Velké novinky u dohodářů: Dovolená i změny v pojistném

Velká novela zákoníku práce zavedla změny, které se týkají dohod o provedení práce a o provedení pracovní činnosti. Nově si i dohodáři mohou žádat o dovolenou. A další změny se chystají. Upravit by se měl také výpočet pro odvody na pojistném.

Proč novela?

Evropská Unie vydává v rámci své legislativy směrnice a Česká republika je jako členský stát povinná splnit cíl, který směrnice stanovila. Novela zákoníku práce provádí transpozici dvou směrnic -  Evropského Parlamentu a Rady EU. Dohody jsou rovněž předmětem konsolidačního balíčku vlády.

Některé změny, jako je informační povinnost zaměstnavatele nebo rozvrh pracovní doby, jsou v platnosti už od října 2023. Jiné, jako třeba nárok na dovolenou, začnou platit od ledna. Na změnu finančních limitů u dohodářů si ale počkáme nejpíše až do července.

Kdo jsou dohodáři?

Jsou to lidé, kteří pracují v pracovním poměru. Nikoliv však na hlavní pracovní poměr, ale na jednu z forem dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tyto dohody se od pracovní smlouvy liší především vymezením pracovního závazku. Zákon rozeznává 2 formy:

1. dohoda o provedení práce,

2. dohoda o pracovní činnosti.

Co už platí od 1. října 2023?

1. Zaměstnavatelé jsou povinni dohodářům písemně sdělit rozvrh pracovní doby a seznámit ho s ním. Případné změny musí zaměstnavatel nahlásit nejpozději tři dny před začátkem směny nebo obdobím, na které má rozvrženu pracovní dobu. Je však možné individuálně se dohodnout na jiné době seznámení s rozvrhem.

2. Dohodářům nově náleží pracovní volno za překážky v práci, jako je například návštěva lékaře, pohřeb či darování krve.

3. Každý, kdo pracuje u téhož zaměstnavatele na dohodu více než 180 dní za období posledních 12 měsíců, může požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je povinen do jednoho měsíce písemně odpovědět. Žádosti však vyhovět nemusí.

4. Pokud dohodář dostane výpověď, má právo, aby mu ji zaměstnavatel na jeho žádost odůvodnil a to do 1 měsíce od takové žádosti. 

5. Zákon zavádí povinnost ve lhůtě sedmi dnů od uzavření dohody informovat zaměstnance o povinných náležitostech. Těmi je například místo výkonu práce, předpokládaný rozsah pracovní doby, poskytování přestávky na jídlo a oddech, kolektivní smlouvy a podobně.

6. Zaměstnavatel má rovněž nově povinnost evidovat pracovní dobu dohodářů stejně jako u zaměstnanců v plném pracovním poměru. Nebude tedy stačit například datum a počet odpracovaných hodin. Nově musí být uvedeny čas, kdy byla práce provedena a co bylo její náplní.

7. Na dohodáře se vztahují i kompenzace za výkon práce ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a v sobotu a v neděli.

Co nás čeká od 1. 1. 2024?

Největší změnou pro dohodáře je vznik nároku na dovolenou. Za jakých podmínek? Pravidla pro přesný výpočet jsou komplikovaná, ale zjednodušeně platí, že pracovní vztah musí trvat nepřetržitě po dobu alespoň čtyř týdnů (28 kalendářních dnů). V tomto případě pak zaměstnanci za odpracování každých 20 hodin vznikne právo na cca 1,5 hodiny dovolené s tím, že dovolená za jeden kalendářní rok se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Co přijde v červenci?

Obrovskou novinkou má být koncepční změna odvodů pojistného u dohod o provedení práce (DPP). Nynější limit platný prozatím až do 30. 6. 2024 je měsíční příjem do 10 000 korun u jednoho zaměstnavatele. Pokud váš příjem nepřesáhne tuto částku neplatíte sociální ani zdravotní pojištění.

Výhodou doposud bylo, že zaměstnanec může mít několik dohod s různými zaměstnavateli a částky se nesčítaly. Tomu by však měl být od července konec.

Plánovanou změnou, která však ještě nemá zcela jasné obrysy, je, že onen finanční limit bude vázán na vývoj průměrné mzdy. Vláda svým nařízením vždy pro každý kalendářní rok stanoví takzvaný vyměřovací základ – průměrnou mzdu. Z její hodnoty by se pak měla vypočítat maximální výše částky, kterou je možné si na dohodu vydělat, aniž by vznikla povinnost platit odvody.

Vládní návrh prozatím počítá s finančními limity 10.500 korun měsíčně na DPP u jednoho zaměstnavatele a 17.500 Kč měsíčně na DPP u více zaměstnavatelů. Pokud by byl tento limit překročen, bude částka podléhat odvodu pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění. Pokud dohodářův výdělek stanovené limity nepřekročí, pak se pro něj nic nemění a žádné jiné odvody než 15% srážkovou daň platit nebude. Přesná výše finančních limitů a následných odvodů má být specifikována v průběhu příštích měsíců. 

Ruku v ruce s těmito změnami by měla jít také povinnost nahlásit všechny dohody o provedení práce úřadům, konkrétně správě sociálního zabezpečení. Každý zaměstnavatel zaměstnávající dohodáře tak bude muset být registrován jako zaměstnavatel u příslušné správy sociálního zabezpečení. Dohod o provedení pracovní činnosti (DPČ) se tato povinnost ovšem týkat nemá.

Vývoj situace pro vás budeme sledovat a o připravovaných novinkách informovat. 

Autor: Petra Andresová
Foto:  Canva.com - Getty Images