Analytička: Třičtvrtě domácností žije ve vlastním. Jak je to s dluhy Čechů?

„Třičtvrtě českých domácností žije ve vlastním. Téměř dva miliony lidí nemá připraveno úspory na neočekávané výdaje,“ uvedla v rozhovoru pro portál Češi v právu Simona Měřinská, analytička Českého statistického úřadu, která se dlouhodobě věnuje datům o českých domácnostech. Promluvila také o tom, kolik Čechů dnes splácí nějaký úvěr i na co si nejčastěji půjčují.

„Zhruba čtvrtina českých domácností napříč věkovými skupinami a různými typy domácností je dnes zatížena nějakou půjčkou, ať už se bavíme o hypotečních úvěrech, úvěrech ze stavebního spoření nebo jakékoliv jiné půjčce, uvedla Měřinská. 

Naprostá většina úvěrů však podle ní směřuje k pořízení bydlení nebo vybavení domácnosti. „Pokud se zaměříme na půjčky či úvěry, které se netýkají bydlení, tak ty v roce 2025 připustilo 13,1 procenta českých domácností. Jedná se například o nákup na splátky, spotřebitelský úvěr, nebankovní půjčku, leasing na auto, dluh na kreditní kartě, půjčku od příbuzných, nebo od zaměstnavatele a podobně,“ upřesnila analytička. 

Na nový nábytek, dovolenou nebo rozbitou pračku nemá každý

Data Českého statistického úřadu také ukazují, kolik domácností si z vlastních zdrojů nemůže dovolit některé výdaje. „Nejčastěji si české domácnosti z finančních důvodů nemohou dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný. Těch je asi čtvrtina,“ řekla Měřinská. 

Podobné je to i s možností vycestovat na dovolenou a nemuset se kvůli tomu zadlužit. „Zaplatit všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou si nemůže dovolit zhruba pětina domácností,“ doplnila odbornice.

Téměř dva miliony lidí v Česku nemá z vlastní kapsy na zaplacení neočekávaných výdajů a musely by si na ně půjčit. „Tito lidé nemají v případě náhlé potřeby vlastní prostředky na to, aby zaplatili neočekávaný výdaj ve výši 16 800 korun. Může jít například o situace, kdy se vám doma pokazí pračka nebo lednička,“ upozorňuje statistička.

Domácnosti vnímají dluhy jako stále větší zátěž

Vedle samotné zadluženosti zkoumá ČSÚ také to, jak tyto půjčky domácnosti subjektivně vnímají. Právě v této oblasti je podle Měřinské patrný výraznější posun. 

„V loňském roce zhruba čtvrtina domácností připustila, že pro jejich rodinný rozpočet jsou půjčky velkou zátěží. Naopak méně než desetina uvedla, že to pro ně není vůbec žádnou zátěží,“ popsala aktuální čísla.

Srovnání s předchozími lety podle ní ukazuje jasný trend. „Pokud se podívám o pět roků zpátky, velkou finanční zátěž představovaly půjčky zhruba pro 20 procent domácností, zatímco loni to bylo 25,9 procenta. Myslím si, že tento nárůst je poměrně významný,“ dodává.

Tři čtvrtiny Čechů bydlí ve vlastním

Řeč přišla i na bydlení, které úzce souvisí s hypotečním zadlužením domácností. 

„V roce 2025 nejvíce českých domácností žilo ve vlastních domech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 38,4 procent. V bytech v osobním vlastnictví to bylo 33,4 procenta. V součtu tedy téměř tři čtvrtiny českých domácností žijí ve vlastním,“ shrnuje statistička. Nájemní bydlení se podle ní týká zhruba pětiny domácností v Česku (21,2 procenta). Zbylých 7 procent bydlí u příbuzných či známých.

Pro srovnání - například v sousedním Německu žije v nájmu více než polovina populace (přes 52 procent). Extrémním případem je hlavní město Berlín, kde v nájmu bydlí více než 80 procent obyvatel. Příkladem z opačného spektra je Slovensko či Rumunsko, kde „ve vlastním” bydlí přes 90 procent domácností. Průměr EU je přitom 30,7 procenta.

Článek vychází z přednášky analytičky Simony Měřinské, kterou prezentovala v rámci akce Creditor Lab 2026.

Autor: Marie Sehnálková
Foto: Česká asociace věřitelů