Tříměsíční pardon pro statisíce dlužníků? Mnohdy o možnosti ani nevědí

Už za pár dní dostanou čeští dlužníci šanci, která se nemusí nikdy opakovat. Stačí, když splatí původní dluh, nízký poplatek exekutorovi, a zbaví se tak exekuce. Takzvané milostivé léto by se mohlo týkat odhadem až 300 tisíc lidí, které stíhá soudní exekutor v souvislosti s dluhem vůči státu, obcím nebo organizacím, kde má stát podíl.

Úroky, penále a další sankce dosahující i desetitisíce korun budou dlužníkům odpuštěny. Spousta povinných ovšem o možnosti vůbec netuší.

Tříměsíční lhůta, kdy bude možné splatit dlužnou částku jen s drobným poplatkem navíc, přitom začíná běžet už 28. října.
„Celkově je zatím povědomí dlužníků o celé věci nízké a je otázka, jestli by se veřejnoprávní věřitelé neměli více angažovat a svým dlužníkům tuto možnost připomenout,“ říká David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.

Velký zájem zatím nezaznamenává ani přerovský exekutor René Mohyla.
„Doposud jsem zaregistroval pouze nižší jednotky případů s žádostí o milostivé léto. Ovšem ve většině případů jsou to dlužníci, na které milostivé léto nedopadá,“ říká.

Právě na exekutora se musejí dlužníci písemně obracet, pokud chtějí znát výši jistiny. Pokud sumu spolu s poplatkem 907,50 korun uhradí do 28. ledna příštího roku, exekuce jim bude zastavena.

Dluh za jízdu na černo ano, alimenty ne

V Česku je v exekuci přes 700 tisíc lidí. Milostivé léto ale bude moci využít jen část povinných. Půjde o dluhy za neuhrazené poplatky u státu, krajů, obcí a nebo u společností, kde mají stát či obce podíl. Týkat se to bude například i pokut za jízdu načerno v městské hromadné dopravě. Smůlu mají naopak lidé, kteří dluží například bankám nebo jinému člověku. Nelze tak řešit ani exekuce kvůli neplacení výživného. A výjimku tvoří rovněž dluhy vymáhané v rámci daňových a soudních exekucí. Zadlužení zároveň nesmějí být v insolvenci.

Aby se informace dostaly k co největšímu počtu lidí, zapojily se do informační kampaně i úřady práce. 
„Klientům jsou v prostorách k dispozici letáky informující o této možnosti redukce dlužných částek,“ informovala Kateřina Beránková, mluvčí Úřadů práce. Pokud někdo projeví zájem, nasměrují ho úředníci na organizaci, která se dluhovému poradenství věnuje.

Města volí různé přístupy

Města přistoupila ke generálnímu pardonu různě. Například Plzeň rozesílá dopisy všem lidem, kteří dluží radnici na nájemném.

„Setkáváme se s případy, kdy se dotyčný třeba i jen kvůli několikasetkorunovému dluhu dostane do exekuce a počáteční částka tak dosáhne neskutečných rozměrů, což není schopen splácet. Tím se ocitá v uzavřeném kruhu, z něhož nedokáže vystoupit. Nový zákon vnímáme jako šanci na restart, jako neuvěřitelnou příležitost pro tyto osoby a chceme, aby věděly, že takovou možnost mají. Chceme být v tomto proaktivní,“ vysvětlil radní města Plzně David Šlouf.

V Ústí nad Labem chtějí dlužníky informovat prostřednictvím letáků.
„Jde i o šanci pro město, jak získat nedobytné pohledávky zpět,“ uvedl náměstek primátora Tomáš Vlach. Na kampani chce město spolupracovat s dopravním podnikem. Jak v nedávném rozhovoru pro server Češi v právu řekl šéf přepravní kontroly zdejšího dopravního podniku Milan Hrudka, černí pasažéři dluží na pokutách přes čtvrt miliardy korun.

Cheb vyzve podle mluvčí Simony Liptákové obyvatele k uhrazení dluhu za výhodných podmínek skrz radniční listy. „Zatím jsme ale zájem z řad dlužníků nezaznamenali,“ sdělila.

A připraveni jsou i v Praze 10. „S občany individuálně komunikuje zejména náš sociální odbor. Co se týká plošného informování, na našich sociálních sítích budeme sdílet shrnující materiál organizace Člověk v tísni i s kontaktem na speciální infolinku, který městským částem pro případné využití poslal magistrát. Přemýšleli jsme i o tom, jestli lidi motivovat, aby se obraceli přímo na naše úředníky, ale vzhledem k tomu, že primárně potřebují zjistit informace z centrální evidence exekucí nebo přímo u exekutora, který jejich exekuci vede, bylo by to v úvodní fázi spíše kontraproduktivní. Kolegové by je v hodně případech museli jen odkazovat dál. Naši zaměstnanci ale samozřejmě informace mají, a v případě, že se na ně lidé obrátí, poradí jim, jak postupovat. Zatím se nikdo neptá,“ říká Jan Hamrník, mluvčí Prahy 10. Jen na nájmech eviduje radnice dluh 249 milionů, z toho jistina je přibližně 105 milionů.

Problém je i splacení jistiny

Kolik lidí naopak generálního pardonu využije, se nedá odhadnout. „V mnoha případech bude pro dlužníky problém vůbec uhradit i jen jistinu,“ popisuje exekutor Mohyla.

Podle Šmejkala z Poradny při finanční tísni mají potíže se splacením jistiny především jednočlenné domácnosti, senioři či lidé s handicapem, kteří většinou nemají rezervy a nemohou najít zdroj k uhrazení jistiny. „Jedinou možností je pomoc rodiny. Také dlužníci ve vícečetných exekucích mohou využít milostivé léto spíše méně, protože splacení jen části dluhů, situaci dlužníka spíše neřeší. Finanční závazky u zdravotních pojišťoven a u obcí na nájmu mohou být velmi vysoké a uhradit jistinu nemusí být jednoduché. Na rozdíl od dluhů u dopravních podniků, kde jsou jistiny nižší. Spíše předpokládám jen jednotky tisíc zájemců o tento odpis části dluhů,“ domnívá se Šmejkal.

Jak uvedl Daniel Hůle z Člověka v tísni, na dluhovou poradenskou linku volá až stovka lidí denně. Dvě pětiny z nich přitom mají dluhy u zdravotní pojišťovny. U těchto dluhů ale panují nejasnosti. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) totiž tvrdí, že právní úprava k odpuštění dluhu je nejednoznačná. Není podle ní jasné, zda má dlužník uhradit i penále, nebo stačí zaplatit jistinu a odměnu exekutorovi, aby byl zbytek dluhu odpuštěn. VZP se opírá o stávající judikaturu, kdy soudy u zdravotního pojištění opakovaně posuzují penále jako samostatnou pohledávku. Poslanci, kteří se zákonem stojí, však s interpretací nesouhlasí. Jsou připraveni k rychlé novele pravidel milostivého léta, ale doufají, že to nebude ve finále třeba.

Exekutoři přišli o náklady

Proti milostivému létu vystupují exekutoři. Vadí jim především to, že za zastavení exekuce dostanou pouze 907,50 korun.
„Vedení každé exekuce vyjde v současné době v průměru již na téměř 4 500 Kč bez DPH. A to se bavíme skutečně jen o nezbytných nákladech, které vznikají v každém řízení. Na základě milostivého léta bude ale exekutorům proplacena pouze poměrná část těchto nákladů ve výši 750 Kč bez DPH,“ uvedl v tiskové zprávě prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.

 „Nezpochybňuji právo státu odpustit dlužníkům své pohledávky, ale bohužel v tomto případě stát ukazuje svou velkorysost hlavně na někom jiném, když exekutorům snížil náklady a přidal jim více práce.  Obecně jsem přesvědčen, že většina dlužníků, na které dopadá milostivé léto, by měla využít spíše institut oddlužení,“ doplnil ho Mohyla.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: pixabay.com