O chráněný účet požádalo extrémně málo dlužníků. Uvažuje se o změně

Měla to být pojistka, která ochrání dlužníka před tím, aby mu exekutor zabavil peníze sloužící výhradně na živobytí. A zároveň způsob, jak přivést alespoň některé dlužníky z černé ekonomiky zpět do té oficiální.  Od chráněného účtu si politici slibovali mnoho. Očekávání se však nenaplnila. Za půl roku fungování si chráněný účet zřídilo jen 240 povinných, v Česku má přitom exekuce kolem 710 tisíc lidí. Jeden z autorů zákona Patrik Nacher (ANO) už proto přemýšlí nad vylepšením.

„O chráněný účet eviduji velmi nízký zájem. Do dnešní dne mám celkem tři žádosti, z toho u jedné se proces povedl dotáhnout do zdárného konce,“ říká Tomáš Tunkl, soudní exekutor z Českého Krumlova. A podobná čísla hlásí exekutoři napříč kraji. Například přerovský exekutor Lukáš Jícha registruje 11 chráněných účtů, René Mohyla jeden a někteří exekutoři nemají ani jeden.

Chráněný účet měl dlužníka ochránit od toho, aby mu byly zabaveny peníze určené pro chod domácnosti. Často se totiž stávalo, že povinnému od zaměstnavatele dorazila na účet částka již po stržené exekuci. O tu se pak přihlásil exekutor z jiného úřadu a než si dlužník požádal o odblokování, ocitl se i týdny bez financí.

„Řada lidí žije dlouhodobě mimo systém, pracuje bez řádné pracovní smlouvy na černo, nedisponuje bankovním účtem a oficiálně tak nevykazuje žádnou finanční aktivitu. Pro tyto osoby nemá význam si chráněný účet zřizovat, když si zvykly na nesystémový život.  Jiní se obávají toho, že i z chráněného účtu bude moci exekutor dříve či později peníze inkasovat,“ popisuje Karel Pásek, exekutorský kandidát soudního exekutora Lukáše Jíchy. Podle něj chráněný účet využívají zejména lidé, kteří jsou v exekuci poprvé.

„Dlužníci si za léta soužití s exekucemi vybudovali jiné a pro ně daleko bezpečnější mechanismy. Jedná se o účty blízkých rodinných příslušníků nebo kreditové účty některých společností,“ přizvukuje českokrumlovský exekutor Tunkl.

Zřízení účtu není jednoduché

Poradny pro dlužníky vidí jako důvod mizerného zájmu také fakt, že zřízení speciálního účtu není pro dlužníka jednoduché. Zájemce si nejprve musí stáhnout na webu ministerstva spravedlnosti formulář, následně kontaktuje svého zaměstnavatele a společně dokument vyplní. Žádost pak doručí soudnímu exekutorovi. Exekutorský úřad poté dokumenty přepošle bance a bankovní ústav zřídí chráněný účet. Podmínkou zároveň je, že člověk musí mít u dané banky již zřízený běžný účet, který exekutor obstavil.

„O možnosti využít chráněný účet informujeme každého dlužníka, proti němuž vedeme exekuci a v jehož případě je to namístě. Sdělujeme to i zaměstnavatelům, když s nimi komunikujeme například o srážkách ze mzdy jejich zaměstnance. Dlužníkovi prostě musí zbýt peníze na uspokojování základních životních potřeb. Cílem exekuce rozhodně není dostat dlužníka na nulu a de facto ho tak poslat k lichvářům pro další nevýhodnou půjčku,“ říká prachatický exekutor Kamil Košina. Sám považuje chráněný účet za prospěšný. I přesto, že dlužníky sám aktivně informuje, projevilo zájem o speciální konto jen necelých pět procent povinných.

Nejdřív analýza, potom změna

„Myslím si, že by se rozhodně měla dělat větší osvěta. Lidé podle mého názoru nevědí, že existuje možnost chráněného účtu a že je celkem snadné ji využít. Stále je tu velký prostor pro informační kampaň ze strany státu,“ doplňuje Košina.

Neinformovanost dlužníků vnímá jako problém i spolutvůrce zákona o chráněném účtu poslanec Patrik Nacher (ANO). „To téma bohužel kvůli covidovému dění zapadlo, takže o tom lidé nevědí. Druhý důvod může být to, že je založení účtu složité. Já jsem nezájem samozřejmě zaregistroval a je mi to líto. Chci se spojit s Českou bankovní asociací, udělat analýzu, zjistit důvody, proč dlužníci ochrany v podobě speciálního účtu nevyužívají a připravit změnu,“ uvedl pro server Češi v právu Nacher.

O interní analýze mluví nezávisle na Nacherovi i Česká bankovní asociace. Ta chce v prvním pololetí příštího roku ve spolupráci s členskými bankami vyhodnotit slabá a problematická místa úpravy a v závislosti na výsledku oslovit ministerstvo spravedlnosti s podnětem k provedení některých změn. Podle náměstka výkonné ředitelky České bankovní asociace Filipa Hanzlíka k novele nepřispělo ani to, že byla přijímána narychlo a pod velkým politickým tlakem, takříkajíc s vidinou parlamentních voleb.

„To kvalitě a propracovanosti právní úpravy rozhodně nepomohlo. Upřímně říkám, že tak nízký zájem nás zaskočil. Situace, kdy je podle oficiálních údajů v běhu přibližně 4 až 4,5 milionu exekučních řízení vedených proti asi 710 tisícům osob, a banky k polovině listopadu evidují zhruba 240 zřízených chráněných účtů, se téměř vzpírá racionálnímu vysvětlení. Myslím, že kromě případného odstranění složitosti, těžkopádnosti či formalismu stávající právní úpravy její novelizací, bude dobré si již bez předvolebního rauše položit a poctivě zodpovědět otázku, jestli je v Česku společenská poptávka po chráněném účtu opravdu tak veliká, jak do omrzení opakovali někteří zákonodárci,“ uzavřel Hanzlík.

Autor: Lucie Havlišová

Foto: Pixabay