Platební morálka se zlepšuje, ale domácnosti začnou mít potíže

Po vypuknutí pandemie COVID-19 jsme očekávali v horizontu jednoho roku výraznější nárůst neplatičů, podobně jako tomu bylo u hypoteční krize z roku 2008. Díky masivní podpoře státu se ale nic takového nestalo a do finančních problémů se dostala jen skupina obyvatel, které se lockdown přímo dotýkal a byla mimo podpůrné programy.

Právě u těchto lidí v posledním čtvrtletí registrujeme mírný nárůst neschopnosti splácet závazky. Není to ale nijak výrazný trend. Naopak, platební morálka se zlepšuje, a to i přesto, že se lidé dále silně zadlužovali. Od první uzávěry ekonomiky v březnu 2020 si do října 2021 vypůjčili dalších téměř 250 miliard korun a celkově tak bankám dluží přes 2 bilióny. Nesplácené hypotéky klesly v říjnu pod jedno procento, a u spotřebitelských úvěrů se po dvanácti měsících obrátil negativní trend mírného růstu počtu neplatičů - jejich podíl se vrátil pod pět procent, což je průměr z posledních let konjunktury. Ale co bude dál?

Stokrát nic dlužníka umoří

Inflace měřená spotřebním košem 700 položek ukazovala v průběhu roku zdánlivě mírné zvyšování cen. Na konci listopadu byla míra roční inflace spotřebitelských cen „jen“ 3,5 procenta. Ovšem porovnání měsíce listopadu 2020 a 2021 už vykazuje nárůst o 6 procent. U většiny domácností je inflace vyšší než uvádí statistika, protože podíl zboží a služeb, které nejvíce zdražují, u nich tvoří větší podíl spotřeby a jsou pro ně nezbytné. Výdaje obyvatelstva akcelerují hlavně položky jako je energie, bydlení nebo potraviny. Dochází tedy k souběhu nepříznivých okolností, které v součtu výrazně sníží reálné příjmy a na rozpočet řady domácností budou mít pravděpodobně fatální dopady.

Energie explodovaly

Podle Českého statistického úřadu vydává pětina domácností za energie přes 20 procent svých příjmů, u nízkopříjmových domácností je to 40 procent. Tyto položky přitom dramaticky rostou, takže i domácnosti střední třídy budou mít problémy je ufinancovat. Cena silové elektřiny na burze se za poslední rok zvýšila 4krát, cena zemního plynu ve stejném období narostla dokonce více než 5krát. A odborníci očekávají, že v roce 2022 růst cen výrazněji nezpomalí. Největší dodavatel energií ČEZ oznámil na příští rok navýšení cen elektřiny asi
o třetinu a u plynu až o dvě třetiny. Drahé energie se navíc promítnou do cen všech položek spotřebitelského koše obyvatel.

Bydlení je drahé a bude dražší

Kolotoč hypoték roztočený levnými penězi fiskálního uvolňování se točí na maximum. Ale příští rok ho zřejmě zpomalí zpřísněné podmínky pro úvěrování a rostoucí úrokové sazby hypoték, které se již blíží k hranici 4 procent. Svoji roli sehraje také nadhodnocení nemovitostí, za které už nebudou lidé ochotni ani schopni platit.

V příštím roce se očekává další navýšení základní úrokové sazby ČNB až na 2,5 procent a hypotéky by se pak mohly pohybovat i nad 6 procenty. U průměrné hypotéky 3,2 milionu, která měla v roce 2017 pětiletou fixaci úrokové sazby 1,9 procenta, zvedne nová 4procentní sazba měsíční splátku o 2500 korun. A pokud by došlo na černé scénáře a úroky hypoték dosáhnou 6 procent, splátka by narostla o více jak 5 100 korun. To samo o sobě nemusí být likvidační, ale spolu s ostatními negativními vlivy na rodinné finance by to znamenalo pro hodně domácností katastrofu.

Akutní problém s hypotékou teď navíc řeší lidé, kteří nyní staví své vysněné bydlení.
V posledních měsících neustále rostou ceny stavebních materiálů i práce, takže původní rozpočet se může zvednout až o polovinu. Ti, co si navýší hypotéku, budou pod tlakem větších splátek. Dlužníci s nižší bonitou už další půjčku od banky ani nemusí dostat. Mohou pak měnit projekt, což stojí další peníze, nebo pozastavit stavbu a platit hypotéku i stávající bydlení. Bezbolestné řešení v těchto případech neexistuje.


Autor: Jakub Zetek, provozní ředitel M.B.A Finance

Foto: se souhlasem Jakuba Zetka