Lékařka nepoznala rakovinu. Můžu chtít peníze za vyšetření zpět?

Pevné zdraví žádné peníze nenahradí. V některých situacích ovšem můžou přispět alespoň k pocitu zadostiučinění. Přečtěte si příběh naší čtenářky, která zaplatila za vyšetření, jež neodhalilo, že má závažný zdravotní problém. Lze v takovém případě peníze za zdravotní úkon požadovat zpátky?

Na poradnu serveru Češi v právu se tentokrát obrátila čtenářka, říkejme jí například Helena, která si všimla, že má na ruce rychle rostoucí výrůstek. Jakožto riziková pacientka po onkologickém onemocnění ihned vyrazila k lékaři na soukromou kliniku. „Lékařka mi ho dermatoskopem prohlédla a poradila mi mazat jej nejméně tři týdny černou mastí,“ popisuje Helena, která za toto vyšetření zaplatila 1500 korun.

Útvar se jí ale nadále nepozdával, a navíc se za dva dny rapidně zhoršil. „Nemohla jsem se dovolat kožní lékařce, a tak jsem se obrátila rovnou na chirurga. Situaci vyhodnotil jako akutní a rovnou mi výrůstek odstranil,“ říká Helena. Výsledky z histologie ji nemile překvapily - potvrdily spinocelulární karcinom, což je zhoubný nádor kůže. Z principu by proto chtěla částku za vyšetření dermatoskopem vrátit. „Vyšetření vlastně vůbec nesplnilo svůj smysl a účel. Považuji to za zbytečně vyhozené peníze. Mohu žádat o jejich vrácení,“ ptá se.

Abychom Heleně její otázku zodpověděli, oslovili jsme Ondřeje Cicvárka z advokátní kanceláře Arrows. „Právo na vrácení peněz by pacientce vzniklo v případě, že by dermatoskopické vyšetření skutečně žádný smysl nemělo. Zda bylo využití této diagnostické metody v posuzované věci na místě, či nikoliv, je oprávněn hodnotit výlučně specialista na kožní lékařství,“ vysvětluje Cicvárek.

Šlo o pochybení lékaře?

Podle něj jde spíše o pochybení lékařky, která nesprávně stanovila diagnózu. Helena může v takovém případě proti jejímu postupu podat stížnost adresovanou přímo zdravotnickému zařízení, s jehož službami nebyla spokojena. 

„Stížnost by měla obsahovat zejména vlastní popis průběhu vyšetření, důvody, pro které stěžovatel shledává postup lékaře nesprávným, a žádost o navrácení částky 1 500 korun. Součástí stížnosti by měla být rovněž zpráva z histologie, která u pacientky potvrdila výskyt spinocelulárního karcinomu,“ popisuje postup Cicvárek.

Na základě této stížnosti by následně příslušná klinika měla posoudit, zda lékař postupoval při vyšetření s péčí řádného odborníka, takzvaně lege artis. O výsledku šetření musí být pacient vyrozuměn nejpozději do 60 dnů ode dne obdržení stížnosti.

„Pokud by stěžovatel nebyl s výsledkem šetření spokojen, může se proti způsobu vyřízení stížnosti bránit u správního orgánu, který příslušnému zdravotnímu zařízení udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb,“ doplňuje Cicvárek. Nejčastěji oprávnění poskytují krajské úřady.

Obraťte se na soud či ČLK

Jestliže by Helena neuspěla ani tady a svých peněz se nedomohla, může se obrátit se svým nárokem na soud. „Podání žaloby by nicméně měla předcházet ještě takzvaná předžalobní výzva. Ta by měla být příslušnému zdravotnímu zařízení či chybujícímu lékaři odeslána nejméně 7 dnů před podáním žaloby. Obsahovat má popis skutkového stavu, právní rozbor věci, specifikaci požadovaného nároku a informaci o tom, že v případě neuposlechnutí bude následovat podání žaloby,“ vysvětluje.

Nezávisle na tom může nespokojený pacient, který je přesvědčen o tom, že lékař v jeho případě chyboval, podat stížnost i na Českou lékařskou komoru. Lhůta pro podání stížnosti je nejpozději jeden rok od provinění odborníka.  Jestliže by komora dospěla k závěru, že doktor postupoval neodborně a neeticky, může lékaři udělit sankci v podobě důtky či pokuty. Při závažném provinění dokonce může lékaře v krajním případě z komory zcela vyloučit. To ale nebývá časté. Jelikož každý lékař v Česku musí být ze zákona členem lékařské komory, případné vyloučení se rovná trestu zákazu činnosti.

Autor: Jitka Hradilová
Foto:  Profimedia.cz