Překážky v práci: Na co máte nárok a jaká je náhrada mzdy?

Některé automobilky kvůli nedostatku čipů pro palubní desky utlumují výrobu vozů. Pro tisíce pracovníků to znamená jedno: zaměstnavatel je může poslat na takzvané překážky. V takovém případě zaměstnanci doma vyčkávají, až se výroba znovu rozjede a pobírají část mzdy. Na kolik peněz mají nárok? A mohou si po dobu, kdy je firma nepotřebuje, přivydělat jinde? Zjišťovali jsme v následujícím článku.

Zákoník práce rozlišuje několik druhů překážek na straně zaměstnavatele. Firma může ponechat pracovníky doma:

  1. kvůli takzvaným prostojům,
  2. z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí
  3. z důvodů takzvaných jiných překážek na straně zaměstnavatele.

Pod pojmem prostoj si lze představit například přechodnou závadu na strojním zařízení či jiné provozní příčiny,“ objasňuje Jakub Oliva, expert na pracovní právo advokátní kanceláře Arrows. Práce může být přerušena také z důvodu přírodní katastrofy či rozmarů počasí. „Jedná se o překážky, které vznikly neplánovaně, bez vůle a bez zavinění zaměstnavatele. Překážka v práci v těchto případech nastane až tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci nebo zaměstnanec s převedením na jinou práci nesouhlasí,“ vysvětluje Oliva.

Co se týká jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele, ty podle Olivy mohou mít různé příčiny a povahu, proto zákoník práce konkrétní případy nestanoví. „Dalo by se říct, že se jedná o všechny ostatní situace, které nebyly způsobeny prostojem a přerušením z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní událostí,“ doplňuje.

Kdy je potřeba souhlas pracovníka

Pokud se například zpozdí dodávka komponentů, může firma zaměstnance dočasně převést na jinou pozici. Ovšem pouze se souhlasem dotyčného. Jestliže pracovník odmítne,  jedná se o již zmíněnou překážku v práci. Zaměstnanec si tak může vybrat, zda bude pracovat jinde, nebo se spokojí s náhradou mzdy. Jinak je tomu v okamžiku, kdy dojde k mimořádné situaci nebo havárii. Tehdy lze pracovníka převést i bez jeho souhlasu.

Výše náhrady se odvíjí od důvodu, proč byl zaměstnanec poslán na překážky. V případě prostoje a povětrnostních vlivů nebo živelní události se jedná o překážky, které vznikly neplánovaně, bez vůle a bez zavinění zaměstnavatele, proto zákon umožňuje zaměstnavateli poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy v částce nižší, než je jeho průměrný výdělek. Nejnižší možná výše náhrady v případě prostoje činí 80 procent a v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události nejméně 60 procent průměrného výdělku,“ říká Oliva.

Dle zákoníku práce by dotyčný neměl vykonávat další výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti stávajícího zaměstnavatele. Respektive můžete ji vykonávat, ale jedině když k tomu dá zaměstnavatel předem písemný souhlas.
Jakub Oliva, advokát

Brigáda jinde nevadí, ale pozor

V případě jiných překážek zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, tedy 100 procent. Pakliže je ovšem důvodem jiných překážek takzvaná částečná nezaměstnanost – zaměstnavateli chybí odbyt zboží či služeb - pak se zaměstnavatel může dohodnout s odborovou organizací na nižší náhradě mzdy. Minimálně by měla být ve výši 60 procent průměrného výdělku. V případě, že u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, musí být dohoda nahrazena vnitřním předpisem. Výslovně dobu, na jak dlouho lze zaměstnance poslat na překážky, zákoník práce nestanovuje. Firmy by tohoto institutu ovšem neměly zneužívat.

Jestliže by si zaměstnanec chtěl přivydělat mezitím peníze jinde, má možnost. „U jiného zaměstnavatele si zájemce může přivydělat bez omezení, neboť zákoník práce v tomto zaměstnance nijak nelimituje. Zaměstnanec může mít v jednu chvíli sjednáno několik pracovních poměrů nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,“ uvedl Richard Kolibač, mluvčí Státního úřadu inspekce práce. Upozorňuje ale na to, že je potřeba počítat s tím, že omezení u původního zaměstnavatele může kdykoli skončit a pak je potřeba vrátit se do práce v plném či dohodnutém rozsahu. „Přesto, že zaměstnanec v tuto chvíli do práce nedochází, je potřeba vnímat, že zaměstnavatel s ním nadále počítá a toto volno kompenzuje určitými procenty výdělku,“ připomíná Kolibač.

Advokát Oliva na závěr varuje ještě před jednou věcí. „Pracovník by si neměl hledat práci ve stejném oboru, v jakém podniká zaměstnavatel. Dle zákoníku práce by dotyčný neměl vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Respektive můžete ji vykonávat, ale jedině když k tomu dá zaměstnavatel předem písemný souhlas,“ uzavírá.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Canva.com