Rozhodnutí Nejvyššího soudu Cdo 2087/2024 znovu otevřelo otázku, kam až sahá právo rodičů být se svým dítětem v nemocnici. Soud řešil případ matky, které nemocnice neumožnila spát přes noc u svého novorozeného syna na jednotce intenzivní péče. Nejvyšší soud její dovolání zamítl. Jak je to s právem dítěte na přítomnost rodiče?

O co v případu šlo?

Událost se odehrála v roce 2018 v nemocnici v Ústeckém kraji, kde hospitalizovali přibližně měsíčního chlapce se zápalem plic. Zdravotníci matce umožnili u jeho lůžka bdít, ale nikoliv spát, protože oddělení na to nebylo vybavené a prostorově uspořádáné. Situace byla tak vyhrocená, že si vyžádala i zásah policejní hlídky. Celá věc se nakonec vyřešila tím, že matka přespala na chodbě.

Následně se žena po nemocnici domáhala náhrady škody pro sebe i dítě, avšak neúspěšně. Žádný soud jí odškodnění nepřiznal s tím, že právo rodiče na pobyt s hospitalizovaným dítětem není absolutní. Záleží mimo jiné na možnostech a vybavení konkrétního zdravotnického zařízení a také na tom, aby přítomnost rodiče nenarušovala péči o ostatní pacienty.

Soudy poukázaly na to, že oddělení nemělo prostor, kam by mohlo rodiče přes noc uložit, a práva matky tak neporušilo. Zdravotníci správně upřednostnili zdraví chlapce a dalších pacientů.

Nutno však zmínit, že se soud zabýval pouze právem matky na přítomnost u dítěte a nikoliv právem dítěte na přítomnost rodiče. 

Odborníci chybu neshledali

K rozsudku Nejvyššího soudu se vyjádřili i odborníci z Českého helsinského výboru a Hnutí za aktivní mateřství. 

„Soud se v tomto řízení zabýval právem rodiče na pobyt, nikoliv samostatně právem dítěte na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce,“ uvedly organizace ve společném prohlášení. „Rozhodnutí se týká výhradně posouzení nároku rodiče, nikoliv samostatného práva dítěte, které je chráněno mezinárodními závazky i zákonem o zdravotních službách,“ doplnily.

Český helsinský výbor a Hnutí za aktivní mateřství zdůraznily, že právo dítěte na přítomnost rodiče nesmí být zaměňováno s ubytováním doprovodu nebo komfortní službou pro dospělé. „Omezené prostory nebo nedostatek vybavení nesmějí být dlouhodobou omluvou pro zákaz nepřetržité přítomnosti doprovodu u dětí,“ doplnily organizace.

Právo dítěte na přítomnost zákonného zástupce podle nich není luxusem, ale základním právem.

Kde je to upraveno?

Právo dítěte na to, aby v nemocnici nebylo samo vyplývá z několika právních dokumentů.

• Úmluva o právech dítěte: Zakazuje svévolné oddělení dítěte od rodičů a zavazuje státy k zajištění kontaktu a blízkosti
• Listina základních práv a svobod: Garantuje právo na rodinný život a ochranu rodičovství.
• Zákon o zdravotních službách: Je zde výslovně stanoveno právo dítěte na přítomnost zákonného zástupce a případně i osoby blízké při poskytování zdravotních služeb.

Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví

V roce 2023 Ministerstvo zdravotnictví vydalo příručku, která má pomoci lékařským zařízením lépe se orientovat v tom, kdy a jak může být u dítěte přítomna blízká osoba.

Podle příručky má dítě právo na nepřetržitou přítomnost obou zákonných zástupců, pokud tomu nebrání technické či provozní důvody. Poskytovatel nesmí preferovat jednoho rodiče na základě pohlaví, s výjimkou zvláštních situací (například kojení).

Přítomnost jiných osob než zákonných zástupců lze omezit a nemocnice nejsou povinny umožnit jejich trvalý pobyt. Měly by ale zvážit individuální situace, například u dětských pacientů, u kterých léčba již nemůže nemoc vyléčit.

Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví

Zákon také stanovuje, že zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Jinými slovy, na služební cestu vás zaměstnavatel nemůže poslat jen tak, ani pokud se jedná třeba jen o cestu do sousedního města.

Firmy proto často přistupují k tomu, že  souhlas zahrnují rovnou do pracovní smlouvy. Existují však situace, kdy lze vyslání na pracovní cestu odmítnout, i přesto, že jste souhlas podepsali v pracovní smlouvě.

Limity práva na přítomnost

Právo rodiče (případně jiné osoby) může být omezeno nebo vyloučeno v případech kdy:

• to vylučuje zákon (například u pacientů ve výkonu trestu),
• to narušuje poskytování zdravotních služeb dítěti nebo jiným pacientům,
• to nepřiměřeně zasahuje do práv ostatních pacientů,
• je to v rozporu s vnitřním řádem poskytovatele (omezení musí být přiměřené a odůvodněné, omezené prostory nebo nedostatek vybavení nesmějí být dlouhodobou omluvou)
• existuje podezření na týrání nebo zneužívání dítěte,
• doprovod vykazuje známky infekce, intoxikace nebo agresivního chování,
• dítě samo vyjádří nesouhlas s přítomností konkrétní osoby (při odpovídající rozumové vyspělosti).

Platí za pobyt i rodič?

Rodič má právo být v nemocnici s dítětem, ale úhrada pobytu doprovodu závisí na věku dítěte, zdravotním stavu a rozhodnutí lékaře či pojišťovny. U dětí mladších šesti let rodič neplatí ubytování ani stravu, pokud je přítomnost nezbytná z hlediska zdravotního stavu dítěte a pokud je v nemocnici se souhlasem lékaře.

U starších dětí je pobyt rodiče hrazen ze zdravotního pojištění v případě doporučení ošetřujícího lékaře a posouzení revizního lékaře pojišťovny. V opačném případě mu je účtován pobyt a strava. Konkrétní částky se mohou lišit podle typu nemocnice.

Závěrem

Zákon rozlišuje dvě různé věci:

• Nepřetržitá přítomnost rodiče je právem dítěte – a to bez ohledu na to, jestli nemocnice nabízí možnost přepání.
• Druhou věcí je pobyt rodiče, tedy poskytnutí lůžka a stravy. To může nemocnice zajistit jen tehdy, pokud proto disponuje vhodnými podmínkami a volnou kapacitou. 

Prosazení práv dětí na přítomnost rodiče během hospitalizace v nemocnici se dlouhodobě věnují projekty Být spolu je normální a Být spolu je léčivé.

Autor: Petra Andresová
Foto: Canva.com