O náhradní výživné žádá méně rodičů, než se předpokládalo

O náhradní výživné požádalo do konce listopadu necelých 6,5 tisíce rodičů, kterým expartner na společného potomka neplatí. Počty jsou nižší, než původně předpokládalo ministerstvo práce a sociálních věcí. O dávku mohou sólorodiče žádat od července.

Ministerstvo práce a sociálních věcí očekávalo, že Úřady práce za období červenec až listopad vyplatí peníze asi 10 tisícům klientů, tedy zhruba 2 tisícům měsíčně. Rodičů se ale za pět měsíců přihlásilo 6 453.  

Nižší zájem potvrdil i průzkum, který provedl asistenční program Vaše výživné. Podle něj o dávku zažádalo zhruba 23 procent sólorodičů, kteří by měli nárok.

Rodičům, jimž expartner neposílá peníze na společného potomka, stát doplácí maximálně 3000 korun po dobu dvou let. Úřady pak začnou po dlužníkovi nehrazené výživné samy vymáhat. Aby žadatel na podporu dosáhl, musí doložit, že se z expartnera aktivně snaží dlužnou sumu dostat. Buď v exekuci, nebo u soudu.

„Stále je mnoho rodičů, kteří o možnosti náhradního výživného nevědí. Většinou je důvodem skutečnost, že nemají přehled, o jaké dávky ze státního sociálního systému mohou žádat. Dále jsou zde rodiče, kterým bylo určeno výživné pod hranicí 1000 korun a administrace a podmínky spojené s žádostí o tuto dávku je odradí,“ říká Dagmar Vogtová z projektu Vaše výživné.

Rodiče věří dezinformacím

Z ankety, které se účastnilo 500 respondentů, vyplynulo, že celých 30 procent dotázaných rodičů se domnívá, že na náhradní výživné nedosáhne, a tak bude jejich snaha zbytečná. Až 28 procent postrádá dostatek informací k této pomoci a více jak 12 procent netuší, na koho se s žádostí obrátit.

„Kontaktují nás rodiče, kteří mají mylné informace o podmínkách získání této dávky nebo si tyto podmínky špatně interpretují,“ doplňuje Vogtová. Mezi nejčastější dezinformace patří, že dávka je jen pro samoživitele, kteří žijí s dítětem sami. A také to, že rodiče musí podat kvůli neplacení výživného trestní oznámení. 

V drtivé většině žádají o náhradní výživné matky dětí. „V 86,3 procentech případů je zástupcem žadatele/dítěte žena, ve 13,7 procentech pak muž,“ upřesnila mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Průměrná výše přiznané dávky pro náhradní výživné činní 1 755 korun. Devadesáti procentům žádostí už Úřady práce vyhověly.

„Ostatní žádosti procházejí posouzením, případně se čeká na dodání veškerých podkladů ze strany klientů. Jedná se zejména o případy, kdy klienti nedodali žádosti úplné, například bez návrhu na exekuci nebo soudního výkonu rozhodnutí, či chybí doklad o přijatém výživném,“ uzavřela Beránková.

Autor: Lucie Havlišová

Foto: Canva.com