombudsmana jednoznačně potvrzuje, že indikovaná zdravotní péče včetně ortodontické léčby není nadstandardem, na který by bylo nutné vypisovat veřejné sbírky nebo vyžadovat spoluúčast dětí.

Vymáhání pojistného Finanční správou? Doplatí na to poctiví občané, varují odborníci

Vymáhání nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění má převzít Finanční správa. Podle odborníků na to doplatí řádně platí občané.

Stát, který nad těmito dětmi převzal odpovědnost, má povinnost zajistit jejich plné zaopatření. Pro dětské domovy tak toto rozhodnutí přináší jasné vodítko, jak správně postupovat, a pro děti v ústavní výchově garanci, že jejich právo na dostupnou zdravotní péči bude plně respektováno.


Autor: Petra Andresová
Foto: Canva