Mlynarčík: Nefunkční srážky ze mzdy jsou problém pro věřitele i dlužníky

Doba vymáhání se kvůli nefunkčním srážkám ze mzdy prodlužuje. Exekutoři nemohou kvůli rostoucímu nezabavitelnému minimu srážet v polovině případů. Od ledna do srpna 2023 ukončili o čtvrtinu méně exekucí ve srovnání se stejným období předchozího roku.

Srážky ze mzdy tvoří klíčový prvek exekučního řízení v Česku. Podle průzkumu Exekutorské komory jsou ve vedených exekucích nařízeny v polovině případů. Takzvaná nezabavitelná částka, která musí dlužníkovi zůstat na živobytí, se ale od roku 2019 jedenáctkrát zvedla a to mělo za následek, že v polovině případů nebylo z platu dlužníka sráženo vůbec nic. Od roku 2019 tak došlo k poklesu vybrané sumy o 62 procent.

„Aktuálně je nezabavitelná srážka ze mzdy stanovena na 13 638 korun pro dlužníka a je zvyšována o 3 409,50 korun za každou osobu, kterou dlužník vyživuje. U dlužníků, kteří mají manžela či manželku a dvě děti, se tato částka zvýšila z 10 895 korun v roce 2018 na 23 867 korun v roce 2023, což výrazně omezuje výši sumy, z níž může být dluh uspokojen. V polovině případů tak dnes není možné srážet vůbec, v dalších srážky rapidně poklesly,“ vysvětlil na konci listopadu 2023 Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.

V roce 2019 bylo možné od dlužníka s manželkou a dvě dětmi vydělávajícího 24 tisíc korun čistého získat až 6 320 korun měsíčně.

„Průměrná vymáhaná částka v jedné exekuci v roce 2019 činila přibližně 63 000 korun. I s náklady exekuce tak bylo možné exekuci přibližně za jeden rok úspěšně vymoci bez závažnějších konsekvencí pro dlužníka a jeho rodinu. Aktuální nezabavitelná částka u stejného dlužníka umožňuje provádět srážku ve výši pouhých 44 korun, což exekuci činí de facto nefunkční,” doplnil Mlynarčík.

Častější mobiliární exekuce

Na jednu stranu může navyšování nezabavitelného minima pomoci některým dlužníkům, kterým tak po srážkách zůstane více, na druhou stranou se jim prodlouží celé exekuční řízení a exekutoři mohou sáhnout i k prodeji movitých nebo nemovitých věcí.

„Problematika srážek ze mzdy je citlivým tématem. Reálně však srážky ze mzdy poskytují dlužníkům ochranu před mobiliárními exekucemi, za předpokladu, že dlužník hradí minimálně 1 500 korun. Tento systém představuje efektivní obranu proti více invazivním exekučním metodám a zároveň umožňuje věřitelům získat alespoň část dlužného obnosu v relativně rozumném časovém horizontu,“ vysvětlil Mlynarčík.

Nastanou změny?

Ministerstvo spravedlnosti už zvažuje, že systém zreviduje. Jedním z diskutovaných řešení je zavedení minimální srážky, která by byla navázána na určitý procentní podíl z minimální hrubé mzdy.

„V současné době probíhají debaty v expertní pracovní skupině ministra spravedlnosti pro insolvenční právo jednak ohledně možnosti sjednocení výše srážek ze mzdy ve vykonávacím (exekučním) a insolvenčním řízení a dále též ohledně možnosti koncepčně upravit vzorec pro výpočet srážky ze mzdy,“ uvedl před časem pro server Češi v právu Antonín Stanislav, náměstek ministra spravedlnosti.

Podle Petry Kolářové, ředitelky České asociace věřitelů, způsobují nižší splátky od dlužníků problémy i ohroženým skupinám obyvatel. Mezi věřitele totiž často patří i matky samoživitelky, zaměstnanci čekající na dlužnou mzdu nebo pronajímatelé bytů, kterým nájemník neplatil. „Pokud tito lidé přijdou o splátky od svých dlužníků, mohou se ocitnout ve velmi tíživé životní situaci,“ uvedla.

A její slova potvrzuje i Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek. „S jevem, kdy exekutoři nemohou na rodiči, který neplatí výživné na své dítě, vymoci vůbec nic, se skutečně setkáváme. Pro druhého z rodičů by bylo benefitem, pokud by dlužníkům byla vždy srážena fixní částka na výživné bez ohledu na výši jejich příjmů. Částka je určená na úhradu potřeb dětí, které jsou mandatorní,“ uzavřela.

EDIT: článek byl nedopatřením zveřejněn ve dvou termínech - 12. prosince 2023 a 12. ledna 2024. Za chybu redakčního systému se omlouváme. 

Autor: Jitka Hradilová
Foto:  cesivpravu.cz