Od 1. října 2025 se změnila pravidla pro uchazeče o zaměstnání. Nově už úřad práce nevyškrtne člověka z evidence hned při první zmeškané schůzce – a to ani tehdy, pokud k ní nedorazí bez omluvy. Změna má předejít tvrdým dopadům na lidi, kteří se ocitli v těžké životní situaci.

Důvody registrace na úřadu práce

Evidence na úřadu práce má několik zásadních funkcí. Tou nejznámější je samozřejmě zprostředkování nového zaměstnání. Úřad pomáhá lidem hledat novou práci, nabízí rekvalifikace, přehled volných míst a propojuje uchazeče se zaměstnavateli.

Současně má však registrace i sociální rozměr. Uchazeč o zaměstnání, který je v evidenci, za sebe nemusí platit zdravotní pojištění, které za něj hradí stát. A pokud splní zákonné podmínky, může po určitou dobu pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Jak to fungovalo doposud?

Až do konce září 2025 platila poměrně přísná pravidla. Stačilo jednou bez vážného důvodu zmeškat schůzku na úřadu práce a úřad mohl uchazeče okamžitě vyřadit z evidence.

To mělo pro lidi vážné důsledky:

• přišli o podporu v nezaměstnanosti,
• stát za ně přestal platit zdravotní pojištění.

Vyřazení lidé si pak museli zdravotní pojištění hradit sami, nebo riskovali vznik dluhu a často se ocitli bez prostředků i zdravotního krytí.

Vyřazené osoby navíc přestaly být považovány za osoby v hmotné nouzi. To znamená, že i když splňovaly podmínky pro přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), úřad práce tyto dávky nepřiznal.

K opětovnému zařazení do evidence bylo možné požádat až po uplynutí šesti měsíců, což mnohé dostalo do existenčních problémů. Kritici v čele s veřejným ochráncem práv dlouhodobě upozorňovali, že systém trestal i lidi, kteří jen udělali drobnou chybu nebo se dostali do stresující životní situace.

Problematice se věnovaly i správní soudy, které ve svých rozhodnutích mnohokrát zopakovaly, že vyřazení uchazeče z evidence má být krajním opatřením, nikoli běžným nástrojem řešení agendy úřadu práce. Role tohoto úřadu spočívá především v pomoci potřebným, nikoliv v tvrdém trestání a odmítání pomoci každému, kdo byť jen nepatrně pochybil.

Co se změnilo od 1. října?

Novela zákona o zaměstnanosti přinesla výrazné zjemnění pravidel. Od října platí, že první byť neomluvená neúčast na schůzce během 12 měsíců, už nevede k vyřazení z evidence. Úřad práce uchazeče pouze upozorní a nabídne náhradní termín.

K vyřazení dojde až při opakovaném porušení povinností, tedy pokud uchazeč zmešká schůzku vícekrát, nekomunikuje nebo odmítne vhodné pracovní nabídky. Cílem změny je, aby úřady práce nebyly jen represivní institucí, ale skutečným partnerem při hledání zaměstnání. Ministerstvo práce a sociálních věcí změnu obhajuje jako projev větší lidskosti a flexibility v systému.

Jak dlouho může být člověk v evidenci?

V evidenci úřadu práce může být uchazeč v podstatě neomezeně dlouho, musí ale plnit své povinnosti například chodit na schůzky, spolupracovat s úřadem, hlásit veškeré změny, účastnit se dohodnuté rekvalifikace, aktivně hledat práci a bezdůvodně neodmítat práci úřadem nalezenou.

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí jen po omezenou dobu:

•  do 50 let věku – maximálně 5 měsíců,
•  od 50 do 55 let – maximálně 8 měsíců,
•  nad 55 let – maximálně 11 měsíců.

Výše podpory se odvíjí od předchozí mzdy a postupně se snižuje: první dva měsíce činí 65 % průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a zbytek doby 45 %.

Pokud člověk podporu nepobírá (například protože odešel ze zaměstnání sám bez vážného důvodu), může být v evidenci i nadále, ale bez nároku na dávku. Stát mu však i tak platí zdravotní pojištění.

Autor: Petra Andresová
Foto: Profimedia.cz / ČTK / Deml Ondřej