Do dospělosti bez dluhů. Vláda schválila změny

Ještě nedosáhly plnoletosti a už se musejí potýkat s exekucí. V Česku je zhruba tři tisíce dětí a mladistvých, kterým vznikly mnohatisícové dluhy. Vláda posvětila návrh ministerstva spravedlnosti usilující o to, aby počet dětských dlužníků klesl.

Počítá se například s tím, že pohledávky bude možné vymáhat pouze z majetku, který nezletilý získal před dovršením dospělosti. Obdobně ministerstvo navrhuje limitovat i vymáhání smluvních pokut. Za dluhy přesahující jmění nezletilého pak bude ručit jeho zákonný zástupce. Týká se to případů, kdy dluhy vzniknou na základě právního jednání, k němuž dal zákonný zástupce souhlas nebo které učinil za dítě.

„S ohledem na ochranu práv věřitelů se chce současně zavést ručení rodiče, který za nezletilého jednal nebo s jednáním souhlasil,“ píše doslovně úřad v důvodové zprávě.

Škodu, kterou napáchá dítě mladší 13 let, uhradí ten, kdo nad nezletilým zanedbal náležitý dohled. Pravidlo má ovšem dvě výjimky: dítě bude samo odpovědné, pokud škodu způsobí úmyslným trestným činem, nebo jestliže to dovolí jeho majetkové poměry – například zdědí finanční obnos či nemovitost.

„Předlohu jsme sesouladili se shodným poslaneckým návrhem (ten je již ve sněmovně – pozn. red). Znemožní například vydání platebního rozkazu, rozsudku pro zmeškání či uznání proti nezletilému,“ uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Soudům zároveň nakazuje posílat obsílky i nezletilým starším 15 let. Tedy ne pouze jejich zákonným zástupcům.

V Česku je v současnosti podle dat Exekutorské komory v exekuci více než 2,8 tisíce dětí, z toho téměř 1,8 tisíce mladších patnácti let. Najdou se mezi nimi i předškoláci. Příčinou jsou nezaplacené pokuty za jízdné, poplatky za odpad, lékařské ošetření nebo třeba faktury za mobil.

Ministerstvo upozorňuje, že statistiky nezahrnují osoby starší 18 let, proti nimž je stále vedeno exekuční řízení kvůli dluhu z dětství. Nemalá část exekucí má také původ v nezaplacených půjčkách, které si lidé sjednali proto, aby dluh z dětství splatili. Jde tedy o takzvané vyrážení klínu klínem.

Například Michaela S., jejíž příběh přinesl server Zadluzenedeti.cz, zjistila, že jsou proti ní vedeny dvě exekuce, když jí bylo 16. Tehdy si kvůli první brigádě zřídila bankovní účet. První exekuce byla za to, že v devíti letech jela načerno. Přidal se dluh u operátora, kde si na ni zřídil paušál otec. Jenže neplatil. Celkem vymáhané částky přesahují 130 tisíc korun. I když Michaela pracuje na několika brigádách zároveň, dluh může splatit jen velmi těžko. Nové opatření ministerstva se jí nedotkne.

„Retrospektivně by to nemělo platit, protože to tak v legislativě bývá,“ uvedla Benešová. Doplnila, že na vládě nicméně zavládla naprostá shoda, aby zákon rychle předložili a zabránilo se co nejdříve dalším dluhům, které zatěžují děti a následně i ekonomiku. Chce, aby změny byly účinné od počátku příštího roku.


Autor: Lucie Havlišová

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.