Dlužníci upřednostňují telefonickou komunikaci s exekutory před osobní návštěvou

Nejnovější data exekutorských úřadů potvrzují, že zájem dlužníků komunikovat s exekutory dálkově v posledních letech roste. Rapidně pokleslo procento osobních návštěv. V průměru se dnes na exekutorský úřad dostaví jeden až tři dlužníci denně. Elektronicky kontaktuje exekutory až o 400 procent dlužníků více než před 5 lety. V rámci plánovaných změn v exekucích by proto podle expertů měl stát podpořit zejména rozvoj možností dálkové komunikace a elektronizace veřejné správy.

Podle Petra Schneedörflera ze spolku Lighthouse, který pomáhá řešit dluhy osobám ve výkonu trestu a po jeho ukončení, by měl stát v oblasti exekucí více podporovat rozvoj technologií, včetně Centrální evidence exekucí. V té dnes chybí zásadní údaje, jako jsou záznamy o věřiteli nebo celková výše dluhu. Dlužník se dozví jen jistinu. Tyto informace pak chybí nejen dlužníkovi, ale také státu. „Lidé nechtějí při jednání s úřady, a to platí i v komunikaci exekutor – dlužník, ztrácet drahocenný čas. Koneckonců, i půjčku si lze sjednat pár kliknutími v mobilním telefonu. Jenže stát od dob CzechPointu neudělal výrazný krok, který by vedl k prohloubení elektronizace veřejné správy,“ říká Schneedörfler.

Narůstající zájem dlužníků o dálkovou komunikaci potvrzují i exekutoři. Někteří z nich na tento trend již reagují a posilují technologie dálkové komunikace. „Protože náš úřad kontaktuje elektronicky o 400 procent dlužníků více než před pěti lety, posílili jsme zejména své telefonní linky. Původní tři linky byly rozšířeny o další tři, na které se automaticky přepojují hovory z obsazených linek. Jejich dostupnost je po celou pracovní dobu úřadu,“ říká soudní exekutorka Marcela Petrošová a dodává, že to výrazně šetří čas dlužníkům i exekutorům. Stejný vývoj potvrzuje i soudní exekutor Michal Suchánek: „Na náš úřad v roce 2020 fyzicky dochází průměrně 6 dlužníků týdně, zatímco ještě v roce 2015 to bylo 13 týdně. Dálkově úřad kontaktuje o 200 procent povinných více, než tomu bylo před pět lety.“

Posílení dálkové komunikace by podle Petra Schneedörflera dlužníkům pomohlo víc než například přijetí tzv. exekutorské teritoriality. Tou se nyní zabývá sněmovna, a to hned v několika variantách. Společným principem předložených návrhů je vzdálenostní přiblížení dlužníka exekutorovi – nové exekuce by byly mezi úřady rozdělovány rovnoměrně v rámci soudních obvodů dle trvalého bydliště či sídla dlužníka. „S přibývajícími technologiemi se vše dá řešit dálkově. Dlužník potřebuje vědět jen základní informace – tedy komu dluží a kolik. Na to nepotřebuje za exekutory jezdit a brát si případně dovolenou. Navíc dlužník nechce nepříjemné věci řešit osobně, když to jde, raději vše vyřídí přes e-mail nebo telefonicky,“ vysvětluje Schneedörfler. Na oficiální adrese trvalého bydliště se navíc dle dostupných informací vyskytuje jen zhruba pětina osob v exekuci.

Někteří odborníci namítají, že při neosobním kontaktu nemohou zaměstnanci exekutorských úřadů ověřovat totožnost dlužníků. S tím by ale podle Petra Schneedörflera pomohl jednoduchý nástroj – unikátní kód, kterým by se dlužníci při dálkové komunikaci prokazovali.

Na posílení dálkové komunikace s exekutory apelují i věřitelé. „V úrovni komunikace jednotlivých exekutorů existují obrovské rozdíly. Některé úřady provozují vyspělé elektronické systémy, které věřiteli umožňují průběžně sledovat stav jeho pohledávky, na jiné úřady není možné se dovolat ani v oficiálních úředních hodinách. Podpora elektronizace exekucí ze strany státu by velmi pomohla všem účastníkům řízení,“ uvedl Pavel Staněk, advokát a prezident České asociace věřitelů.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva spolku Lighthouse

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.