Rozsudek nestačí. Věřitelé čekají na peníze roky, někdy i marně

Věřitelé v Česku obvykle bez větších potíží dosáhnou soudního potvrzení svého nároku, faktické vymožení dlužné částky však bývá podstatně složitější. České právo sice vztahy mezi dlužníky a věřiteli uspokojivě upravuje na papíře, v praxi ale vymahatelnost pohledávek často selhává.

Systému by pomohly změny v exekučním a insolvenčním právu a zjednodušení legislativy. To jsou hlavní závěry prvního ročníku konference Creditor Lab. Akci uspořádala na začátku června Česká asociace věřitelů.

Hodnota práva v Česku postupně oslabuje, varuje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů. Věřitelé si čím dál častěji kladou otázku, zda má vůbec smysl své nároky vymáhat – reálná hodnota jejich pohledávek totiž rok od roku klesá. Spor už dávno není o tom, kdo má pravdu, ale o tom, kdy se věřitel ke svým penězům vůbec dostane.

Právní stát je podle Staňka stále propracovanější – jenže paradoxně tím roste prostor pro ty, kdo umějí pravidla obratně využívat na samé hraně zákona. Právo formálně existuje, ale prakticky přestává fungovat, a to oslabuje nejen důvěru věřitelů, ale i platební morálku celé společnosti.

Na to navázal Karel Haas, poslanec ODS a advokát: „Rozsudek se stal formalizovaným potvrzením, že právo držím – ale už ne ekonomickým potvrzením, že peníze dostanu."

Haas připomněl, že Česko se délkou civilních sporů řadí k nejrychlejším v EU a za posledních deset let se české soudnictví zrychlilo téměř o sto procent. Bez reálného vymožení peněz však rozsudek pro věřitele ztrácí jakýkoliv smysl.

Ekonomicky nefunkční právo

Poslanec Haas dále předložil konkrétní čísla: v konkurzech nezajištění věřitelé získají zpět jen nízké jednotky procent pohledávky, zajištění věřitelé nízké desítky procent, v oddlužení se míra uspokojení pohybuje mezi patnácti a sedmadvaceti procenty. Ekonomicky nefunkční právo tak sice deklaruje existenci nároku, ale nedokáže ho v rozumném čase a za přiměřených nákladů proměnit v reálné plnění.

Řešením není podle Haase dílčí oprava, ale zásadní přestavba celé dlužnicko-věřitelské architektury. Konkrétně navrhuje svázat délku oddlužení s minimálním procentuálním uspokojením věřitelů.

Nutnost změn zdůraznil i Lukáš Jícha, přerovský soudní exekutor. Připomněl, že stát 25 let po zavedení exekutorského systému stále neumožňuje vymáhat pohledávky moderními prostředky. Dlužníci mezitím běžně využívají nástroje jako Revolut či kryptoměny, které jsou pro exekutory prakticky nedosažitelné. Stát podle Jíchy neplatičům svým přístupem de facto vzkazuje, že jim nehrozí žádné reálné důsledky.

Věřitelé musí být podle něj mnohem slyšitelnější, jinak to budí dojem, že jejich problém neexistuje. Na tom se shodli i ostatní řečníci: věřitelé by měli postupovat koordinovaně a systematicky upozorňovat stát na překážky, které jim brání v účinném vymáhání pohledávek.

Pohledávky obětí vs. oddlužení pachatele

Na konferenci Creditor Lab 2026 promluvila například i věřitelka Daniela Haštabová, která pečuje o svého těžce nemocného syna. Řečnice popsala, jak náročné pro ni bylo zajistit rodině bydlení. Když se rozhodla postavit vlastní domek, stala se obětí podvodu a přišla o veškeré peníze. Soud jí sice dal za pravdu, ke svým penězům však dodnes nedostala dodnes.

„Spravedlnost částečně zafungovala, ale je neuvěřitelné, jak dlouho se soud vleče,“ konstatoval reportér Jindřich Ginter, který pro televizi Nova tento příběh zpracoval v rámci pořadu Na vaší straně.

Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů, upozornila na znepokojivý údaj: až čtrnáct tisíc probíhajících oddlužení zahrnuje dluh vzniklý z trestné činnosti, což odpovídá každému sedmému dlužníkovi.

Asociace proto pod vedením advokáta Pavla Staňka proto připravila konkrétní legislativní návrh. Pohledávky obětí trestného činu vůči pachateli by měly mít v oddlužení přednostním postavení, podobně jako pohledávky z výživného.

Reálná možnost domoci se nároku

„Jsem přesvědčen, že kvalitu právního státu neurčuje množství přijatých zákonů, ale schopnost zajistit, aby ten, kdo má právo na své straně, měl reálnou, předvídatelnou a přiměřeně rychlou možnost domoci se svého nároku. Tato důvěra ve fungování práva je jedním ze základních předpokladů prosperující ekonomiky i zdravé společnosti," uvedl na závěr Pavel Staněk.

Konference Creditor Lab potvrdila, že otázka efektivní vymahatelnosti práva není tématem pouze pro právníky, ale pro celou společnost. Pokud chceme posilovat důvěru v právní stát, musíme současně posilovat důvěru v to, že soudní rozhodnutí mají autoritu, smlouvy mají být plněny a právo představuje skutečnou ochranu, nikoli pouze formální příslib spravedlnosti.

Článek vznikl ve spolupráci s legalweb.cz

Autor: Jan Januš, Marie Sehnálková
Foto: Česká asociace věřitelů